Vždy znovu mě překvapuje, jakým způsobem uvažujeme, plánujeme, vytváříme nové projekty: „Hele, šéf chce, abychom dali dohromady inovativní projekt pro naši firmu. Máme na to 14 dní, tak sebou musíme hodit.“ Tento kvap a nepromyšlenost se ukrývá i v nastavení maturitních zkoušek z matematiky.
Maturita z matematiky. Víme, co chceme?
RNDr-
Věra
Růžičková
učitelka matematiky a přírodních věd na pražském Gymnáziu Na Zatlance
„Potřebujeme vymyslet, jak má vypadat maturita z matematiky. To, co bylo, nefunguje, musíme maturitu inovovat.“ Takové myšlení je velmi obtížné změnit. Nejde totiž jen o to, jak má nebo nemá vypadat maturita nebo matematika. Jde hlavně o smysl a jejich účel. Tento účel můžeme pracovně nazvat záměr.
Bez určení záměru zkoušky nemůžeme znalost matematiky ověřovat
Když připravuji expedici pro třídu (pozn.: expedice jsou v naší škole formou výuky, kdy vyjíždíme mimo školu), první, čím se v týmu zabýváme, je, jaký záměr expedice sleduje – jaké kompetence chceme rozvíjet, co nového se chceme naučit, jaké chceme získat zkušenosti. Pak teprve začneme rozpracovávat, co konkrétně budeme dělat, jak si rozdělíme role v týmu, jak využijeme potenciál místa, kam jedeme. Záměr naší expedice je také jedna z prvních informací, které sdělujeme našim studentům. Pokud všichni známe záměr, víme, kam směřujeme, a naše práce je jednodušší a efektivnější. Je velmi běžné, že se studenti aktivně podílejí na programu, který jim dává smysl. Výhodou navíc je, že studentů se účastní hodně. Víc hlav víc vymyslí.
Překvapuje mě, že u projektu nesrovnatelně náročnějšího, než je příprava expedice, učitelé ani veřejnost neznají záměr. Proč chceme maturitu z matematiky? Co tím sledujeme? Dostaneme se pochopitelně mnohem hlouběji. Bude nutné zodpovědět také otázky: Jak chceme vyučovat matematiku? Jaký záměr výukou matematiky sledujeme? Vnímáme důležitost matematiky? Víme, v čem nás rozvíjí a proč do ní chceme investovat? Možná nám chybí i další odpovědi. Proč vlastně chceme státní maturity?
Celou dobu, kdy běží státní maturita z matematiky, si pokládám otázku: Co je ASI jejím smyslem? Jaký sleduje záměr?
Situaci jsem si pro sebe vyhodnotila takto:
1.
Státní maturitní test z matematiky trvá 105 minut (dnes je navržených 120 minut). Tedy vychází čtyři minuty na jednu úlohu. Cílem je tak pravděpodobně vyzkoušet v hodně zátěžovém prostředí, jestli jsou studenti dostatečně vyspělí, aby nápor vydrželi. Aby se dokázali dlouhou dobu soustředit (běžná hodina trvá 45 min). A to ne ledajakým způsobem. Potřebují používat dlouhou dobu efektivně v časově limitovaném výkonu a stresu svůj mozek. Z toho pro mě plyne závěr: Je nutný trénink. Něco jako trénink sprintera na vysoký výkon. Bez přílišného zdržování, a tedy přemýšlení.
Je smyslem maturity testovat odolnost vůči zátěži? Je tohle cíl výuky matematiky? Je tohle to, co běžně potřebujeme ve své práci? Děláme rozhodnutí takto rychle? Pokud ano, je žádoucí, abychom přemýšleli rychle? Není nějaký lepší způsob, jak zajistit pořádný časový stres a vyzkoušet, jestli u toho dokážu myslet?
A nebylo by spíš žádoucí učit se situace podrobovat analýze, navrhovat strategie a vybírat nejlepší řešení? Není tohle úkol matematiky?
2.
Ve státní maturitě požadujeme rychlé myšlení. V knize Myšlení rychlé a pomalé od Daniela Kahnemana se můžeme dočíst o fungování Systému 1, založeného na rychlém rozhodování, a Systému 2, založeného na vědomé analýze situace. Systém 2 je pomalý a energeticky náročný. Systém 1 nás zachraňuje v krizových situacích, které vyžadují rychlost. Ale je hodně chybový. Slouží k tomu, abychom přežili. Používají studenti ve státní maturitě většinou Systém 1? Ano, nic jiného jim nezbývá, tak je zkouška koncipována. Jsem přesvědčena, že cílem výuky matematiky je budovat myšlení v Systému 2, který nás sice stojí energii (myšlení „bolí“), ale je zárukou lepších výsledků. Opravdu chceme, aby na nás studenti vyhrkli své řešení co nejrychleji? Rozhoduje se o změně firemní strategie ze dne na den? Preferujeme nějaké výsledky před správnými výsledky?
3.
Chceme zvýšit prestiž matematiky tím, že maturitní zkoušku z matematiky stanovíme povinně. Nešlo by to zařídit jinak? Někteří kolegové mě ujišťují, že oni vlastně nikdy matematiku nepotřebovali, možná tak na to, aby si spočítali, kolik je budou stát rohlíky v samoobsluze. Je tohle opravdu matematika? Nemáme na to náhodou kalkulačky? To asi potom není divu, že mnohým lidem se zdá matematika zbytečná. Nepřehlédli jsme význam matematiky pro myšlení?
Ukážu, jak jsme přemýšleli o maturitě z matematiky na naší škole v novém vzdělávacím programu. Kromě získávání znalostí klademe v našem vzdělávacím programu také silný důraz na posun v osobnostním rozvoji, posilování kompetencí (zejména tzv. měkkých dovedností) a vnitřní motivace k učení.
Náš záměr:
1.
Chceme, aby studenti prokázali, že umějí používat standardní matematický aparát.
2.
Chceme, aby v oblasti, kterou si studenti sami zvolí, uměli matematiku použít jako nástroj a dokázali jít do hloubky problému.
3.
Chceme podporovat samostatnost v přístupu k řešení problému, větší autonomii v plánování svého času.
4.
Chceme u studentů podporovat kreativitu, vedeme je k ní po celou dobu studia.
Proto navrhujeme plošný test, který pokrývá učivo matematiky čtyř let, s dostatečnou časovou dotací (uvažujeme časovou náročnost v rozmezí 60 až 90 minut) s tím, že studenti běžně testy v rozsahu 60 minut píšou a jsou na ně zvyklí. Druhou částí, kterou navrhujeme, je praktická zkouška z matematiky, založená na osobní investici. Student si své téma vybírá po konzultaci s učitelem, což zvyšuje jeho motivaci. Zpracovává ho do hloubky a prokazuje schopnost aplikovat vybranou oblast v praxi nebo rozvést teoretické téma v matematice. Studentům jsme navrhli řadu témat sami, návrhy mohou studenti využít nebo se jimi inspirovat při tvorbě vlastních.
Nemám ambice určovat, jak má vypadat státní maturita z matematiky. Ale vím, jak začít: diskusí o tom, kam směřujeme a co sledujeme. Tedy záměrem.