Nový učitel přichází...

Jsem rád, že se v souvislosti s přípravou kariérního řádu pro učitele počítá s pozicí uvádějícího učitele, kterého by měli už kvůli výše uvedenému dělat jen zkušení a kvalitní učitelé, osobnosti, které mají svou práci rády a které jsou ochotny nabyté pracovní zkušenosti předávat dál. U nás ve škole jsme zvyklí každému novému učiteli přidělit zkušeného kolegu, který se o něj od prvních kroků (a to doslova) stará. Hned první pracovní den si totiž nového kolegu při příchodu vyzvedává na recepci školy, aby nebloudil se stísněným pocitem neznámou budovou.

Uvádějící učitel představí nového kolegu ostatním a poskytne mu řadu důležitých informací. Velkým pomocníkem je pro nově příchozího také intranet, kde máme zpracovaný tzv. manuál zaměstnance, v němž kromě informací o způsobu vyplňování elektronických třídních knih či třídních výkazů a doporučení, jak nastavit svůj PC účet, nalezne také záložku nazvanou „Nový zaměstnanec“. V ní má k dispozici základní vstupní informace, jako jsou kontakty na jednotlivé zaměstnance s popisem jejich funkcí, výčet dokumentů, se kterými by se měl seznámit, popisy, jak postupovat při nákupu nových pomůcek, organizaci exkurzí a přednášek, co dělat v případě úrazu nebo např. jak si zajistit možnost dalšího vzdělávání.

Kromě vstupních informací najde v dalších záložkách popisy technického vybavení učeben a systém jejich označení, způsobu elektronické distribuce výplatních lístků a prvků jejich zabezpečení a v neposlední řadě také popis toho, co všechno může očekávat od uvádějícího učitele. Pokud se nový učitel hned v prvním roce stane i třídním učitelem, vysvětlí mu uvádějící učitel pomocí poslední záložky v této sekci, jak řešit organizaci třídnických záležitostí - od administrativních úkonů až po praktické rady, jak pracovat na dobrém klimatu třídy.

Přidělením uvádějícího učitele práce s novým zaměstnancem pro vedení školy rozhodně nekončí. Každý nový zaměstnanec absolvuje během prvního týdne osobní pohovor s ředitelem školy. Na tomto pohovoru se vždy snažím navodit příjemnou atmosféru, už třeba jen „partnerským“ uspořádáním židlí - rozhodně v tu chvíli nesedím za ředitelským stolem, osobně ještě jednou nováčka přivítám a společně rozebereme vzájemné představy o jeho působení. V tomto rozhovoru se vždycky zaměřuji na hodnoty, které na našem pracovišti ctíme, což také očekáváme od každého nově příchozího, vysvětlím kritéria odměňování a vyzvu dotyčného, aby se nebál přijít za kýmkoli z vedení školy s námětem na zlepšení čehokoliv nebo případně s problémem, se kterým si v danou chvíli nebude schopen poradit. Zároveň vyjádřím přesvědčení, že se nový kolega do kolektivu bez větších problémů začlení a stane se důležitým článkem celého týmu. Cílem tohoto rozhovoru je mimo jiné navodit pocit bezpečí při jednání s vedením školy.

Během tříměsíčního zkušebního období se novému učiteli kromě uvádějícího učitele věnuje také předseda příslušné předmětové komise, se kterým společně rozebírají používané učebnice a jiné pomůcky, soulad probíraného učiva s ŠVP, další předměty a jejich propojení v rámci ŠVP, časové rozvržení učiva apod. V tomto období také organizujeme vzájemné náslechy v hodinách a zhruba po dvou měsících působení, ještě před stanovením výše osobního ohodnocení dojde k hospitaci ředitelem školy. Při hospitačním pohovoru si kromě rozboru hodiny znovu povídáme o tom, jak se nový kolega v naší škole cítí, co se mu líbí a co by naopak třeba raději dělal jinak. V závěru také konzultujeme jednotlivá kritéria osobního ohodnocení. Opět velmi dbám na to, aby byl rozhovor veden v co možná nejpříjemnějším duchu, snažím se vyzdvihovat klady práce kolegy a vhodnými otázkami motivovat dotyčného k dalšímu vylepšení jeho práce, je-li to v danou chvíli potřeba.

Pokud se objeví výraznější problémy při práci nového učitele s žáky a studenty, znova zdůrazňuji potřebu navození pocitu bezpečí při jednání s ním, a to proto, aby se nebál počáteční nesnáze okamžitě s vedením školy řešit. Tento postup se nám již ve dvou případech velmi vyplatil. Shodou okolností šlo v obou případech o učitelky - absolventky, které kvůli své velmi mírné povaze a neprůbojnosti začaly mít problémy s autoritou v hodinách. Naštěstí se nebály při výše zmíněných rozhovorech požádat o pomoc. Tu kromě předsedy předmětové komise a uvádějícího učitele mohli poskytnout i členové našeho preventivního týmu - školní psycholožka, výchovná poradkyně a metodik primární prevence. V jednom případě pomoc všech kolegů zabrala, v druhém se ukázalo, že kolegyni ani tato intervence nepomohla a ona se ani po roce nepřestala žáků bát, a proto se sama rozhodla ze školství odejít.

Vzájemný soulad znova hodnotíme po roce, kdy se zamýšlíme nad změnou pracovní smlouvy, kterou s novými zaměstnanci uzavíráme vždy na dobu určitou, a to na jeden rok. Zažíváme všechny tři situace, které mohou nastat: V případě vzájemného nesouladu se po důkladném oboustranném rozboru příčin s kolegou rozejdeme. Pokud během roku dojde k drobným pochybením, kterým se v budoucnu dá nějakým způsobem předejít, uzavíráme další smlouvu opět na rok s tím, že má dotyčný ještě příležitost svůj přístup k práci vylepšit. V ostatních případech, kdy je roční práce nového kolegy převážně úspěšná, měníme typ pracovního poměru na dobu neurčitou. Jsem rád, že u nás převažuje poslední zmíněná varianta.

Vždycky máme na své práci co vylepšovat a mnohdy nám v tom pomáhá zpětná vazba, kterou od našich vyučujících v pravidelných intervalech vyžadujeme. Oslovili jsme také všechny vyučující, kteří mají za sebou rok působení na naší škole, aby se vyjádřili k tomu, jak vnímali přijetí do nového týmu vedením školy a ostatními kolegy, a tady jsou jejich názory:

„Po prvním roce působení na Kollárovce si troufám tvrdit, že škola je na přijímání nových pedagogů dobře připravena. Jedna z prvních věcí, které jsem dostala do ruky, byl zkrácený manuál zaměstnance v tištěné formě. Našla jsem tam seznam všech potřebných dokladů, které jsem měla donést, seznam dotazníků, které jsem měla vyplnit, seznam nařízení se kterými jsem se měla seznámit, a v neposlední řadě ,nejdůležitější’ kontakty na kolegy - na správce sítě, na zástupce ředitele, na sekretariát, knihovnu, školníka, recepci... Bylo to pro mě první vodítko k tomu, jak a kde mám začít. K tomu mi navíc velmi pomohl seznam pedagogů na webových stránkách školy, kde má každý svou fotografii a několik osobních informací, díky nimž mi dosud neznámí kolegové byli přece jen trochu bližší.

V předchozím odstavci jsem použila výraz ,zkrácený manuál’, protože na intranetu je k dispozici mnohem propracovanější, obsahující informace o označení učeben, o práci s třídní knihou, o výplatních lístcích a mnoho dalšího. Tento ,síťový’ manuál je navíc neustále doplňován a aktualizován. Nicméně ani sebepropracovanější dokument nikdy nemůže nahradit zkušeného uvádějícího učitele. V mém případě byl navíc ještě velmi trpělivý, laskavý a vždy ochotný pomoci, za což mu velmi děkuji. Jeho rady a připomínky mi velmi pomohly a velmi si jich vážím.“

Ing. Romana Seidlová, vyučující matematiky, statistiky a informačních technologií

„V mém případě se nejedná úplně o ,začínajícího’ učitele, po dvaceti letech praxe jsou už začátky na všech školách podobné. Liší se pouze tím, kolik informací se nově nastupujícímu učiteli dostane. I když ve většině škol nějakým způsobem k nastupujícímu učiteli informace proudí, OA Karlín vytvořila za tímto účelem dva fungující institucionalizované nástroje. Jsou jimi intranet a tzv. uvádějící učitel. Za sebe mohu říci, že existence uvádějícího učitele byla velmi vítanou záležitostí. V pedagogickém sboru, který je tak velký jako sbor OA, je milé vědět, že je tu někdo, kdo bude vždy ochoten pomoci a na koho je možné se kdykoli obrátit s prosbou o radu. S postupem času samozřejmě ochotně poradí všichni kolegové, ale na začátku je příjemné mít někoho, kdo vás ostatním kolegům představí a poskytne vám jakési počáteční ,ukotvení’.

Školní intranet je druhým cenným zdrojem informací. Lze na něm najít všechny informace týkající se chodu a provozu školy a jeho prostřednictvím lze komunikovat s kolegy, což je zejména v tak velké budově, jakou je OA Karlín, velmi vítané. Zásadní přínos intranetu spatřuji v dostupnosti informací. Vzhledem k tomu, že se k němu lze připojit odkudkoli, poskytuje informace vždy, když je člověk potřebuje. Zároveň může fungovat i jako prevence dezinformací, fám a jiných podobných informačních nesmyslů. Je pravda, že jeho komunikační platformu lze zneužít k veřejnému řešení soukromých záležitostí, které právě na veřejnost nepatří. Nicméně se domnívám, že užívají-li jej rozumní lidé rozumným způsobem, je to určitá prevence jeho zneužití. A koneckonců, dojde-li k jeho zneužití k vyřizování soukromých účtů, i to je zdroj určitých užitečných informací.“

Mgr. Zuzana Šemberová, vyučující anglického jazyka