Nová závěrečná zkouška se modernizuje

Poprvé se sjednocené zkoušky celoplošně realizovaly v minulém roce po přijetí novely školského zákona. Ta školám uložila povinnost použít při přípravě závěrečných zkoušek jednotné zadání připravené v Národním ústavu pro vzdělávání (NÚV). Zkoušky se letos uskutečnily na 497 středních školách a skládalo je 28 755 žáků.

Pro skládání zkoušek na počítači byla vyvinuta speciální softwarová aplikace E-zkouška, která obsahuje i grafický editor. Díky němu mohou žáci kreslit či doplňovat schémata, obrázky a grafy. Také jednotná zadání musela být pro účely e-zkoušky transformována. „Pro každý obor vznikla banka úloh, která dává možnost mnoha různým kombinacím. Díky tomu lze vygenerovat zadání pro každého žáka zvlášť, takže se úlohy nemohou předčasně vyzradit,“ vysvětluje Libor Berný, který má agendu v NÚV na starosti. Důležité je také to, že banka obsahuje vzorová řešení úloh, která učitelům pomáhají při hodnocení výkonu žáků.

E-zkouška byla v jarních měsících 2016 testována na 300 školách a pak byly stanoveny jednotlivé kroky, které povedou k postupnému rozjezdu nové formy písemky. Pro školní rok 2015/2016 bylo vybráno 15 oborů vzdělání, v nichž je v rámci závěrečných zkoušek možné skládat písemku na počítači. Zatím nebyly zařazeny ty obory, ve kterých je třeba použít grafický editor, a to proto, aby si žáci mohli práci s ním více procvičit.

Přes 30 škol se rozhodlo, že e-zkoušku opravdu použije při závěrečném zkoušení svých žáků, a to v devíti oborech vzdělání. I když se několik přihlášených škol nakonec nové formy zkoušky vzdalo, zbývajících 28 škol je dostatečný počet pro ověření její funkčnosti. Na všech těchto školách se pak elektronické písemky uskutečnily bez problémů.

Ještě před samotnou přípravou elektronické zkoušky proběhl průzkum, který prokázal, že střední školy jsou v naprosté většině dostatečně technicky vybaveny, v některých případech ale byly problémy s údržbou sítě nebo se staršími operačními systémy Windows. V průběhu závěrečných zkoušek pak došlo k potížím jen výjimečně. Stalo se například, že v době, kdy měla být písemná zkouška zahájena, začaly počítače v učebně aktualizovat operační systém, takže se písemka musela o hodinu odložit. Integrovaná střední škola Mladá Boleslav zase upozornila na to, že žákům odskakoval kurzor při návratu k doplnění nebo při opravě předešlých otázek. Zjevně ale nešlo o takovou komplikaci, která by žákům znemožnila písemku napsat. „Jak ukazují první zkušenosti, většina škol nemá při e-zkoušce žádné technické problémy a žáky písemka na počítači baví více, než když ji skládali tzv. na papíře,“ říká gestorka nové závěrečné zkoušky v NÚV Dana Kočková.

Přes řadu dílčích připomínek byly prakticky všechny školy s novou formou písemky spokojené. „Elektronická písemná zkouška je přehlednější pro žáky i hodnotitele a jsme naprosto nadšeni výstupem z této zkoušky - počítač nám poskytne zcela přehledné statistiky. Kladně hodnotíme i anonymní evaluaci, což považujeme za objektivnější než u písemných zkoušek realizovaných klasicky,“ vyjádřili se pedagogové ISŠ Mladá Boleslav. Zároveň ale upozornili, že nelze prodloužit čas pro vykonání elektronické písemky u žáků se specifickými poruchami učení a chování. „V současné době, kdy se do škol zavádí inkluze, bude žáků, kterým poradna doporučuje navýšení času bez dalších úprav zadání, stále přibývat,“ myslí si učitelé ISŠ Mladá Boleslav. Některé školy zase navrhují změnu zvoleného písma nebo by chtěly mít možnost hodnotit výkon žáků nejenom celými body, ale i půlbody.

V oborech kategorie E mají přitom s elektronickou zkouškou velmi dobré zkušenosti. „Žáci se na skutečnost, že mohou vykonat písemnou zkoušku na PC, těšili. Mají problémy s psaným projevem a na PC se jim psalo daleko lépe - s tím souvisí i jednodušší čtení jejich výsledků hodnotícím učitelem,“ napsal do zpětné vazby Jaroslav Evanžin ze střední školy MESIT, o. p. s., v Uherském Hradišti. „Dalším přínosem je jednoznačně zjednodušení přípravy před zkouškou a ušetření velkého množství papíru,“ dodává.

Kromě elektronické písemky hodnotily školy po skončení závěrečných zkoušek také kvalitu témat jednotných zadání. Jde vlastně o zpětnou vazbu, která umožňuje, aby se jednotná zadání stále vyvíjela tak, aby odpovídala současným požadavkům na ten či onen obor. Připomínky, které mělo tentokrát necelých 18 % škol, budou zapracovány do jednotných zadání pro školní rok 2016/2017.

Tak jako v minulých letech žáci dosáhli nejlepších výsledků u praktické zkoušky - průměrná známka 2,28, při ústní zkoušce získali v průměru známku 2,46 a nejhorší jsou jejich výsledky z písemné zkoušky, kde je průměr 2,74. Co je ale zajímavé - nepotvrdily se obavy, že žáci budou při písemce dosahovat horších výsledků, když jim otázky vygeneruje počítač. „Žáci, kteří skládali e-zkoušku, měli průměrný výsledek 2,73 a žáci ve školách, které si vybíraly konkrétní témata, dosáhli průměru 2,75. Je tedy vidět, že generování neovlivňuje výsledky žáků,“ říká Libor Berný z NÚV.

Nabídka oborů připravených pro e-zkoušku se bude rychle rozšiřovat a do tří let bude možné elektronické písemky skládat ve všech oborech. V tomto období si školy mohou otestovat e-zkoušku v průběhu školního roku a připravit své žáky na využití počítače i grafického editoru.

„Předpokládáme, že zájem ze strany škol poroste, nikdo je ovšem nebude nutit. Pokud budou chtít, mohou zůstat u písemek na papíře,“ říká Dana Kočková. „Ale všechny školy, které se pro e-zkoušku rozhodnou, mohou počítat s maximální metodickou i technickou podporou NÚV.“