V minulém čísle Učitelského měsíčníku (6/2021) jsme představili několik vybraných faktorů, které ovlivňují vzdělávání a výsledky, kterých žáci ve vzdělávání dosahují. Konkrétně šlo o rodinné zázemí žáků, tzv. wellbeing a třídní klima. Tyto faktory a jejich vliv jsme ilustrovali na konkrétních datech a zjištěních z mezinárodního šetření PISA 2018. V následujícím článku zmíníme další proměnné, které významně ovlivňují průběh i výsledky vzdělávání a jejichž vliv lze také doložit na zjištěních z PISA 2018.
Různé podoby vztahů mezi učitelem a žákem jsou dlouhodobě v popředí zájmu České školní inspekce. Všechny dosavadní analytické zprávy z posledních let se zabývaly problematikou nejen z úrovně žáků, ale také z úrovně učitelůa celých škol. Primárním zájmem analýz výsledků šetření PISA 2018 je dílčí problematika adaptability výuky ze strany učitele a vnímání samotných žáků, jak takové vztahy s učitelem vypadají a jaký mohou mít vliv na úroveň čtenářských dovedností.
Vzhledem k tomu, že obdobně jako wellbeing a rušivé klima ve třídě je problematika vztahů mezi žáky a učitelem velmi abstraktní a je měřena mnoha koncepty, lze ji vyjádřit celou řadou indexů.
Obrázek 1 Zájem učitele (TEACHINT)
Graf 1 Průměrný výsledek (čtenářské dovednosti) ve vztahu k zájmu učitele
Základem pro vztahy mezi žákem a učitelem je kromě zájmu o vzdělávání ze strany žáků i zájem o výuku ze strany učitele. Dříve publikované zprávy České školní inspekce poukazovaly na existující vztah mezi motivací učitele k výuce a výsledky žáků, zvláště ve spojení s motivací samotného žáka. Přístup učitele k výuce, často označovaný jako nadšení pro výuku, pravděpodobně dokáže pozitivně ovlivnit celkový výsledek žáků v dovednostně orientovaných testech.
Obrázek 2 Přizpůsobení výuky učitelem (ADAPTIVITY)
Graf 2 Průměrný výsledek (čtenářské dovednosti) dle vnímané míry adaptability výuky ze strany učitele
Schopnost a ochota učitele adaptovat výuku, která může být pro žáky třeba nudná nebo vzhledem ke složení třídy nevhodně didakticky vedená, má v dlouhodobém horizontu potenciál významně ovlivnit výsledky žáků. Lze předpokládat, že žáci, kteří vnímají střední přizpůsobení výuky ze strany učitele, dosahují lepších výsledků než žáci, kteří vnímají přizpůsobení výuky ze strany učitele jako malé nebo naopak velké. To by naznačovalo, že určitá míra přizpůsobení výuky je potřebná, je však nutné zachovávat návaznost výukya požadovat po žácích, aby si určité znalosti předem osvojili.
Obrázek 3 Podpora učitele (TEACHSUP)
Graf 3 Průměrný výsledek (čtenářské dovednosti) dle vnímané podpory ze strany učitele
S problematikou postoje učitelů k výuce a vztahů mezi žákem a učitelem souvisí také aktivní přístup učitele k potřebám žáků. Ačkoli nejsou rozdíly statisticky významné, trend naznačuje, že žáci, kteří vnímají střední podporu učitele, dosahují lepších výsledků než žáci, kteří vnímají podporu učitele slabě nebo naopak silně. To by naznačovalo, že podpora ze strany učitelů je potřebná, ale jen do určité míry, kdy naopak začne zpětně ovlivňovat žákovu schopnost řešit problémy.
Obrázek 4 Stimulace zapojení do výuky (STIMREAD)
Graf 4 Průměrný výsledek (čtenářské dovednosti) dle míry vnímané stimulace zapojení žáků do výuky ze strany učitele
Jako potenciálně nejsilnější pozitivní faktor se jeví stimulace žáků k zapojení do výuky ze strany učitele. Metody stimulace žáků mohou souviset i s vnímáním zájmu ze strany učitele. Pokud žáci vnímají zájem učitele o výuku a jsou-li aktivně do výuky zapojováni, ptá-li se učitel na jejich názory apod., může to mít pozitivní vliv na jejich následný úspěch a na výsledky, kterých v oblasti čtenářských dovedností dosahují.
Graf 5 Průměrný výsledek (čtenářské dovednosti) dle míry pociťovaného vedení výuky učitelem
V problematice metod využívaných učiteli při výuce českého jazyka je v rámci šetření PISA registrován také index vedení výuky učitelem, který sleduje, zda učitel stanovuje jasné cíle výuky a jakým způsobem žáky k těmto cílům vede. Graf sleduje základní trend výsledků ve čtenářských dovednostech žáků dle tohoto indexu. Je patrný statisticky významný rozdíl ve výsledcích zejména mezi žáky, kteří pociťují střední míru vedení, a těmi, kteří pociťují vysokou míru vedení. Z grafu vyplývající negativní postavení vysoké míry vedení by mohlo poukazovat na potřebu určité flexibility učitele ve vztahu k žákům ve výuce českého jazyka. Stejně jako může být nevhodné příliš uvolněné chápání vzdělávacích cílů, může být nevhodné i jejich striktní stanovení.
Komplexní vztahy
Protože spolu témata jako wellbeing žáků, disciplína ve třídě a vnímané vztahy žáka a učitele, popřípadě výukové metody a techniky, jednoznačně souvisejí, často se koncepčně překrývají a všechny byly v šetření PISA měřeny pomocí otázek na subjektivní vnímání těchto faktorů ze strany žáků, je vhodné se podívat na provazby mezi jednotlivými tématy a jejich příslušnými faktory. Následující schéma ukazuje složitost vztahů mezi základními indexy v šetření PISA. Vícerozměrný Gaussův model je vytvořen na úrovni žáka, ovšem úroveň školy by dala stejné výsledky. Párové korelace jsou očištěny o efekt SES žáka. Ten je dominantním vysvětlujícím faktorem celkového výsledku ze čtení, ovšem vše koreluje také s vnímanou spoluprací a disciplínou ve třídě, které navíc samyo sobě přispívají k lepším vzdělávacím výsledkům. Pokud jdeo vnímání učitele, tak důležitý je jeho zájem a také to, zda žáci cítí, že jejich učitele výuka stále ještě baví. Motivovaní učitelé navíc častěji stimulují žáky ke čtení, což pak má samozřejmě pozitivní vliv na jejich čtenářské dovednosti. 
Schéma 1 Wellbeing žáka, disciplína ve třídě, vnímání učitele – vícerozměrný Gaussův grafický model (úroveň žáka)
Závěr
Podrobnější interpretace vlivu komentovaných faktorů na průběh vzdělávání i vzdělávací výsledky zpracovala Česká školní inspekce v samostatné sekundární analýze výsledků šetření PISA 2018, která je k dispozici na www.csicr.cz. V příštím čísle Učitelského měsíčníku okomentujeme další faktory a proměnné, které ovlivňují vzdělávání ve škole, a jejich vliv tentokrát doložíme na zjištěních z mezinárodního šetřenío vyučování a učení TALIS 2018.