Kvůli legislativním změnám věnuje vedení středních škol pozornost zejména „začátku“ a „konci“ vzdělávání – přijímacím zkouškám, závěrečným nebo maturitním zkouškám. Cílem následujícího článku je připomenout přestup do jiné střední školy, přijetí do vyššího ročníku a některé základní momenty vzdělávání ve střední škole, které žák absolvuje v „mezičase“ a které musí být z pohledu legislativy správně ošetřeny.
Některé základní momenty vzdělávání ve střední škole: právní úprava a kritická místa
Bc. et PhDr.
Monika
Puškinová
Ph.D.
zástupkyně ředitele Obchodní akademie a Jazykové školy, Hradec Králové
Jedná se o
uvolnění žáka, hodnocení žáka v náhradním termínu, nehodnocení žáka, komisionální zkoušky, opakování ročníku, výchovná opatření, individuální vzdělávací plán a zanechání studia.
Rozhodně se nejedná o novinky školského zákona. Přesto se v těchto případech někdy chybuje a chybí jasná představa, proč se postupuje určitým způsobem.
Pro přehlednost a maximální praktický účinek tohoto článku bude ke každému případu přiřazeno odpovídající ustanovení zákona nebo vyhlášky, kritická nebo sporná místa. Pokud ředitel školy zpracovává určitý dokument (rozhodnutí, výzvu), následuje ukázka nebo část ukázky dokumentu.
V textu jsou obsaženy zkrácené odkazy na:
-
zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění,
-
vyhlášku č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, v platném znění,
-
vyhlášku č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, v platném znění,
-
vyhlášku č. 492/2005 Sb., o krajských normativech, v platném znění.
Přestup do jiné střední školy
§ 66 odst. 2 školského zákona
V průběhu středního vzdělávání se žákovi umožňuje přestup do jiné školy…
Součástí žádosti zákonného zástupce nezletilého žáka je souhlas žáka.
§ 66 odst. 4 školského zákona
O přestupu žáka střední školy do jiné střední školy rozhoduje ředitel školy, do které se žák hlásí. V rámci rozhodování o přestupu žáka, zejména pokud má při přestupu dojít ke změně oboru vzdělání, může ředitel školy stanovit rozdílovou zkoušku a určit její obsah, rozsah, termín a kritéria jejího hodnocení. Žák přestává být žákem školy, z níž přestoupil, dnem předcházejícím dni přijetí na jinou školu. O přijetí žáka informuje ředitel školy bez zbytečného odkladu ředitele školy, z níž žák přestoupil. Ředitel školy, z níž žák přestupuje, zašle do pěti pracovních dnů poté, co se dozvěděl o přijetí žáka na jinou školu, řediteli této školy kopii dokumentace žáka ze školní matriky.
§ 165 odst. 2 písm. g) školského zákona
Ředitel školy a školského zařízení, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí, rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní správy v těchto případech:
g) zamítnutí žádosti o přestup … podle § 66
Kritická místa
-
Přestoupit může pouze ten, kdo je v dané době žákem střední školy.
-
Není povinností žáka (zákonného zástupce) přestup oficiálně nahlašovat ve své stávající škole (i když je to samozřejmě slušné).
-
Nelze povolit přestup tomu, kdo v dané době není žákem žádné školy (např. nelze 1. 9. povolit přestup tomu, komu nebylo povoleno opakování ročníku a poslední den, kdy byl žákem školy, je 31. 8.).
-
Při přestupu na začátku 1. ročníku doporučuji vydat rozhodnutí o přestupu, podle kterého se žadatel stane žákem školy od 2. 9., alespoň jeden den (1. 9.) by měl být žákem jiné školy.
-
Jestliže ředitel rozhodne kladně o žádosti o přestup, nerozhoduje ve správním řízení (nevydává správní rozhodnutí, proti kterému se žadatel může odvolat, na rozhodnutí není úřední razítko).
-
Jestliže ředitel zamítne žádost o přestup, pak rozhoduje ve správním řízení (vydává správní rozhodnutí, proti kterému se žadatel může odvolat).
-
Rozdílová zkouška není zkouškou komisionální.
-
V rámci přestupu ředitel neuznává již dosažené vzdělávání podle § 70 školského zákona, pokud o to žák nepožádá.
-
Žadatel by se neměl stát žákem školy dříve, než rozhodnutí nabude právní moci (pro urychlení se používá vzdání se práva na odvolání).
Rozhodnutí, kterým se povoluje přestup (nezletilý)
Střední odborná škola, Školov, Školní 1
Vážený pan (Vážená paní)
zákonný zástupce
Adresa
VÁŠ DOPIS ZNAČKY / ZE DNE
1. 9. 2012
NAŠE ZNAČKA
č.j. OA/2012/34
VYŘIZUJE / LINKA
Sázavská 111 222 333
MÍSTO ODESLÁNÍ / DATUM
Školov 2. 9. 2012
Rozhodnutí o povolení přestupu
Ředitel střední školy, jejíž činnost vykonává Střední odborná škola, Školov, Školní 1, rozhodl podle ustanovení § 66 odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění, takto:
Josefu Pernému, nar. 27. 10. 1997, bytem Řehořova 22, 669 02 Znojmo,
se povoluje
přestup ze střední školy, jejíž činnost vykonává Soukromá střední odborná škola, Podnikatelov, Podnikatelská 1, do střední školy, jejíž činnost vykonává Střední odborná škola, Školov, Školní 1, 1. ročníku oboru vzdělání 63-41-M/02 Obchodní akademie, a to
od 2. září 2012.
Ing. Petr Halík, ředitel střední školy
Přijetí do vyššího ročníku vzdělávání
§ 63 školského zákona
Ředitel školy může uchazeče přijmout do vyššího než prvního ročníku vzdělávání ve střední škole. V rámci přijímacího řízení může ředitel školy po posouzení dokladů uchazeče o předchozím vzdělávání stanovit jako podmínku přijetí vykonání zkoušky, a určit její obsah, termín, formu a kritéria hodnocení, a to v souladu s rámcovým vzdělávacím programem příslušného oboru vzdělání. V případě, že ředitel školy rozhodne o přijetí uchazeče, určí ročník, do něhož bude uchazeč zařazen.
§ 165 odst. 2 písm. f) školského zákona
Ředitel školy a školského zařízení, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí, rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní správy v těchto případech:
f) přijetí ke vzdělávání ve střední škole podle § 59 a následujících …
Kritická místa
-
Uchazeč nemusí být v dané době žákem školy.
-
Uchazeč může být v dané době žákem školy; pokud je přijat do vyššího ročníku, je současně žákem dvou (více) škol.
-
Uchazeč nemusí konat (může) konat zkoušku
-
v případě přijetí i v případě nepřijetí se jedná o rozhodování ve správním řízení (spadá do kategorie § 59 a následující školského zákona).
-
Plyne lhůta na odvolání 15 dnů od doručení.
-
Na rozhodnutí je úřední razítko.
-
Rozhodnutí se doručuje do vlastních rukou (osobní předání, zásilka).
-
Nelze takto přijímat do 1. ročníku.
-
Žadatel by se neměl stát žákem školy dříve, než rozhodnutí nabude právní moci (pro „urychlení“ se využívá vzdání se práva na odvolání).
Rozhodnutí o přijetí do vyššího ročníku (výňatek)
VÁŠ DOPIS ZNAČKY / ZE DNE
2. 8. 2012
NAŠE ZNAČKA
sp. zn. Sp OA/2012/34
č.j. OA/2012/34-3
VYŘIZUJE / LINKA
Sázavská 111 222 333
MÍSTO ODESLÁNÍ / DATUM
Školov 10. 8. 2012
Rozhodnutí
Ředitel střední školy, jejíž činnost vykonává Střední odborná škola, Školov, Školní 1, rozhodl podle ustanovení § 63 a § 165 odst. 2 písm. f) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění, a v souladu se zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, takto:
Josef Perný, nar. 27. 10. 1996, bytem Řehořova 22, 669 02 Znojmo,
se přijímá
od 1. září 2012
ke vzdělávání ve škole, jejíž činnost vykonává Střední odborná škola, Školov, Školní 1,
do 2. ročníku oboru vzdělání 63-41-M/02 Obchodní akademie, denní forma vzdělávání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení. Odvolání se podává u ředitele Střední odborné školy, Školov, Školní 1, a rozhoduje o něm Krajský úřad Jihomoravského kraje.
úřední razítko
Ing. Petr Halík, ředitel střední školy
Uvolnění z vyučování
§ 67 odst. 2 školského zákona
Ředitel školy může ze závažných důvodů, zejména zdravotních, uvolnit žáka zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu, žáka se zdravotním postižením může také uvolnit z provádění určitých činností, popřípadě rozhodnout, že tento žák nebude v některých předmětech hodnocen. Žák nemůže být uvolněn z předmětu rozhodujícího pro odborné zaměření absolventa. V předmětu tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího praktického lékaře nebo odborného lékaře. Žák není z předmětu, z něhož byl zcela uvolněn, hodnocen.
§ 69 odst. 5 školského zákona
Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do konce června. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
§ 3 odst. 2 vyhlášky č. 13/2005 Sb.
Není-li možné žáka hodnotit z některého předmětu, uvede se na vysvědčení u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo "nehodnocen(a)".
§ 3 odst. 3 vyhlášky č. 13/2005 Sb.
Pokud je žák z vyučování některého předmětu zcela uvolněn, uvede se na vysvědčení u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo "uvolněn(a)".
Kritická místa
-
Nejčastěji se jedná o uvolnění zčásti nebo uvolnění zcela z vyučování tělesné výchovy.
-
Při uvolnění z vyučování z tělesné výchovy ředitel vychází z písemného doporučení lékaře.
-
Pokud lékař doporučuje uvolnit žáka, ředitel nerozhoduje o tom, zda žáka uvolní, nebo neuvolní, žáka musí uvolnit.
-
Ředitel nerozhoduje ve správním řízení a nevydává správní rozhodnutí
-
jestliže ředitel vydává rozhodnutí o uvolnění zčásti z vyučování tělesné výchovy, v rozhodnutí uvede, které činnosti žák nevykonává.
-
V případě uvolnění zcela, na vysvědčení se uvede slovo uvolněn, když § 67 odst. 2 školského zákona hovoří o tom, že žák neníz předmětu
hodnocen.
-
V rozhodnutí nelze označovat jako
osvobození
z tělocviku.-
Pokud je žák uvolněn zčásti, je z činností, které vykonává, hodnocen a na vysvědčení se uvede známka, nebo slovní hodnocení.
-
Ve školním řádu je nutno vyřešit, zda se budou žáci uvolnění zcela nacházet ve škole pod dohledem učitele, nebo se nebudou nacházet ve škole a budou uvolněni z vyučování bez náhrady (školský zákon v případě středního vzdělávání neobsahuje výslovné ustanovení o uvolnění bez náhrady, které je pro základní vzdělávání v § 50 odst. 2 školského zákona).
Rozhodnutí o částečném uvolnění z výuky (výňatek)
Částečné uvolnění z výuky tělesné výchovy
Ředitel střední školy, jejíž činnost vykonává Střední odborná škola, Školov, Školní 1, v souladu s ustanovením § 67 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění,
zčásti uvolňuje
Josefa Perného, nar. 27. 10. 1997, bytem Řehořova 22, 669 02 Znojmo,
z výuky tělesné výchovy
, a to na období
od 15. září 2012 do 31. ledna 2013.
Žák je uvolněn z vykonávání činností dle doporučení registrující praktické lékařky pro děti a dorost, a to z činností spojených se zvýšenou zátěží na levou paži. Ostatní činnosti žák vykonává podle pokynů učitele.
Ing. Petr Halík, ředitel střední školy
Hodnocení žáka v náhradním termínu
§ 69 odst. 5 školského zákona
Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do konce června. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
§ 69 odst. 6 školského zákona
Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl.
Kritická místa
-
Hodnocení v náhradním termínu se v praxi různě označuje (doklasifikační zkoušky, náhradní hodnocení, přezkoušení atd.). V oficiálních dokumentech školy (školní řád, školou připravený protokol) by se mělo používat slovní spojení obsažené ve školském zákoně.
-
Je v kompetenci ředitele školy stanovit konkrétní datum hodnocení v náhradním termínu. Nejčastěji ředitel školy stanoví mezní termín, do kterého musí proběhnout hodnocení jednotlivých žáků. Jako ten-to mezní termín nemusí ředitel školy stanovovat 30. červen nebo 31. srpen, doba pro hodnocení v náhradním termínu může být kratší.
-
Je vhodné ve školním řádu stanovit pravidla hodnocení v náhradním termínu (v jaké době musí proběhnout, jakou formou, s jakým obsahem, jak jsou informováni žáci a jejich rodiče).
-
Hodnocení v náhradním termínu není komisionální zkouškou. Vyhláška č. 13/2005 Sb. stanoví pouze tři případy konání komisionální zkoušky, mezi které hodnocení v náhradním termínu nepatří.
-
Jestliže žák nevykonal závěrečnou (maturitní) zkoušku v řádném termínu, protože na konci druhého pololetí nemohl být hodnocen, pak přestává být žákem školy 30. 6. Přesto má právo na hodnocení v náhradním termínu. 1)
Nehodnocení žáka
§ 69 odst. 5 školského zákona
Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do konce června. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
§ 69 odst. 6 školského zákona
Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl.
§ 3 odst. 2 vyhlášky č. 13/2005 Sb.
Není-li možné žáka hodnotit z některého předmětu, uvede se na vysvědčení u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo "nehodnocen(a)".
§ 3 odst. 9 vyhlášky č. 13/2005 Sb.
Žák neprospěl, je-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 - nedostatečný nebo není-li žák hodnocen z některého předmětu na konci druhého pololetí.
§ 3 odst. 10 vyhlášky č. 13/2005 Sb.
Žák je nehodnocen, pokud ho není možné hodnotit z některého předmětu na konci prvního pololetí ani v náhradním termínu.
Kritická místa
-
Ředitel musí ve školním řádu stanovit jednoznačné, dostatečně flexibilní a vyčerpávající podmínky určující, kdy žáka není možné hodnotit.
-
Podmínky určující, kdy žáka není možné hodnotit, se musí skutečně dodržovat; není vhodné zavádět ad hoc výjimky a výjimky z výjimek.
-
V praxi se často jako podmínka hodnocení stanoví, že žák nesmí překročit určitý maximální limit omluvené absence; až následně řeší, zda se toto pravidlo vztahuje na případy dlouhodobých nemocí, pobytu v lázních, nepřítomnosti ze sociálních důvodů apod.
-
V praxi je nutné ve druhém pololetí (v podstatě v srpnu v přípravném týdnu) počítat se situací, kdy se žákovo
nehodnocení
změní na
neprospěl.
Jestliže k ní dojde a žák neprospěje nejvýše ze dvou předmětů, koná opravné zkoušky. Ty je vhodné vykonat do konce srpna.
Závěr:
hodnocení v náhradním termínu je nutné stanovit s dostatečným časovým předstihem.Komisionální zkoušky
§ 69 odst. 7 školského zákona
Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze dvou povinných předmětů, nebo žák, který neprospěl na konci prvního pololetí nejvýše ze dvou povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Opravné zkoušky jsou komisionální.
§ 6 odst. 1 vyhlášky č. 13/2005 Sb.
Komisionální zkoušku koná žák v těchto případech:
a)
při zkoušce z odborných předmětů, které stanoví rámcový vzdělávací program v uměleckých oborech vzdělání,
b)
koná-li opravné zkoušky,
c)
koná-li komisionální přezkoušení.
§ 6 odst. 3 vyhlášky č. 13/2005 Sb.
Komisionální zkoušku z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. b) může žák ve druhém pololetí konat nejdříve v měsíci srpnu příslušného školního roku, pokud zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka nedohodne s ředitelem školy dřívější termín; v případě žáka posledního ročníku vzdělávání vyhoví ředitel školy žádosti o dřívější termín vždy.
Kritická místa
-
Nelze konat komisionální zkoušky v případech, o kterých nehovoří vyhláška č. 13/2005 Sb.
-
Nelze konat dvě nebo více komisionálních zkoušek v jednom dni (§ 6 odst. 2 vyhlášky č. 13/2005 Sb.).
-
Jestliže žák 4. ročníku požádá o dřívější termín konání opravné zkoušky (např. ve „svatém týdnu“), ředitel mu musí vyhovět.
-
Na veřejně přístupném místě ve škole je nutné zveřejnit důležité informace, které stanoví ředitel školy: podrobnosti týkající se konání komisionální zkoušky včetně složení komise pro komisionální zkoušky, termín konání zkoušky, způsob vyrozumění žáka a zákonného zástupce nezletilého žáka o výsledcích zkoušky (§ 6 odst. 4 vyhlášky č. 13/2005 Sb.).
-
Jestliže žák nevykonal závěrečnou (maturitní) zkoušku v řádném termínu, protože na konci druhého pololetí neprospěl, pak přestává být žákem školy 30. 6. Přesto má právo na opravné zkoušky. 2)
Opakování ročníku
§ 66 odst. 7 školského zákona
Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a který na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti; žák, který plní povinnou školní docházku, v těchto případech opakuje ročník vždy.
§ 165 odst. 2 písm. g) školského zákona
Ředitel školy a školského zařízení, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí, rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní správy v těchto případech:
g) zamítnutí žádosti o … opakování ročníku …
Kritická místa
-
Nelze povolit opakování ročníku žákovi, který úspěšně ukončil ročník (např. žákovi, který úspěšně ukončil 4. ročník a nevykonal maturitní zkoušku).
-
Nelze např. v srpnu povolit opakování ročníku žákovi 4. ročníku, který v srpnu nevykonal úspěšně opravnou zkoušku, protože z právního hlediska přestal být žákem školy 30. 6. 3)
-
Na opakování ročníku nemá žák právní nárok.
-
Jestliže ředitel povolí opakování ročníku, nerozhoduje ve správním řízení a nevydává správní rozhodnutí.
-
Jestliže ředitel nepovolí opakování ročníku, rozhoduje ve správním řízení a vydává správní rozhodnutí.
-
Jestliže žák na střední škole plní povinnou školní docházku (šestiletá, osmiletá gymnázia), pak opakování ročníku vyplývá přímo ze školského zákona. Ředitel nevydává rozhodnutí o povolení opakování ročníku.
Rozhodnutí o nepovolení opakování ročníku (výňatek)
VÁŠ DOPIS ZNAČKY / ZE DNE
25. 6. 2012
NAŠE ZNAČKA
sp. zn. Sp OA/2012/34
č.j. OA/2012/34-3
VYŘIZUJE / LINKA
Sázavská 111 222 333
MÍSTO ODESLÁNÍ / DATUM
Školov 29. 8. 2012
Rozhodnutí
Ředitel střední školy, jejíž činnost vykonává Střední odborná škola, Školov, Školní 1, rozhodl podle ustanovení § 66 odst. 7 a § 165 odst. 2 písm. g) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění, a v souladu se zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, takto:
Josefu Pernému, nar. 27. 10. 1993, bytem Řehořova 22, 669 02 Znojmo,
se nepovoluje
opakování 3. ročníku oboru vzdělání 63-41-M/02 Obchodní akademie ve školním roce 2012/2013.
Odůvodnění:
Josef Perný dne 25. 6. 2012 požádal o opakování 3. ročníku oboru vzdělání 63-41-M/02 Obchodní akademie, protože na konci 3. ročníku neprospěl z pěti předmětů – českého jazyka a literatury, anglického jazyka, účetnictví, ekonomiky a písemné a elektronické komunikace. Jako důvod své žádosti uvádí přehodnocení svého vztahu ke studiu a snahu úspěšně ukončit studium.
Ředitel posoudil žádost na základě následujících skutečností.
Josef Perný opakoval první i druhý ročník oboru vzdělání 63-41-M/02 Obchodní akademie. V obou případech neprospěl z předmětů rozhodujících pro odborné zaměření absolventa (ekonomika, účetnictví).
Josef Perný je dle posouzení ředitele školy dostatečně rozumově a volně vyspělý a dokáže odpovědně posoudit následky svého chování a jednání. Josef Perný nevyvodil důsledky ze svého dřívějšího chování a jednání a jeho přístup ke vzdělávání v průběhu třetího ročníku nebyl disciplinovaný. Proto ředitel školy dospěl k závěru, že Josef Perný neprojevuje reálnou snahu o úspěšné ukončení studia a rozhodl se opakování ročníku mu nepovolit.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení. Odvolání se podává u ředitele Střední odborné školy, Školov, Školní 1, a rozhoduje o něm Krajský úřad Jihomoravského kraje.
úřední razítko
Ing. Petr Halík, ředitel střední školy
Výchovná opatření
§ 31 odst. odst. 1 školského zákona
Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Kázeňským opatřením je podmíněné vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení, vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení a další kázeňská opatření, která nemají právní důsledky pro žáka nebo studenta. Pochvaly, jiná ocenění a další kázeňská opatření může udělit či uložit ředitel školy nebo školského zařízení nebo třídní učitel …
§ 10 odst. 3 vyhlášky č. 13/2005 Sb.
Při zaviněném porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit:
a)
napomenutí třídního učitele,
b)
napomenutí učitele odborného výcviku,
c)
důtku třídního učitele,
d)
důtku učitele odborného výcviku, nebo
e)
důtku ředitele školy.
§ 165 odst. 2 písm. i) školského zákona
Ředitel školy a školského zařízení, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí, rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní správy v těchto případech:
i) podmíněné vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení …
Kritická místa
-
Pravidla udělování napomenutí, důtek a pochval (nikoli vyloučení nebo podmíněné vyloučení ze školy) mají být součástí školního řádu (§ 30, § 31 školského zákona, § 10 odst. 4 vyhlášky č. 13/2005 Sb.).
-
Vyloučení a podmíněné vyloučení ze školy jsou výchovnými opatřeními a ředitel školy o nich rozhoduje ve správním řízení, vydává správní rozhodnutí (proti rozhodnutí se lze odvolat). O udělení důtky a napomenutí ředitel školy nerozhoduje ve správním řízení a nevydává správní rozhodnutí (proti udělení napomenutí nebo důtky se nelze odvolat).
-
O udělení výchovného opatření mají být bezodkladně informováni rodiče žáka.
-
Výchovná opatření neukládá pedagogická rada.
-
Podle školského zákona může výchovná opatření udělit ředitel nebo třídní učitel, ve vyhlášce č. 13/2005 Sb. kromě těchto osob uveden učitel odborného výcviku.
-
Kázeňská opatření (napomenutí, důtka, vyloučení) nelze zaměňovat s klasifikací chování (tzv. snížený stupeň z chování). Chování se klasifikuje až za uplynuté pololetí, proto nelze žáka klasifikovat sníženým stupněm z chování ve čtvrtletí. Kázeňská opatření jsou opatření jednorázová. Kázeňská opatření a klasifikací sníženým stupněm z chování se navzájem nevylučují. 4)
Individuální vzdělávací plán
§ 18 školského zákona
Ředitel školy může s písemným doporučením školského poradenského zařízení povolit nezletilému žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním na žádost jeho zákonného zástupce a zletilému žákovi nebo studentovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním na jeho žádost vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. Ve středním vzdělávání nebo vyšším odborném vzdělávání může ředitel školy povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu i z jiných závažných důvodů.
§ 165 odst. 2 písm. a) školského zákona
Ředitel školy a školského zařízení, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí, rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní správy v těchto případech:
a) zamítnutí žádosti o povolení individuálního vzdělávacího plánu …
Kritická místa
-
Jestliže ředitel školy povolí vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu, pak nerozhoduje ve správním řízení a nevydává správní rozhodnutí.
-
Jestliže ředitel školy nepovolí vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu, pak rozhoduje ve správním řízení a vydává správní rozhodnutí (lze se proti němu odvolat).
-
Někdy se zaměňuje vydání rozhodnutí o povolení individuálního vzdělávacího plánu s vlastním individuálním vzdělávacím plánem. Podrobnosti obsahu a formy individuálního vzdělávacího plánu obsahuje § 5 vyhlášky č. 13/2005 Sb. a § 6 vyhlášky č. 73/2005 Sb.
-
Žák, který se vzdělává podle individuálního vzdělávacího plánu, chodí do školy jen na dohodnuté konzultace a plnění úkolů stanovených v individuálním vzdělávacím plánu (testy, ústní zkoušení atd.). Nemělo by dojít k situaci, kdy se žák, pokud může, zúčastňuje běžného vyučování. Učitel, ani vedení školy by nedokázalo jednoznačně určit, zda žák ve škole má být, nebo nemá. V důsledku by např. nebylo jasné, zda je nutné nad žákem vykonávat dohled.
-
Žák, který se vzdělává podle individuálního vzdělávacího plánu, zůstává žákem školy.
-
Individuální vzdělávací plán se zpracovává nejpozději do 1 měsíce po zjištění speciálních vzdělávacích potřeb žáka (§ 6 vyhlášky č. 73/2005 Sb.) a nejpozději 3 měsíce po zjištění mimořádného nadání žáka (§ 13 vyhlášky č. 73/2005 Sb.). Protože o individuálním vzdělávacím plánu může ředitel školy rozhodnout jen na základě žádosti, lze dovodit, že pod zjištěním lze rozumět žádost o individuální vzdělávací plán doplněnou vyžadovaným doporučením.
-
Jestliže se žák vzdělává podle individuálního vzdělávacího plánu z jiného důvodu, než jsou speciální vzdělávací potřeby nebo mimořádné nadání, pak se základní částka krajského normativu upraví opravným koeficientem 0,05 (§ 4 odst. 8 vyhlášky č. 492/2005 Sb.).
Rozhodnutí o povolení vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu (výňatek)
Ředitel střední školy, jejíž činnost vykonává Střední odborná škola, Školov, Školní 1, rozhodl podle ustanovení § 18 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění, takto:
Josefu Pernému, nar. 27. 10. 1997, bytem Řehořova 22, 669 02 Znojmo,
se povoluje
vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu ze všech předmětů vyučovaných ve 3. ročníku oboru vzdělání 63-41-M/02 Obchodní akademie, denní forma vzdělávání, a to od 1. 2. 2012 do 30. 6. 2012.
Důvodem povolení vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu je studijní stáž ve Vídni, kterou Josef Perný absolvuje ve druhém pololetí školního roku 2011/2012.
Ing. Petr Halík, ředitel střední školy
Zanechání vzdělávání
§ 68 odst. 1 školského zákona
Žák, který splnil povinnou školní docházku, může zanechat vzdělávání na základě písemného sdělení doručeného řediteli školy. Součástí sdělení nezletilého žáka je souhlas jeho zákonného zástupce. Žák přestává být žákem střední školy dnem následujícím po dni doručení tohoto sdělení řediteli školy, popřípadě dnem uvedeným ve sdělení o zanechání vzdělávání, pokud jde o den pozdější.
§ 68 odst. 2 školského zákona
Jestliže se žák, který splnil povinnou školní docházku, neúčastní po dobu nejméně 5 vyučovacích dnů vyučování a jeho neúčast není omluvena, vyzve ředitel školy písemně zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka, aby neprodleně doložil důvody žákovy nepřítomnosti; zároveň upozorní, že jinak bude žák posuzován, jako by vzdělávání zanechal. Žák, který do 10 dnů od doručení výzvy do školy nenastoupí nebo nedoloží důvod nepřítomnosti, se posuzuje, jako by vzdělávání zanechal posledním dnem této lhůty; tímto dnem přestává být žákem školy.
Kritická místa
-
Zanechání studia se vztahuje pouze na žáky, kteří splnili povinnou školní docházku.
-
Žák může zanechat studia, protože tak chce učinit a písemně to sdělí řediteli školy, nebo na základě tzv. fikce zanechání vzdělávání.
-
Zanechání vzdělávání sděluje nezletilý žák, s tímto sdělením souhlasí jeho zákonný zástupce (naopak v případě žádosti o přerušení studia žádá zákonný zástupce žáka a s žádostí souhlasí nezletilý žák - § 66 odst. 2 školského zákona).
-
Jestliže ředitel školy obdržel písemné sdělení o zanechání studia, které má všechny náležitosti podle školského zákona, nerozhoduje o něm. Pouze je bere na vědomí.
-
Třídní učitelé musí důsledně sledovat omlouvání absence žáků a sdělovat řediteli školy případy, kdy jsou současně splněny tři podmínky: žák splnil povinnou školní docházku, neúčastní se vyučování alespoň 5 vyučovacích dnů a jeho nepřítomnost není omluvena.
-
Následně ředitel školy zasílá zletilému žákovi nebo zákonnému zástupci nezletilého žáka výzvu k doložení důvodů žákovy nepřítomnosti.
-
Výzvu je nutno doručit do vlastních rukou, neboť ode dne doručení plyne lhůta 10 dnů (nikoli pracovních nebo vyučovacích dnů), ve které musí žák nastoupit do školy nebo musí zletilý žák nebo jeho zákonný zástupce doložit důvody žákovy nepřítomnosti. Pokud tak neučiní, desátým dnem lhůty přestává být žákem školy.
-
I v tomto případě ředitel školy o zanechání vzdělávání nerozhoduje. Je však vhodné o zanechání vzdělávání k určitému dni písemně informovat zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka.
Výzva k doložení důvodů nepřítomnosti, zletilý (výňatek)
Vážený pane Perný,
sděluji Vám, že v době od 19. 3. 2012 do 23. 3. 2012 jste se neúčastnil vyučování a Vaše nepřítomnost není k dnešnímu dni omluvena.
V souladu s ustanovením § 68 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění,
Vás vyzývám, abyste neprodleně doložil důvody své nepřítomnosti.
Zároveň
Vás upozorňuji, že pokud do 10 dnů od doručení této výzvy do školy nenastoupíte nebo nedoložíte důvody své nepřítomnosti, budete posuzován, jako byste vzdělávání zanechal posledním dnem této lhůty. Tímto dnem byste přestával být žákem školy.
Ing. Petr Halík, ředitel střední školy
1 Viz KATZOVÁ, P. Školský zákon: komentář. Praha: ASPI, 2008, s. 342.
2 KATZOVÁ, P. Tamtéž.
3 KATZOVÁ, P. Tamtéž.
4 Viz KOŘÍNKOVÁ, E. Poradce ředitele. Nejčastější pochybení škol při kontrolách ČŠI. Praha: Nakladatelství Dr. Josef Raabe, s. r. o., 2010, s. 111.