Vyšlo Radioalbum č. 17

Vydáno:

Pod názvem „Ta naše písnička česká“ nabízí Český rozhlas v EDICI ZUŠ další album v úpravách renomovaného skladatele Milana Dvořáka, s nejznámějšími a ne<jkrásnějšími písničkami Karla Hašlera.

 

Vyšlo Radioalbum č. 17
Jiří
Dohnal
redaktor hudebního Vydavatelství a nakladatelství Českého rozhlasu

„Díky Vydavatelství a nakladatelství Českého rozhlasu si v posledním desetiletí rozšiřuji akční rádius hudebních žánrů, které pro ně zpracovávám. A svět Hašlerovy hudby mne až překvapivě velice oslovil. Spolu s tímto statečným mužem jsem se přenášel do Prahy první poloviny minulého století a bylo mi tam s jeho písničkami velmi blaze,“
říká Milan Dvořák, aranžér deseti písní.
Publikace je určena pro zpěv a klavír nebo sólový klavír a obsahuje tyto písničky: Bílý kvíteček, Staré topoly, Malostranské střechy, Večer za strahovskou bránou, Po starých zámeckých schodech, Nad Prahou tančily hvězdičky, Hezká vzpomínka, Čí je Praha? Naše! (My jsme ti Pražáci), Když mě má panenka, Ta naše písnička česká.
„Písničky Karla Hašlera jsou zvláštní jev,“
popisuje autor předmluvy Miloň Čepelka.
„Je jim okolo stovky let, některým méně, jiným víc, na čas vždycky zapadnou do archivů a zničehonic se zas vynoří a znovu je provází marná otázka: Kumšt, nebo kýč?“
A dále píše:
„Hudebním pedagogům může být inspirativní v mnoha směrech. S jeho pomocí se srovnáním pohledů tří až čtyř generací dají propojit názory na funkci populární písničky v lidském životě. Tu totiž odborníci ke své i obecné škodě často nedoceňují. Hašlerovy popěvky probouzejí debatu nad slovy lidovost, líbivost, jednoduchost, srozumitelnost, vkus, dnes se nad nimi ozývá i vědomí o proměnách světa a životních podmínek člověka v průběhu celého uplynulého století. Upozorňují také na rozpor, ba přímo spor pojmů umění a kýč (jak se například naznačuje v doslovu). Učitel, který je v problematice obeznalý, všimne si snad navíc ožehavého vztahu studovaného hudebníka a houževnatého samouka a neměl by se vyhnout ani pojmům vlastenectví, hrdinství a mučednictví. To všechno se dá v souvislosti s Hašlerovým životem a na jeho písničkaření nabídnout mladým fanouškům zábavných virtuálních říší jako vstupenka do skutečného světa lidského, který byl, je a vždy bude nejednoznačný – prostý i složitý. Hledat – a jako výzvu k přemýšlení to nalézat – prostřednictvím jen několika písniček, které jsou z minulosti na chvíli oživeny, není věru málo,“
pokračuje Miloň Čepelka.
Karel Hašler
První Radioalbum,
Písničky Jiřího Šlitra a Jiřího Suchého,
vydalo Vydavatelství a nakladatelství v roce 2004. Hned tato publikace zaujala. A to nejenom pedagogy a žáky. Zároveň jsme za přispění Slepecké tiskárny K. E. Macana noty převedli do Braillova notopisu.
V každém Radioalbu najdete kromě notového materiálu i předmluvu od takových osobností, jako byl Ivan Medek k číslu 6
Písničky Osvobozeného divadla
, hudební publicista Jiří Černý k číslu 11
50 let Semaforu
, Jiří Grygar k číslu 12
Písničky Petra Nováka
, arciopat břevnovského kláštera Prokop Petr Siostrzonek k Radioalbu číslo 5
Písničky Hradišťanu,
ale i další. Jiří Suchý, Karel Gott, Jaroslav Wykrent, Pavlína Filipovská, Vlastimil Harapes...
Osobně jsem přesvědčen, že i tato publikace obohatí nejen výuku na uměleckých školách, ale že zároveň i mladší generace nejde kouzlo v hudbě z této doby.