Některé problémové momenty základního uměleckého vzdělávání

Poskytování zaměstnaneckých benefitů se může zprostředkovaně projevit v praxi veřejné základní umělecké školy (zřízené státem, krajem, obcí, svazkem obcí). Důvod spočívá v tom, že někteří zaměstnavatelé nabízejí úhradu školného dětí svých zaměstnanců. Do vztahu veřejné základní umělecké školy a zákonného zástupce nezletilého žáka tak vstupuje další subjekt – zaměstnavatel zákonného zástupce nezletilého žáka. Jeho „roli“ je nutné ujasnit a zjistit, zda zaměstnavatel zákonného zástupce nezletilého žáka může být osobou, které veřejná základní umělecká škola stanoví povinnost uhradit úplatu za vzdělávání žáka.

Z § 8 nebo § 7 vyhlášky č. 71/2005 Sb., o základním uměleckém vzdělávání, v platném znění, vyplývá, že ve veřejné základní umělecké škole je povinnost hradit úplatu za základní umělecké vzdělávání žáka stanovena vůči zákonnému zástupci nezletilého žáka, případně ve veřejné i neveřejné základní umělecké škole jsou důsledky neuhrazení úplaty vztaženy k neuhrazení úplaty zákonným zástupcem žáka:

Odsud plyne, že při vzdělávání žáka ve veřejné základní umělecké škole je odpovědný za včasnou úhradu úplaty za základní umělecké vzdělávání „zákonný zástupce nezletilého žáka“. Proto má veřejná základní umělecká škola vyžadovat úhradu úplaty po „zákonném zástupci nezletilého žáka“ a nemá vystavovat doklady k úplatě (faktury) jinému subjektu (např. zaměstnavateli zákonného zástupce nezletilého žáka).

Současně platí, že není podstatné, zda úplatu za základní umělecké vzdělávání žáka (která byla k uhrazení stanovena zákonnému zástupci nezletilého žáka) následně uhradí zákonný zástupce nezletilého žáka nebo zaměstnavatel zákonného zástupce nezletilého žáka. Zákonný zástupce žáka se proto může dohodnout se svým zaměstnavatelem, že úplatu za základní umělecké vzdělávání žáka (která byla stanoven základní uměleckou školou zákonnému zástupci žáka) uhradí zaměstnavatel zákonného zástupce žáka. Jedná se však o dohodu zákonného zástupce žáka a jeho zaměstnavatele, která nezasahuje ani do kompetencí ředitele základní umělecké školy, ani neovlivňuje povinnosti zákonného zástupce žáka související s úhradou úplaty za základní umělecké vzdělávání.

Některé základní umělecké školy vybírají na výstavách, koncertech, divadelních představeních nebo podobných akcích „dobrovolné vstupné“. Zejména v případě základních uměleckých škol, které jsou příspěvkovými organizacemi krajů nebo obcí, je nutné určit, za jakých podmínek lze takové „dobrovolné vstupné“ vybírat.

V případě základních uměleckých škol, které jsou příspěvkovými organizacemi zřízenými krajem nebo obcí, je nutné chápat „dobrovolné vstupné“ jako dar poskytnutý příspěvkové organizaci, a to peněžitý dar účelově neurčený.¹⁾ Typicky přijetím daru příspěvková organizace nabude majetek do vlastnictví školy – příspěvkové organizace.

V takovém případě se na vybírání „dobrovolného vstupného“ vztahují následující pravidla:

Proto základní umělecká škola, příspěvková organizace zřízená krajem nebo obcí, může vybírat „dobrovolné vstupné“ (tj. přijímat peněžitý účelově neurčený dar) pouze tehdy, když k tomu získala předchozí písemný souhlas zřizovatele.

V základní umělecké škole, stejně jako v jiných druzích škol, je poměrně často nutné zastoupit dočasně nepřítomného kolegu – pedagogického pracovníka, a to v rozsahu od několika hodin do několika měsíců. Zejména v případě, kdy se jedná o zástup na relativně krátkou dobu, vznikají dva druhy dotazů:

Postup při řešení uvedených situací právní předpisy jednotně předepisují všem zaměstnavatelům (základním uměleckým školám) bez ohledu na osobu zřizovatele.

Práce učitele základní umělecké školy je práce, u které existují „rizika ohrožení zdraví“ [viz příloha 2 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), v platném znění].

Vyhláška č. 79/2013 Sb., v platném znění, stanoví podmínky zdravotní způsobilosti této práce, tj. práce, u které existují „rizika ohrožení zdraví“. V příloze 2 vyhlášky č. 79/2013 Sb., v platném znění, jsou např. vymezeny nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci.

Pro další popis použití norem právních předpisů je vhodné připomenout, že vyhláška č. 79/2013 Sb., v platném znění, je prováděcí vyhláškou ve vztahu k zákonu č. 373/2011 Sb., v platném znění.

Po uvedeném zdůraznění „role“ vyhlášky č. 79/2013 Sb., v platném znění, zbývá aplikovat § 59 odst. 1 písm. b) bod 2 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, v platném znění: … zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku zajistí vždy před vznikem právního vztahu založeného dohodou o pracích konaných mimo pracovní poměr, má-li být osoba ucházející se o zaměstnání zařazena k práci, která je podle zákona o ochraně veřejného zdraví prací rizikovou nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím právním předpisem podle § 60 [zdůrazněno autorkou] nebo jinými právními předpisy.

Shrnuto: Protože je učitel základní umělecké školy zařazen k práci, u které existují „rizika ohrožení zdraví“ (tj. k práci, jejíž součástí činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím právním předpisem podle § 60 zákona č. 373/2011 Sb., v platném znění), před vznikem právního vztahu založeného dohodou o provedení práce má zaměstnavatel vyslat zaměstnance na vstupní lékařskou prohlídku. Zákon č. 373/2011 Sb., v platném znění, ani prováděcí vyhláška č. 79/2013 Sb., v platném znění, nestanoví „výjimku“, na jejímž základě by se tato povinnost nevztahovala na dohody o provedení práce, na základě kterých se sjednává malý počet hodin práce.

Zaměstnavatel musí vyslat uchazeče o zaměstnání na vstupní lékařskou prohlídku ke svému smluvnímu lékaři [viz § 54 odst. 2 písm. b) zákona č. 373/2011 Sb., v platném znění] a podmínit vznik pracovního vztahu lékařským posudkem tohoto lékaře. Nelze využít lékařský posudek smluvního lékaře jiného zaměstnavatele.

Zaměstnanec – pedagogický pracovník může dočasně zastupovat (na základě pracovní smlouvy na dobu určitou, na základě dohody o provedení práce nebo pracovní činnosti) jiného pedagogického pracovníka základní umělecké školy, i když má již se základní uměleckou školou uzavřenu pracovní smlouvu na dobu neurčitou. Vlastní existence pracovního poměru na dobu neurčitou u téhož zaměstnavatele nebrání tomu, aby zaměstnanec uzavřel se zaměstnavatelem souběžný pracovní poměr na dobu určitou, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti.

Uzavření takového souběžného pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti však není možné, pokud by měl zaměstnanec na základě pracovního poměru na dobu neurčitou a dalšího (souběžného) pracovního poměru na dobu určitou, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnost vykonávat druhově stejně vymezené práce (např. učitel uměleckých odborných předmětů v základní umělecké škole). Takový postup je zakázán § 34b odst. 2 zákoníku práce: Zaměstnanec v dalším základním pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele nesmí vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny.

Souběh pracovních poměrů, a to jak na dobu určitou, tak na dobu neurčitou, resp. pracovního poměru a dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, je proto možný tehdy, když v souběžných pracovních poměrech nebo při pracích konaných mimo pracovní poměr zaměstnanec nevykonává druhově stejně vymezené práce.²⁾

Veřejné základní umělecké školy, které jsou příspěvkovými organizacemi, se častěji než jiné školy zabývají podmínkami úplaty za poskytované vzdělávání a přijímání darů. V obou případech základní umělecká škola musí postupovat podle právního předpisu (vyhlášky č. 71/2005 Sb., v platném znění; zákona č. 250/2000 Sb., v platném znění) a neodchylovat se od pravidel v nich stanovených.

Pravidla „zástupu“ dočasně nepřítomného pedagogického pracovníka jsou shodně stanovena zákoníkem práce a zákonem č. 373/2011 Sb., v platném znění, pro všechny druhy škol. I v tomto případě má škola postupovat podle uvedených pravidel, byť se doba zástupu jeví jako velmi krátká nebo získání zaměstnance, který nevykonává stejně druhově vymezené práce, je náročné.