Kvalita přijímacího řízení - jak ji zjišťovat?

Vydáno:

Žáků je málo, volných kapacit na středních školách dost. Je to přirozený důsledek omezené schopnosti českého vzdělávacího systému reagovat na populační výkyvy. Přesto jsou školy, které si díky převisu poptávky nad nabídkou mohou své studenty vybírat. A s dorůstající populační vlnou jich bude za pár let stále víc. Umí to dobře? Jak jsou v tom úspěšné?

Kvalita přijímacího řízení – jak ji zjišťovat?
Mgr.
Jaroslava
Simonová
výzkumný pracovník společnosti SCIO
Zhodnotit
úspěšnost přijímacího řízení
není tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. Ze strany školy to může vypadat zdánlivě prostě –
všichni přijatí žáci
pokračují ve studiu, přijímací řízení tedy bylo úspěšné, vybrali jsme „ty pravé“. Což ovšem velmi málo vypovídá o tom, zda nějací žáci s ještě lepšími
předpoklady ke studiu
na dané škole nezůstali mimo.
Z hlediska celého vzdělávacího systému je situace poněkud komplikovanější. Indikátorem, který vypovídá o úspěšnosti systému při výběru střední školy, je procento žáků, již přestupují z jiné střední školy nebo nastupují ke studiu, přestože už nějakou střední školu vystudovali. Takových bylo dle údajů ÚIV ve školním roce 2010/2011 téměř 18 tisíc (cca 14 % nově přijatých žáků), což představuje nezanedbatelný podíl a v konečném důsledku i významné finanční náklady. Je proto v zájmu nás všech, aby se žáci dostali na školy, na kterých mají nejlepší předpoklady studium úspěšně dokončit.
Jednou z cest je kvalitní přijímací řízení. Z dostupných statistik víme o přijímacím řízení leccos, jeho kvalitě je ovšem věnována minimální pozornost. Víme jenom velmi málo o tom, nakolik dokáží kritéria přijímacího řízení odhalit schopnosti a potenciál uchazečů. Sledování kvality je především kompetencí jednotlivých škol (případně jejich zřizovatelů) a hlavně na nich záleží, zda se kvalitou přijímacího řízení zabývají. Zatím je k tomu nic nenutí.
V posledních letech přijímaly střední školy, zvláště ty odborně zaměřené, prakticky každého, kdo se na ně přihlásil.
Kvalita přijímacího řízení
je tedy oblastí, která je trápí ze všeho nejméně. Otázkou ovšem je, jak bude
síť škol
ovlivněna reformou financování, kterou prosazuje ministr Dobeš. Právě
reforma financování kombinovaná s populačním vývojem
může v průběhu následujících let význam přijímacího řízení opět zvýšit.
JAK LZE ROZPOZNAT KVALITU PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ?
Jednou z možností je
sledování predikční validity. Ta vyjadřuje, do jaké míry je z výsledků přijímacího řízení možné
odhadnout úspěšnost žáka při studiu. Tato úspěšnost může být vyjádřena různým způsobem, například průměrným prospěchem nebo průměrným prospěchem v klíčových předmětech. Při
posuzování predikční validity
se hodnotí korelace mezi výsledky přijímacího řízení a úspěšností žáka. Pokud je korelace vysoká, tak to znamená, že kritéria pro přijetí jsou nastavena dobře. V případě
nízké korelace
není
aktuální podoba přijímacího řízení
schopna dostatečně dobře rozpoznat žáky, kteří budou v dalším studiu na škole úspěšní.
V takovém případě je vhodné
upravit kritéria přijímacího řízení
a sledovat, zda změna kritérií pomohla korelaci zvýšit. Důležité je sledovat nejenom
celkovou korelaci, ale i
predikční validitu pro jednotlivé skupiny žáků
– například pro chlapce a dívky. Zajímavé je také zjištění
predikční validity pro jednotlivá kritéria přijímacího řízení
– jinak mohou o úspěšnosti vypovídat výsledky předchozího studia, jiné výsledky mohou přinést testy.
SLEDOVÁNÍ PREDIKČNÍ VALIDITY V ZAHRANIČÍ
Dlouhou tradici má
sledování predikční validity v USA, kde o přijetí na vysokou školu rozhodují výsledky v SAT testech. Tyto testy ovlivňují každý rok
budoucnost více než 2 milionů mladých lidí, proto je jejich reliabilitě a validitě věnována vysoká pozornost.
Jedna z výzkumných studií sledovala
výsledek testů a průměrný prospěch v prvním ročníku.
Zjišťovala, zda testy SAT vypovídají stejně kvalitně o předpokladech různých skupin studentů. Studie ukázala, že korelace mezi
výsledky SAT testů a výsledky v prvním ročníku
je slabší u afroamerických a hispánských žáků než u bílých Američanů. Korelace se také ukázala být nižší pro dívky než pro chlapce. To znamená, že
testy byly nejvíc „šité na míru“ bílým chlapcům, u ostatních skupin méně vypovídaly o tom, jaké budou jejich výsledky v prvním roce studia.
V praxi se to projevuje tím, že
škola mohla na základě testů
přijmout takové bílé dívky, Afroameričany a Hispánce, kteří měli menší pravděpodobnost, že budou ve studiu úspěšní. Na druhou stranu mohla nepřijmout takové z nich, u kterých byla vysoká pravděpodobnost, že by ve studiu úspěšní byli.
IMPLIKACE PRO VZDĚLÁVACÍ POLITIKU
Přijímací řízení je dnes na většině škol poměrně formální.
Důležitou roli přitom hraje stát. Na něm především je, aby dobře nastavil
parametry vzdělávací soustavy
a zásady financování. Až poté budou všechny školy motivovány k tomu, aby se nad
podobou přijímacího řízení
důkladně zamyslely a zvážily, zda je dostatečně efektivní.
Výběr střední školy
je důležitým mezníkem, který ve velké míře ovlivňuje celý další život a má i nemalé celospolečenské dopady.
Nevhodný výběr školy
přináší časové ztráty a zvýšené finanční náklady žákovi, ale také společnosti jako celku. Proto je vhodné věnovat
sledování predikční validity přijímacích zkoušek
větší pozornost než dosud na úrovni jednotlivých škol i jejich zřizovatelů.