Z historického a sociokulturního hlediska je maturitní zkouška jakýmsi iniciačním rituálem. Již sám název maturita odkazuje k tomu, že se uzavírá období dětství a nastupuje dospělost. Ostatně dříve byla maturita nazývána oficiálně jako zkouška dospělosti. Tento význam však v dnešní době maturita ztrácí. Třeba i proto, že k jejímu konání přistupují žáci ve stále vyšším věku. Na rozdíl od minulosti se nejedná již ani o vstup do elitní společnosti vzdělaných, protože maturitní zkoušku skládá stále větší část populace.
Maturita by mohla být hodnocena percentily či body
doc. RNDr.
Antonín
Jančařík
Ph.D.
docent didaktiky matematiky na PedF UK, tajemník Jednoty českých matematiků a fyziků
Maturita však stále zůstává zkouškou, která završuje úplné středoškolské vzdělání, proto by její součástí měla být i zkouška z matematiky. Současně se však domnívám, že by maturitě z matematiky prospělo, kdyby prošla razantními změnami. V dalším textu se pokusím popsat, jaké cíle by měla z mého pohledu společná část maturitní zkoušky z matematiky plnit. Pokusím se současně i nastínit podobu, kterou by maturitní zkouška z matematiky mohla mít a která by dle mého názoru naplnění těchto cílů napomohla.
Maturita má zjišťovat dosažení minimální hranice vědomostí a dovedností středoškoláků
Taková maturitní zkouška by se však musela velmi výrazně lišit od současné podoby. Aby plnila svůj účel, musí mít podobu ověřovacího testu. Proto by se měla skládat pouze z úloh, které by ověřovaly zvládnutí základních matematických dovedností a schopnost je aplikovat na praktických úlohách. Požadovaný rozsah by měl dle mého názoru vycházet především z učiva základní školy a měl by být jasně specifikován, včetně typových příkladů, které se v maturitě budou objevovat. Například u procent by měl žák popsány typové úlohy, jako určit cenu zboží po slevě a před slevou, cenu s DPH a bez DPH, obsah jednotlivých složek potravin či výpočet daně na základě známých sazeb. U takto pojaté zkoušky by měla být také naprosto jinak nastavena úroveň potřebná pro její úspěšné složení, například na 80% hranici úspěšnosti.
Maturitní zkouška v této podobě by neměla být známkována. Z povahy testu totiž vyplývají jen dva možné výsledky – uspěl nebo neuspěl. Žákům by mělo být umožněno tuto zkoušku skládat (i opakovaně) kdykoli v průběhu studia. Umím si představit, že např. žáci gymnázií by měli být schopni maturitu v této podobě bez problémů složit (stejně jako současnou maturitu) již v prvním ročníku.
Maturita z matematiky by měla být vstupenkou na vysoké školy
Pokud má maturita plnit tento cíl, musí být dvojstupňová. Podoba vyššího stupně by se mohla blížit současné volitelné části Matematika+, která ověřuje znalosti a dovednosti na úrovni, která již o připravenosti žáka na studium něco vypovídá. Volitelnou maturitní zkoušku Matematika+ ve svých přijímacích řízeních zohledňují desítky fakult, a to nejen u oborů přírodovědných a technických. Matematiku+ formou bonifikace zohledňují například Právnická fakulta UK či 1. lékařská fakulta UK.
Jsem přesvědčen, že by bylo dobré podobný typ státem organizované zkoušky nejen zachovat, ale zavést ho jako povinný pro všechny uchazeče o studium na vysoké škole. Rozhodně bych ale úspěšným složením této zkoušky nepodmiňoval dokončení středoškolského studia či přijetí na vysokou školu. Ani u této zkoušky nepovažuji za důležité, aby test byl známkován, plně by postačilo percentilové a bodové hodnocení, které by mohlo být zohledněno při přijímacím řízení. Současně bych zvažoval i možnost, že by tato zkouška nebyla vázána na konkrétní studium, tedy bylo by ji možné konat i nezávisle s odstupem od dokončení středoškolského studia v okamžiku, kdy by maturant projevil o studium na vysoké škole zájem.
Maturita by měla poskytovat údaje o kvalitě vzdělávání
V současné době nemáme k dispozici dostatečné informace o úrovni výuky matematiky na jednotlivých středních školách. Chybí nám data, jak výuka matematiky na různých středních školách probíhá a jaká je skutečná úroveň jejich absolventů. Je příznačné, že snaha odložit či zrušit povinnou maturitu z matematiky přichází v době, kdy by bylo možné poprvé propojit výsledky maturantů s výsledky přijímacího řízení a získat tak přesnější obraz o přidané hodnotě vzdělávání na jednotlivých středních školách.
Data, která nám může maturita poskytnout, nejsou ale důležitá jen pro MŠMT, výzkumníky a zřizovatele škol. Výsledky maturit by měly být dostupné i pro širokou veřejnost. Například rodiče by měli mít možnost předem se seznámit s výsledky vzdělávání matematiky na škole, na které bude jejich dítě studovat – tedy i se statistickými výsledky úspěšnosti u maturitních zkoušek.
Shrnutí
Jsem si vědom, že prosazení výše popsané podoby maturity z matematiky je v současné době asi nereálné. Pokud bych měl navrhnout jeden drobný krok, který by pomohl k vylepšení současného stavu, tak by se jednalo o povinné zavedení společné maturitní zkoušky z českého jazyka, cizího jazyka a matematiky s tím, že pro úspěšné složení maturitní zkoušky by postačilo uspět u dvou z těchto tří zkoušek. Jedná se o změnu jediné věty v návrhu zákona, která by však mnoho současných potíží pomohla vyřešit. Například by tato změna pomohla zodpovědět otázku, kolik současných maturantů by u zkoušky z matematiky skutečně neuspělo, bez toho, aby získání této odpovědi ohrozilo jejich možnost střední školu dostudovat.