Některé skutečnosti nejsou na první pohled vidět

Naše soutěže jsou mimořádnou příležitostí, a to napříč ZUŠkami v celé republice, ke vzájemnému poznávání a obohacování. Sledujeme-li umělecké výkony našich žáků – soutěžících, v jakémkoliv oboru, máme možnost spatřit, co nového, podnětného se v našem prostoru děje. Je to velmi důležitý rozměr, který občas může vést ke zdravému vykolejení z našich vyjetých kolejí, postupů a názorů. Je sice někdy bolestný, ale může být zároveň i přínosný a poučný. Troufám si říci, že naše soutěže jsou jedním z důležitých prvků pro sledování vývoje základního uměleckého vzdělávání. Bylo by velkou chybou o tuto možnost setkávání nadaných žáků a zapálených pedagogů od okresních po ústřední kola přijít, i když to dnes někomu může, i v našich řadách, připadat jako přežitý a trochu zbytečný institut. Nazýváme-li umělecké vzdělávání v ZUŠ jako „stříbro vzdělávání v ČR“, odvažuji se nazvat stříbrem také naše jedinečné soutěže, které jsou v evropském kontextu výjimečné a v současné době i obtížně něčím jiným nahraditelné. Nebudu ovšem zastírat to, že se u soutěží setkáváme i s nejrůznějšími negativními jevy, jako je prosazování vlastního ega, protežování svého žáka či školy, neschopnost vést odborný dialog, protože pouze můj názor je ten správný apod. To všechno ale tak nějak už patří k lidskému počínání. Je na nás, jak zodpovědně, kvalitně a odborně se jako učitelé i ředitelé budeme chovat a jak tyto lidské „přirozenosti“ budeme u sebe kultivovat. Soutěže by tak mohly být pro nás nejen prostorem pro porovnávání výkonů mimořádně nadaných žáků, ale i výzvou a možností posouvat se dopředu. Možností pěstovat žádoucí vlastnosti u svěřených žáků a současně ukazovat, že v pospolitosti uměleckého vzdělávání se umí vést dialog, a to i v případě odlišných názorů. Nejen vzdělávání v uměleckých oborech, ale i výchova k žádoucím osobnostním a hodnotovým kompetencím je totiž součástí naší práce.

Okolo soutěží se pohybuje mnoho lidí, kteří dobrovolně, zdarma a s velkým nasazením zajišťují všechna postupová kola. Ne vždy se jim ale dostane poděkování, které si opravdu zaslouží. Nevím, zda si všichni dostatečně uvědomujeme, jak náročná a složitá je např. práce pořadatele, který musí veškerou organizaci zajistit, a jak malicherné, zbytečné a nereálné požadavky jsou na jejich práci občas vznášeny. Podobné je to i u těch, kteří odborně připravují podmínky soutěží. Systém získávání informací z nejnižších úrovní až po UR, která z těchto požadavků tvoří pravidla, demokraticky přináší nejen nové impulzy, ale také odborné umělecké hodnoty, které reflektují vývoj v uměleckém prostředí. A stojí za to zdůraznit, že se vše děje tím nejméně pohodlným, ale bezesporu nejsprávnějším demokratickým způsobem, tedy otevřenou diskuzí a dialogem. Poděkování patří i těm, kteří se soutěžím věnují po stránce technologické (firmám Sensio a JPH), které připravili EOS a možnost odesílání přihlášek z našich matrik. Je velmi cenné, že se nám společně podařilo, po počáteční složité situaci, dospět z mého pohledu k rozumné spolupráci, která nyní bude ku prospěchu všech. Věřím, že po zavedení harmonogramu prací a termínů v tomto roce budeme v započaté spolupráci pokračovat. Nově ustavený Spolek UR je zatím mladé společenství, ale plné letitých vazeb a zkušeností. Rád bych, abychom si více připomínali, že je to spolek osobností, které jsou voleny demokraticky. To totiž umožňuje všem ovlivňovat podstatné aspekty fungování spolku, včetně kultury debat, ve kterých nejrůznější problémy řešíme. Připomínejme si to vždy, když se ve spolku nebo při soutěžích potkáme. Kolegyně a kolegové, v poslední době se na mne hrnou dotazy všemožného druhu, týkající se nejen soutěží. Musím se přiznat, že nestíhám na všechny bezprostředně odpovědět. Omlouvám se, ale důvodem je skutečnost, že se chci otázce seriózně věnovat a odpověď pak vyžaduje větší časový prostor. Všemu, co byste chtěli diskutovat nebo řešit, se budu snažit vyčlenit odpovídající prostor. Tak díky za trpělivost a hodně inspirativních zážitků v krajských i ústředních kolech.