O nutnosti ovládat alespoň jeden cizí jazyk není třeba v dnešní době společného evropského prostoru diskutovat. Tato potřeba se plně odráží i v důležitosti, která je cizím jazykům přikládána při skládání maturitní zkoušky. Otázkou však zůstává, zda je veškerá snaha orientována správným směrem. Jak je možné, že absolventi, kteří se jazyk většinou učí již od třetích tříd základních škol, často nejsou ve svém zaměstnání schopni aktivně komunikovat v daném jazyce? Tohoto paradoxu si všimli i pedagogové Střední zdravotnické školy v Berouně a rozhodli se situaci řešit zcela po svém. Zdá se, že jejich snaha sklízí první úspěchy, a mohla by tak být inspirací i pro další střední odborné školy různých zaměření.
Odborný cizí jazyk na středních školách - od teorie k praxi
Mgr.
Karolina
Bostlová
lektorka cizích jazyků, koordinátorka projektu, Střední zdravotnická škola Beroun
Učitelé cizích jazyků na odborných středních školách jsou často hnáni bičem požadavků společné maturitní zkoušky, které jsou stejné pro všechny typy škol, a výuka odborného cizího jazyka je tak často odsunována na druhou kolej. Schopnost být samostatným a efektivním jazykovým uživatelem v budoucím zaměstnání by však naopak měla být tím nejdůležitějším, co by si každý student odborné střední školy měl osvojit.
Pokud chceme mít z absolventů plnohodnotné odborníky, kteří budou konkurenceschopní i v evropském měřítku, je pro ně odborný cizí jazyk mnohem důležitější než znalost reálií Austrálie nebo veršů Shakespeara.
Problematikou výuky odborného cizího jazyka se na Střední zdravotnické škole v Berouně aktivně zabýváme již od roku 2012, kdy byl díky projektu "EU peníze školám" nejprve akreditován a později zaveden předmět ošetřovatelství v angličtině, který již od počátku probíhal prostřednictvím
metody CLIL
(Context Language Integrated Learning).
O okolnostech a úskalích výuky tohoto zcela nového předmětu jsme informovali v šestém čísle
Speciálu pro střední školy
z roku 2014.Již od počátku projektu jsme se potýkali hned s několika problémy. V první řadě bylo velice obtížné získat pro předmět
plnohodnotné vyučující
. Odborní učitelé většinou nemají dostatečné znalosti cizího jazyka a naopak vyučující cizích jazyků postrádají odborné vědomosti. Dalším problémem byla
absence cizojazyčných výukových materiálů
, které by reflektovaly nejen nejmodernější výukové metody, ale zejména problematiku českého zdravotnictví a které by byly přiměřené úrovni studentů daného typu škol. Existující učebnice jsou totiž většinou vytvořeny pro studenty z jiných zemí, kde výuka zdravotních sester obvykle probíhá na úrovni vyšších odborných a vysokých škol. Jejich náplň tak nekoresponduje s reálnými potřebami českých sester anebo jsou příliš akademické a pro studenty středních zdravotnických škol nepřiměřeně obtížné. V neposlední řadě se jednalo o
absenci kurzů
zaměřených na odborný cizí jazyk v oblasti ošetřovatelství nejen pro učitele zdravotnických škol, ale i pro zájemce z řad personálu partnerských institucí.Všechny uvedené problémy se učitelé školy rozhodli řešit prostřednictvím projektu "Zlepšení kvality výuky ošetřovatelství v angličtině a zavedení výuky předmětu ošetřovatelství v němčině na Střední zdravotnické škole Beroun", který byl realizován za finanční podpory programu Erasmus+ Evropské unie v období od června 2015 do května 2017.
V rámci projektu byl vytvořen tým, který se skládal z vyučujících cizích jazyků, kteří si kladli za cíl zlepšit své odborné znalosti v oblasti ošetřovatelství, a z odborných vyučujících.
Ti se naopak zlepšili v cizích jazycích. Do spolupráce se zapojili i odborníci z partnerské organizace školy Rehabilitační nemocnice Beroun. Projekt si kladl za cíl nejprve zlepšit znalosti a metodické dovednosti vyučujících, ty pak využít při tvorbě chybějících výukových materiálů a vzniklé texty následně zavést do výuky. Výsledky projektu jsou v současné době sdíleny se zaměstnanci partnerských institucí, s ostatními pedagogy školy, ale i se zájemci z řad pedagogů z ostatních škol v regionu v rámci bezplatných seminářů. Základ tvoří komunikace a vzájemná podpora mezi vyučujícími cizích jazyků a odborníky z praxe.Spolupráce je velmi přínosná, oboustranně prospěšná a zdá se být nejlepším řešením celé situace. Prvním krokem bylo absolvování mobilit ve Velké Británii a Německu, kterých se vždy zúčastnila jak vyučující jazyka, tak i registrovaná sestra.
Pedagogové školy postupně absolvovali kurz, kde se blíže seznámili s novým výukovými postupy a posléze prohloubili své znalosti všeobecného i odborného cizího jazyka.
Až poté bylo přikročeno k nejdůležitější fázi projektu - tvorbě výukových materiálů.V souladu se zásadami metody CLIL
nejprve vznikly sady pracovních listů
. Postupně však vyvstala potřeba tvorby jakési
konverzační příručky
, využitelné jak pro studenty školy, tak pro zaměstnance partnerských institucí. Největším problémem bylo definovat jazykové prostředky a komunikační dovednosti, které jsou v daném oboru nejdůležitější, a nezahlcovat tak studenty informacemi, které v praxi nikdy nepoužijí. Za účelem definování klíčových znalostí jsme se rozhodli uskutečnit menší průzkum, v rámci kterého byly informace zjišťovány přímo u zaměstnanců Rehabilitační nemocnice Beroun formou krátkého dotazníku. Respondentům byla mimo jiné položena otázka, kterých pět vět ve své práci nejčastěji používají. Výsledky výzkumu byly analyzovány a následně použity při tvorbě příručky. Ta je zároveň v souladu se zásadami a posloupností ošetřovatelského procesu, takže slouží jako vodítko při komunikaci s pacientem, příjmem počínaje a jeho propuštěním konče. Její součástí jsou barevné fotografie nástrojů a vybavení přímo z praxe, ale i stručně vysvětlená základní gramatika.V současné době dochází k publikaci příručky, chystá se seminář přímo v budově nemocnice a uvažujeme o stálé nabídce kurzu odborné angličtiny, němčiny a na základě rostoucí poptávky i ruštiny v oblasti ošetřovatelské péče.
Pokud vás projekt zaujal, navštivte webové stránky
www.erasmuspluszsberoun.webgarden.cz
, kde se dozvíte více. Stále je co zlepšovat, ale domníváme se, že jsme nalezli cestu, jak problematiku výuky odborného jazyka na středních školách řešit. Jazykáři, nebojte se spolupráce s odborníky z praxe a komunikujte s nimi! Jen tak lze dosáhnout skutečně efektivní výuky odborného cizího jazyka, která je oboustranně přínosná. Není důležité, o jaký typ odborné střední školy se jedná, toto pravidlo platí zcela univerzálně.