V průběhu března získaly školy přístup k jednotným zadáním pro závěrečné zkoušky v učebních oborech. V informačním systému nové závěrečné zkoušky se mohou v současnosti seznámit s jednotným zadáním pro ústní, praktickou i písemnou zkoušku. Reformu závěrečných zkoušek má na starosti Národní ústav pro vzdělávání a finančně na ni přispívá Evropský sociální fond v rámci projektu Nová závěrečná zkouška 2.
Všechny školy by se měly seznámit s jednotným zadáním
PhDr.
Zoja
Franklová
Národní ústav pro vzdělávání
V tomto školním roce mají školy už naposled možnost dobrovolně se rozhodnout, zda využijí, nebo nevyužijí jednotné zadání při přípravě závěrečných zkoušek. V dalších letech by už mělo být použití jednotného zadání povinné. Předpokladem k tomu je, aby parlamentem prošla novela školského zákona, která bude tuto povinnost ředitelům škol ukládat.
„Ministerstvo školství v těchto dnech připravuje novelu školského zákona, do níž je povinnost škol využívat jednotná zadání závěrečné zkoušky začleněna. V průběhu června bude novela odeslána do vlády k projednání a její účinnost se předpokládá od 1. ledna 2015,“
říká ministr školství, mládeže a tělovýchovy Marcel Chládek.VĚTŠINA ŠKOL UŽ SI NOVÉ POJETÍ VYZKOUŠELA
V minulých letech se k jednotným zkouškám přidávalo dobrovolně stále více škol. Jejich podíl už dosáhl 86 % u škol vyučujících tříleté učební obory kategorie H. K jednotným zkouškám se ale stále častěji přidávají i školy s obory kategorie E, kde se učí převážně žáci se speciálními vzdělávacími potřebami. Ve školním roce 2012/2013 skládali žáci novou závěrečnou zkoušku na 77 procentech těchto škol.
Pomoc pro ty, kteří váhají
Pro školy je převzetí jednotného zadání výhodné, protože jim ulehčuje přípravu závěrečných zkoušek. Navíc tím, že škola použije jednotné zadání, vlastně poměřuje úroveň svých absolventů s úrovní nastavenou zvenku a ověřuje si tím svou vlastní kvalitu. Zároveň to ale klade určité nároky na kvalitu výuky a technické vybavení. V tomto školním roce je proto obzvlášť důležité, aby i ty školy, které se zatím k jednotným zkouškám nepřidaly, využily alespoň možnosti
seznámit se s tím, jak jednotné zadání vypadá a jakou úroveň výuky i technického vybavení nastavuje pro obory, které daná škola vyučuje.
Tímto způsobem školy zjistí, jaká opatření by měly přijmout, aby v následujících letech byly schopné uspořádat závěrečné zkoušky podle jednotného zadání.
„Všem školám, které si nebudou vědět rady, nabízí Národní ústav pro vzdělávání pomoc. Mohou k tomu využít kontakty uvedené na webových stránkách projektu Nová závěrečná zkouška 2,“
říká hlavní manažerka projektu Ing. Dana Kočková.JAK PRACOVAT S JEDNOTNÝM ZADÁNÍM VE ŠKOLE
Informační systém nové závěrečné zkoušky v současnosti obsahuje cca 9 tisíc témat, která se vztahují k reformovaným oborům, v nichž výuka probíhá podle RVP a školních vzdělávacích programů. Témata písemné zkoušky se dále člení na několik oblastí (např. technické kreslení, technologický postup, rozbor materiálů, technologie), a ty pak na jednotlivé úkoly. Tato strukturace v budoucnu umožní vytvářet v jednotlivých oblastech novou kombinaci úkolů, a dále tak nabídku témat rozšiřovat. Zároveň však bude zaručeno, že úroveň všech témat bude srovnatelná.
Při práci s jednotným zadáním mohou pedagogové využít metodické materiály, které vydává Národní ústav pro vzdělávání. Každá škola dostává příručku Závěrečné zkoušky podle jednotného zadání na škole, kde je popsán postup, jak pracovat s jednotným zadáním při sestavování závěrečných zkoušek. Příručka je dostupná také na webových stránkách projektu – www.nzz2.cz spolu s dalšími potřebnými informacemi.
Zabezpečení před vyzrazením
Ředitelé škol, které využívají jednotné zadání, uzavřeli s NÚV smlouvu, v níž se zavázali k bezpečnému nakládání s jednotným zadáním. Znamená to, že ředitel zpřístupní jednotné zadání jen nezbytně nutnému počtu učitelů, kteří připravují závěrečné zkoušky. Vyplňuje také bezpečnostní protokol, kde uvede pedagogy, kteří mají k zadání přístup, a také počítače, na nichž se s ním pracuje. Tato administrativa je nezbytná pro prevenci před vyzrazením témat zkoušky ještě před jejím konáním. Nejvíc se to týká písemné zkoušky, jejíž součástí je v některých oborech také test. Tady by vyzrazení otázek, případně i správných odpovědí, mělo největší dopad.