OECD zveřejnila 10. prosince výsledky z 2. cyklu Mezinárodního výzkumu dospělých PIAAC

Kdo výzkum pořádá a k čemu slouží výsledky?
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) výzkumem PIAAC navazuje na šetření 15letých žáků PISA. Zaměřuje se v něm na dospělé ve věku 16 až 65 let. Mezinárodní šetření PIAAC se koná jednou za deset let, poprvé proběhlo v letech 2011 až 2012. V letech 2022 až 2023 se ho zúčastnilo 31 zemí z celého světa (z toho 29 členských států OECD), zejména země Evropy, ale také USA, Kanada, Nový Zéland, Japonsko nebo Chile.

Zapojené země využívají jeho data k analýze a rozhodování o vzdělávacích systémech a politikách trhu práce. V České republice mohou data přispět k tématům, jako je revize vzdělávacích programů, inovace oborové soustavy středních škol, podpora přenositelných dovedností a celoživotního učení a v neposlední řadě také slaďování péče o rodinu a pracovní dráhy.

Jaké dovednosti se měří ve výzkumu PIAAC?
OECD se ve výzkumu PIAAC zaměřuje na obecné dovednosti pracovat s informacemi a řešit problémy, nikoli na školní či akademické znalosti. Zkoumané dovednosti jsou klíčové pro uplatnění na trhu práce, orientaci v občanském životě a v situacích každodenního života. Výzkum je rozděluje do tří oblastí: čtenářská gramotnost (práce s textovými informacemi), numerická gramotnost (práce s číselnými informacemi) a adaptivní řešení problémů (zvládání měnících se situací bez předem jasného postupu řešení). Respondenti měli například vyhodnotit věrohodnost vět v novinovém článku, odhalit chybný číselný údaj v tabulce nebo vybrat v kalendáři termín pro akci vyhovující co nejvíce lidem, kterým se postupně mění časové možnosti.

Šetření PIAAC se soustředí na obecné dovednosti, protože tvoří základ schopnosti jednotlivců přizpůsobit se a odolávat změnám a nejistotě. Tyto základní dovednosti usnadňují přístup k novým, specializovaným znalostem a dovednostem. „Rozvíjení dovedností zpracovávat a vyhodnocovat informace je zásadní i pro společenskou soudržnost a řešení složitých politických problémů. Společnosti se musí vypořádat se širokou škálou výzev, jako jsou stárnutí populace, kybernetické hrozby, nástup umělé inteligence či změna klimatu. A to v situaci, kdy výrazně vzrostl např. vliv internetových platforem a sociálních sítí, na nichž je výrazně náročnější odhalit relevantní zdroje a ověřovat informace,“ vysvětluje význam obecných dovedností Petra Holečková, členka českého výzkumného týmu.

Jak je u nás rozšířený problém nízkých dovedností?
Podle výzkumu má čtvrtina českých dospělých (25 %) od 16 do 65 let velmi nízkou úroveň čtenářských dovedností, která komplikuje zapojení na trhu práce nebo účast na občanském životě. Jde přibližně o 1,7 milionu osob. Tito dospělí například umí najít jednoduchou informaci v krátkém textu (telefonní číslo v inzerátu a podobně), ale mají potíže porozumět delším textům nebo se orientovat na webech s více stránkami. Velmi nízkou úroveň numerických dovedností má pětina (21 %) dospělých od 16 do 65 let (přibližně 1,4 milionu osob). Na této úrovni si dospělí poradí se základními početními úkony s celými čísly, ale například se hůře vyrovnávají s výpočtem procent. Nízká schopnost adaptivně řešit problémy se projevila u necelé třetiny dospělých od 16 do 65 let (29 %), což odpovídá téměř 2 milionům Čechů a Češek v tomto věku. Tito dospělí zvládnou řešit problémy s jednoduchým zadáním, ve kterých se v průběhu nemění podmínky. Začnou ale tápat, jakmile zadání obsahuje více různých požadavků a řešení vyžaduje více kroků.

Nízké dovednosti v jedné oblasti se přitom často pojí s nízkými dovednostmi i v dalších dvou zkoumaných sférách – tedy horší práci s textem obvykle doprovází snížená schopnost pracovat s čísly i řešit problémy. Ve dvou či dokonce ve všech třech zkoumaných oblastech najednou má velmi nízké dovednosti přibližně čtvrtina (24 %) Čechů a Češek od 16 do 65 let.

Ve kterých vzdělanostních skupinách se kumulují nízké dovednosti?
Riziko nízkých dovedností zasahuje nestejnoměrně různé skupiny obyvatel. Jednou ze skupin, ve které se kumulují nízké dovednosti, jsou absolventi učebních oborů bez maturity. Mezi lidmi od 25 do 65 let s vyučením bez maturity má 41 % velmi nízkou úroveň čtenářských dovedností. Mezi dospělými se středním odborným vzděláním s maturitou ve stejném věku je to 17 %, se středním všeobecným vzděláním 11 % a mezi vysokoškoláky je to už jen 6 %. Skupina od 25 do 65 let byla pro srovnání vybrána, protože lidé v ní mají většinově už ukončené formální vzdělání. Absolventům učebních oborů bez maturity přitom dělá potíže nejen práce s textovými informacemi – dvě pětiny (40 %) z nich mají velmi nízké dovednosti minimálně ve dvou ze tří zkoumaných oblastí (čtenářské dovednosti, numerické dovednosti, adaptivní řešení problémů).

„Výsledek u vyučených je alarmující ze dvou hlavních důvodů. Za prvé má značná část dospělých se středoškolským vzděláním právě vyučení bez maturity. Zadruhé úroveň testovaných dovedností je u vyučených blíže dovednostem dospělých se základním vzděláním než středoškolákům s maturitou. Výsledky z výzkumu nenasvědčují, že by učební obory dobře připravovaly své absolventy na současný svět – aby se uměli uplatnit na měnícím se trhu práce nebo dokázali čelit dezinformacím,“ komentuje výsledky koordinátorka výzkumu PIAAC v České republice Michaela Röschová. Absolventi učebních oborů bez maturity mají navíc v českém systému výrazně horší možnosti si obecné dovednosti dále prohlubovat ať už v rámci dalšího vzdělávání, nebo v rámci své profesní dráhy.

Jak se umístila Česká republika v mezinárodním srovnání?
Česká republika se mezi 29 zeměmi OECD umístila na středních pozicích ve čtenářských dovednostech a v adaptivním řešení problémů a mírně nadprůměrně si vedla v numerických dovednostech. Nejlépe rozvinuté dovednosti mají dospělí v Japonsku a evropských severských zemích (Finsko, Švédsko, Norsko), vysoko se umístilo také Nizozemí a Estonsko.

Průměrného výsledku mezi zapojenými zeměmi dosáhla Česká republika ve čtenářských dovednostech již v 1. cyklu výzkumu PIAAC před deseti lety. Čtenářské dovednosti Čechů a Češek se navzdory tomu v minulých deseti letech zhoršily. Střední příčka nám v současném opakování výzkumu neunikla díky tomu, že se mírně změnila skladba zapojených zemí a dovednosti se snížily také v některých dalších státech. V numerických dovednostech jsme zůstali na stejné úrovni, tedy mírně nad průměrem. Severské země se nicméně za posledních deset let většinově zlepšily a ukazují, že dospělí mohou být pro práci s informacemi vybaveni lépe.

Zdroj: Press | Známe první výsledky z Mezinárodního výzkumu dospělých PIAAC; PIAAC – Mezinárodní výzkum dospělých; PIAAC | OECD