Zapojujeme rodinnou paměť a technologie do historických referátů

Vydáno:

Referát může být při výuce moderních dějin skvělý nástroj, jak využít zájem žáků, vytvořit prostor pro spolupráci s učitelem a zapojit technologie. Moderní dějiny jsou taktéž příležitostí, jak propojit rodinnou historii s velkými politickými dějinami a změnami ve společnosti.

Jako učitele dějepisu mě zajímá, čím žijí moji žáci. Tedy jaké používají technologie nebo jaká historická témata se jim líbí. Proto si připravujeme hodiny dějepisu společně. Začínáme rozdělením témat z období, které máme zrovna v plánu. Pokud se některý ze žáků zajímá o nějaké konkrétní téma, vždy najdeme cestu, jak je do výuky dějepisu zakomponovat. Žákův zájem se pak nasměruje do referátu, který je výsledkem společné činnosti žáka i učitele.
Obvykle postupujeme takto:
1.
konzultace, kdy si vyučující se žákem vyjasní téma i rozsahů;
2.
tvorba sdílené prezentace, která bude následně přístupná všem;
3.
výběr a shrnutí informací pro třídu;
4.
vystoupení před třídou;
5.
podle zájmu si mohou žáci připravit pro spolužáky ověřovací test či kvíz.
Důležité je, aby žáci znali pravidla hodnocení. Jednotlivé oblasti máme rozdělené na procenta – po 30 % každá oblast přípravy a 10 % za vystoupení před třídou. Společně taktéž připravujeme kritéria hodnocení. Hodnotí se faktická správnost, atraktivní doprovodný materiál – část dokumentu, fotografie-, citace původu materiálu, pravopisná správnost, dodržení pravidel sdílené prezentace, reakce na otázky spolužáků či ověřovací test.
Po referátu následují další tematické aktivity
Další část našeho dějepisného bloku pak obsahuje navazující aktivity. Při nich pak například natáčíme dobové zprávy, upoutávky, vytváříme pracovní list, zpracováváme koláž, hrajeme si na reportéry, animujeme, píšeme krátká zamyšlení. Představte si, že by tehdy existovala televize. Jak byste v ní o události večer referovali? Studenti hledají další cesty, jak téma představit. Byl by dobrý komiks? Nepomohlo by k pochopení události jen její zopakování? Nebo natočení podcastu? Se žáky pak i hodnotíme, jak se realizace povedla, co bychom příště udělali jinak a jak se spolupracovalo v týmu s ostatními.
Velkou podporu pro výuku dějepisu nabízejí archivy veřejnoprávních médií. Zvykli jsme si do výuky zařazovat nahrávky Českého (Československého) rozhlasu. Zajímavým počinem, který žáky hodně zaujal, bylo vytvoření aplikace Návrat 68. Žáci se mohli ocitnout v autentickém příběhu z konce 60. let, který je doplněn nejen nahrávkami rozhlasu, ale i artefakty běžného denního života. Ty jsou ztvárněny pomocí rozšířené reality. Žák se podívá přes obrazovku tabletu, smartphonu, objeví se např. dobový telefon s otáčecím číselníkem, kádrový posudek, ve kterém může listovat a číst.
Žáci často také využívají služeb YouTube, kde vyhledávají zveřejněné dokumenty či ukázky z filmů k probírané tematice. I zde se najde prostor pro učitele: videa na nejsledovanějším portálu totiž velmi často po zveřejnění zmizí v důsledku porušování autorských práv. I o tom je nutné se žáky mluvit. Často také využíváme krátké filmy z Televize Seznam, které byly zveřejňovány v cyklu Slavné dny na platformě Stream.cz (https://www.slavne-dny.cz). K vybraným filmům byly dokonce vytvořeny pracovní listy učitelů z Asociace učitelů občanské výchovy. Často takový dokument poslouží k motivaci žáků a mnohdy zaujme tak, že si dohledávají další informace o tématu.
Vděčným tématem je srovnávání projevů Adolfa Hitlera a Winstona Churchilla či projevy našich státníků, kteří nám z rozhlasu oznamovali horké momenty našich dějin. Posloucháme ukázky novoročních projevů našich prezidentů – porovnáváme projev Gustáva Husáka s prvním novoročním projevem Václava Havla (všechny novoroční a vánoční projevy jsou dostupné na https://interaktivni.rozhlas.cz/prezidentske-projevy/). Řešíme, jak tyto projevy na posluchače působily, zabýváme se obsahem a účinkem na nás, občany této země. Zároveň porovnáváme námi natočený materiál s rozhlasovými projevy a ptáme se, jak by obstál v historických okamžicích.
Uvádíme rodinnou paměť do kontextu dějin i současnosti
Do hodiny zapojujeme i rodinnou historii a osobně považuji propojení rodinné paměti s probíranými událostmi moderních dějin za velice důležité. Dáváme tím do kontextu odpovědi na otázky: Jaké to bylo, babi a dědo, když jste byli mladí? Pamatujete si přídělový systém? Jak jste reagovali v srpnu ‘68? Kdy jste jeli prvně metrem a co jste dělali v listopadu 1989? Taktéž tím i vyvoláváme zájem, aby se žáci zeptali, pokud tak ještě neučinili. Pak se se žáky zabýváme tím, jak správně taková svědectví citovat, jakou úlohu mají ve „velké historii“ a jak mohou „velkou historii“ zkreslovat.
Vytvořené výstupy pak sdílíme v rámci našeho online bezpečného prostoru v Google Classroom. Máme tak možnost se ke svým výstupům vrátit, kdykoliv to v další výuce a tématech potřebujeme. Vzniká tak materiál, který máme přístupný v režimu 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Do classroomu také míří další odkazy na zajímavé dokumenty, filmy, knihy, které je možné k dané tématice přečíst. Tím se mi vytváří možnost žáky motivovat k dalšímu studiu historie. Ne snad proto, aby se z nich stali odborníci, ale proto, aby se zajímali víc o svět, ve kterém žijí, a o to, jaké mají současné události souvislost s nedávnou minulostí. I nedávná minulost je totiž pro dnešní žáky pravěkem.
Projevy prezidentů: https://interaktivni.rozhlas.cz/prezidentske-projevy/
Reportáže Českého rozhlasu – archiv: https://www.rozhlas.cz/archiv/reportaze-politika/
Reportáže Českého rozhlasu – významné dny, události: https://www.rozhlas.cz/archiv/reportaze-politika/