V dnešní multikulturní společnosti neustále narůstá důležitost znalosti cizích jazyků. Je stále menším problémem vycestovat do zahraničí za prací či poznáváním a s cizími jazyky se čím dál častěji setkáváme i v každodenním životě a zaměstnání. Nezbytnost ovládat odborný cizí jazyk si intenzivně uvědomují také kolegyně a kolegové vyučující odborné předměty na středních a vyšších odborných zdravotnických školách. Pro jejich absolventy je nedostatečná znalost cizího jazyka velkou překážkou při komunikaci se zahraničními klienty.
Ošetřovatelství v angličtině metodou CLIL
Slepá ulička, nebo tah na branku?
Mgr.
Karolina
Bostlová
lektorka cizích jazyků, vyučující předmětu ošetřovatelství v angličtině, Střední zdravotnická škola Beroun
V kolektivu odborných učitelek na Střední zdravotnické škole v Berouně pracovala vyučující ošetřovatelství, která získala bohaté znalosti a zkušenosti během práce v Saudské Arábii, kde byla nástrojem komunikace angličtina. S její pomocí se vedení školy podařilo prosadit zavedení nového předmětu ošetřovatelství v anglickém jazyce, který měl problém jazykové bariéry při praktickém vyučování řešit. Předmět byl schválen ministerstvem školství a dvouletou finanční podporu se podařilo získat v rámci projektu „EU Peníze školám“. Výuka probíhala od září 2012 ve třetích ročnících oboru zdravotnický asistent, kdy by žáci již měli natolik dobře ovládat základní řečové dovednosti, aby byli schopni pracovat pomocí metody CLIL1). Žákům byla zakoupena anglická učebnice „Nursing“ vydaná nakladatelstvím Cambridge University Press a vše se zdálo být na nejlepší cestě.
Po roce kolegyně naši školu bohužel opustila a nastal problém, jak s výukou tohoto zajímavého, ale velice náročného předmětu pokračovat. Vedení školy tak řešilo klíčový problém, před který je postavena většina škol, které se o zavedení CLILu snaží.
Vyučující cizích jazyků většinou nemají dostatečné znalosti pro výuku odborného předmětu a naopak odborní vyučující neovládají natolik dobře cizí jazyk, aby byli schopni vyučovat za vyloučení češtiny.
Po bezvýsledném hledání vhodné náhrady z řad odborníků se vedení školy rozhodlo požádat mě, vyučující angličtiny, abych se předmětu ujala. Bylo mi jasné, že to nebude snadný úkol, ale kdo se bojí, nesmí do lesa, natož za katedru.Druhý rok výuka pokračovala s oporou již zavedené učebnice, ale ta se ukázala jako nevyhovující. Stejně jako ostatní
výukové materiály
zahraničních nakladatelství je sice velmi dobře zpracovaná, ale odpovídá realitě zdravotnických zařízení jiných zemí, které se od českého systému podstatně liší. Navíc jsou tyto učebnice koncipovány pro potřeby studentů jiných typů škol. V zahraničí je odborné vzdělávání tohoto typu realizováno až na úrovni vyšších odborných a vysokých škol, čemuž odpovídá i přílišná náročnost jak z hlediska obsahové, tak jazykové stránky. Cítila jsem, že tímto způsobem nechci dál pokračovat ani já, ani mí studenti. Odborný jazyk je sice zajímal mnohem více než články o lovu škeblí v Austrálii, ale hlavní překážkou byla přílišná odtrženost od jejich každodenní praxe. Studenti sami dobře vycítili, že realita v českém zdravotnictví je zcela jiná, což je pochopitelné.Mezitím se vedení školy rozhodlo začlenit předmět přímo do ŠVP, což zajistilo jeho pokračování i v dalších letech. Bylo proto nutné situaci zlepšit. Snaha o vyhledání jiných,
lépe vyhovujících materiálů
v rámci českých učebnic byla bohužel neúspěšná. Výukové materiály českých nakladatelství jsou sice kvalitně zpracovány, ale jsou převážně staršího data vydání, a tudíž neodpovídají ani moderním výukovým trendům, ani změnám v rámci samotného systému zdravotnictví. Často nejsou podpořeny dostatečným množstvím
audio- a videonahrávek a chybí i zakotvenost v reálných komunikačních situacích.
Bylo proto nutné situaci řešit zcela nově. Po seznámení se s názory studentů formou ankety se vyrýsovala témata, která se stala východiskem pro další postup. Jednalo se zejména o základní komunikaci s klienty při každodenních rutinních výkonech a vyšetřeních, dále o schopnost popsat výsledky měření základních fyziologických funkcí a o komunikaci při poskytování první pomoci včetně rozhovoru s dispečinkem záchranné služby. Dalším krokem byla setkání s vyučujícími odborných předmětů za účelem spolupráce při stanovení obsahu předmětu a poskytnutí odborné pomoci při jeho další realizaci. Výsledkem bylo sestavení jakéhosi týmu jazykových a odborných vyučujících, kteří se stali garanty předmětu. Jeho náplň tak nově koresponduje nejen s cíli předmětu ošetřovatelství, ale i s činnostmi, které jsou prováděny během praktického vyučování v nemocnicích.
S důrazem na omezení kvantity ve prospěch kvality byla stanovena pouze
tři hlavní témata
zaměřená na zvládnutí základních situací, ve kterých se mohou studenti ocitnout ve svém budoucím zaměstnání při kontaktu s cizinci nebo např. jako turisté v zahraničí. Na základě dosavadních zkušeností s absolventy jsme vycházeli z předpokladu, že studenti zdravotnických oborů budou využívat těchto vědomostí zejména při práci v České republice a pouze malé procento z nich při práci v zahraničí. Obsah předmětu je tedy pouze základem, na který je možné navázat při dalším studiu nebo jej přizpůsobit realitám různých zemí, kam studenti potenciálně mohou za prací zamířit.Stanovené tematické okruhy zároveň svou posloupností odpovídají sledu v reálných situacích.
Na celek o zásadách poskytování první pomoci v nejrůznějších situacích navazuje sesterská anamnéza při příjmu klienta do nemocničního zařízení a konečně základní rozhovory při práci s klienty během hospitalizace. Abychom zajistili odbornou úroveň předmětu, rozhodli jsme se provádět jakási
přezkoušení
za účasti odborných i jazykových vyučujících na konci každého z výše zmíněných celků, přičemž je hodnocena jak stránka odborná, tak jazyková.V souladu s metodou CLIL využíváme autentické materiály, internet a různé druhy výstupů, které jsou realizovány převážně formou projektového vyučování v menších skupinách studentů.
Studenti
jsou aktivně začleněni do tvorby předmětu tím, že
se sami spolupodílejí na tvorbě pomůcek a výukových materiálů
(nahrávání instruktážních videí, výroba pracovních dvojjazyčných karet atp.) I jazykově slabší studenti jsou tak lépe zapojeni do výuky a mnohem více motivováni.Celý projekt je teprve v plenkách a ne vše se daří přesně podle našich představ, ale již teď je zřejmé z reakcí studentů, že jsme na dobré cestě. Proto škola usiluje o zavedení obdobného předmětu také ve třetích ročnících oboru sociální činnost, jehož absolventi stále častěji směřují do zahraničí anebo mohou využít těchto znalostí při práci na odděleních sociálních úřadů.
Do budoucna
by nám velmi pomohlo, kdyby bylo vytvořeno více cizojazyčných materiálů
založených na moderních výukových postupech, které by reflektovaly nejen realitu českého zdravotnictví a sociálních služeb, ale které by také odpovídaly úrovni studentů středních škol. Zároveň bychom ocenili
větší nabídku kurzů odborné angličtiny
či jiných způsobů dalšího vzdělávání nejen pro zájemce z řad vyučujících cizích jazyků, ale i pro vyučující odborných předmětů. Odpadla by tak namáhavá práce učitelů při tvorbě vlastních učebních materiálů a výuka odborného předmětu v cizím jazyce by se stala samozřejmostí.1) CLIL
(z angl. Context Language Intagrated Learning) označuje výuku, kdy se vyučuje nejazykový i jazykový předmět současně, tzn. integrovaně. Neboli nejazykový předmět je vyučován prostřednictvím cizího jazyka a cizí jazyk pomocí nejazykového předmětu. Žáci si tak osvojují znalosti a dovednosti v obou předmětech současně.