Kemp demokracie Smíchovské střední průmyslové školy

"Kemp demokracie" proběhl od pondělí 5. prosince do pátku 9. prosince 2016 jako aktivita výše zmíněného projektu, financovaného z poloviny z fondů EU a z poloviny zřizovatelem.

Ústřední téma kempu zadal ředitel školy Radko Sáblík. Studenti měli za pomoci svých mentorů připravit prohlášení ke svým vrstevníkům z Evropy na téma . Znamenalo to však celý týden pracovat na jednotlivých oblastech v pracovních skupinách, své názory obhajovat před celým plénem kolegů a reagovat na jejich připomínky. Do pracovních skupin se studenti dobrovolně rozdělili po příjezdu do hotelu Kamzík v Jeseníkách a také si sami zvolili oblast, kterou budou hodnotit a ke které se budou vyjadřovat.

"Ve své studenty jsem věřil, nicméně i u mě panovaly jisté obavy, zda studenti přijmou formát kempu, který jsem trochu ,na sílu' prosadil. Mnozí kolegové mě od toho totiž odrazovali s tvrzením, že na takový formát nejsou studenti mentálně vyspělí a také se projeví jejich nezájem. Výsledek však byl opravdu skvělý, stejně jako přístup drtivé většiny studentů," říká s velkým uspokojením Sáblík. "Po skončení akce mi poděkovali mentoři z řad studentů za možnost si vyzkoušet pro ně zcela novou činnost, poděkování jsem obdržel i od mnoha studentů druhých ročníků. Někteří z nich se ptali, zda by za rok mohli jet znovu, tentokráte v roli mentorů," dodává.

Kromě netradiční formy měl kemp ještě jednu zvláštnost. Pro 126 studentů druhých ročníků bylo vybráno 11 dozorů a zároveň mentorů, z nichž však jen šest tvořili pedagogové, další dva byli absolventy školy, a tři dokonce studenti, jeden ze čtvrtého a dva ze třetího ročníku. Zařazení studentů mezi mentory bylo další riziko, které ředitel vědomě podstoupil. "Jistě, panovaly obavy, zda mohou o rok starší studenti působit v rolích mentorů svých spolužáků. Výsledek byl však nad očekávání dobrý. Všichni mentoři se shodli, že i je samotné překvapil přístup studentů, kteří se do mnou nastavené situace vžili, velmi aktivně o tématech diskutovali a snažili se připravit co nejlepší dokumenty," vysvětluje Sáblík. "Vytvořil se velmi rychle vřelý vztah mezi mentory a studenty, založený na vzájemném respektu, přičemž nezáleželo na tom, zda daný mentor je pedagog, absolvent či student. Mentoři se na moje požádání - ale i ze svého vlastního přesvědčení - drželi v pozadí, někdy i záměrně nechali studenty samotné, aby si některé sporné otázky prodiskutovali bez jejich přítomnosti."

"Když jsme se poprvé setkali na meetingu, tak mě zaujalo, že mi někteří studenti začali vykat," usmívá se student třetího ročníku Jakub Jarolímek. "Netrvalo ale dlouho a vysvětlili jsme si, že jsem v podstatě ,jeden z nich'. Celkově jsem se svou skupinou velmi dobře vycházel a i po skončení kempu jsem s mnohými stále v kontaktu," dodává.

"Měl jsem velké obavy, že většina studentů bude bez zájmu, spíše si budou chtít těch pět dní odležet na pokoji a nic nedělat. Naštěstí se moje obavy nevyplnily, tři vůdcové začali skupinu koordinovat hned první den a já mohl celé skupině po závěrečné tiskové konferenci jen poděkovat za výbornou práci po celou dobu kempu. Ocenil jsem, s jakou profesionalitou pojali celou akci, ale poděkoval jsem i za chování ke mně, které bylo naprosto nad mé očekávání," říká mentor a student třetího ročníku Petr Gangur.

a v některých skupinách se debatovalo i pozdě večer, byla patrná snaha problém vyřešit. Pochopitelně se aktivně nezapojili úplně všichni, ale počet aktivních studentů se zvyšoval každým dnem a zároveň se přirozeně vygenerovali lídři skupin. V některých případech se tito studenti neshodovali s prvotní volbou předsedů a místopředsedů skupin, někteří možná překvapili sami sebe i své kolegy. Jak se studenti postupně více ponořovali do řešeného problému, začali si uvědomovat jeho složitost, co všechno jeho vyřešení ovlivňuje. Mnozí tím byli překvapeni, nicméně i tak se snažili vytvořit komuniké, které by mělo naději na schválení a v něm popsané aktivity byly i realizovatelné.

V jednom případě padl návrh na vybudování pracovních táborů pro nepřizpůsobivé migranty, na což sami studenti při jednání v plénu reagovali slovy: "To myslíte jako opravdu vážně? Vy chcete budovat koncentráky?" Mluvčí skupiny pak horko těžko vysvětloval, že nemíní "klasické koncentráky", ale po dalších výtkách tento nápad skupina ze svého komuniké zcela vypustila.

Každý den v určený čas . Nakonec se pokoušeli prosadit svou verzi komuniké. Hlasovalo se jako v parlamentu, napřed o protinávrhu, pak o předloženém textu. Ke schválení byla zapotřebí nadpoloviční většina přítomných delegátů konference. Po zahájení schvalovacího procesu přišel pro některé studenty šok, když jim pozměňovacími návrhy bylo komuniké upraveno, byly z něj odstraněny některé body, či jim bylo dokonce celé zamítnuto. Jejich zklamání bylo očividné. Studenti dostali možnost neschválené komuniké upravit a znovu předložit, někdy prošlo, jindy ani tak neuspělo. V jednom případě chyběly dva hlasy, napětí studentů bylo při jejich sčítání patrné, stejně jako následné velké zklamání.

Studenti v některých oblastech projevili překvapivě značný konzervatismus. Navrhli zřízení evropského úřadu na ověřování pravdivosti informací (na základě dobrovolného požádání by provozovatelé různých portálů dostali certifikát, že jejich zpráva je pravdivá), souhlasili s "blacklistem" pana Babiše na některé internetové stránky, ale požadovali jeho nezávislost v rámci EU. Odmítli navržené snížení věku pro pořízení řidičského průkazu na 17 let, neboť dle nich nejsou osoby v tomto věku mentálně dost zralé na řízení klasického automobilu, naopak však navrhli snížení věkové hranice na 17 let pro účast ve volbách.

Studenti si drtivou většinou odhlasovali návrh na centrální změnu klasifikačního systému, navrhli zrušení pětistupňové klasifikace jako nedostatečně vyjadřující zhodnocení znalostí a přístupu studentů. Požadují zavedení bodového systému, který bude zohledňovat jak znalosti, tak aktivitu studentů v hodinách a jejich přístup k danému předmětu. Docela ostře se studenti vymezili vůči světovým velmocím, především Rusku a Číně, deklarovali zájem o spolupráci s nimi, ale s dovětkem, že souhlasí se zachováním sankcí vůči Rusku za okupaci Krymu, a pokud by došlo k agresi vůči suverénní zemi v Evropě, má přijít tvrdý postih. V diskusi někteří nevylučovali ani vojenské řešení, což přijaté komuniké sice neříká, ale ani nevylučuje. V případě Číny odmítají akceptovat princip jednotné Číny a žádají akcent Evropy na její vyšší demokratizaci.

kde referovala o své práci a schváleném či neschváleném komuniké a čelila otázkám moderátora, kterým se stal absolvent školy Michal Kalista. "Moc jsem je nešetřil," usmívá se, "ale musím ocenit, jak většina tiskovku zvládla. Opět se něčemu přiučili, jak se ostatně dělo po celou dobu kempu."

Ve čtvrtek v pozdní večer po skončení hlasování a tiskových konferencí se ve společenské místnosti v několika případech rozproudila velmi živá diskuse mezi studenty různých skupin i jejich mentory. Navzájem se hecovali, hodnotili důvody, proč jejich komuniké neprošlo, jiní vyjadřovali spokojenost, že jim prošlo alespoň částečně, další se chlubili, že byli velmi úspěšní.

Během celého kempu probíhaly i debaty před kamerou v různých formátech: studenti pedagogové, studenti mezi sebou, sám ředitel moderoval osm takových debat. Naopak na konci dvojice studentů vyzpovídala ředitele.

Na kempu panovala velmi pozitivní atmosféra, v době volna studenti využívali tělocvičnu, bazén s vířivkou, posilovnu, v úterý po obědě mohli individuálně vyrazit na krátkou procházku po okolí.

"Zpočátku jsem měl obavy, ale ty zmizely po prvním setkání se studenty," říká student čtvrtého ročníku Martin Klouček. "Kemp nebyl přínosem jen pro studenty, kteří se zde učili formulovat své myšlenky, umění vyslechnout názor druhých a adekvátně na něj reagovat, ale i pro mě.

Byla to výborná zkušenost, vyzkoušet si pracovat se studenty z pohledu mentora," shrnuje přínos nevšední akce.

"Zpočátku jsem vůbec nevěděl, co od kempu čekat. Ale pak jsme se začali dohadovat a mě to začalo bavit. Stejně jako ostatní studenti jsme debatovali o těch problémech vlastně pořád. Kemp se mi líbil, a až bude za rok znovu pro letošní prváky, rád bych se ho zúčastnil v roli mentora," doplňuje student druhého ročníku Daniel Šašek.

My, studenti druhého ročníku Smíchovské střední průmyslové školy v Praze, jsme po  týdenním jednání na Kempu demokracie, požádaném v rámci aktivity z Operačního  programu EU Praha - pól růstu, přijali následné usnesení.

   Navrhujeme zapojení osvěty o kyberšikaně do rámcových vzdělávacích plánů základních i  středních škol; propagaci výchovy od rodičů a pro rodiče; školení pro riziková centra  (Linka bezpečí atp.).   Navrhujeme založení právního/soudního orgánu EU, který bude mít pravomoc dát  konkrétní www stránky na "černou listinu", avšak pouze na základě obsahu odporujícího  platným zákonům.   Navrhujeme zavedení úřadu Elektronické certifikace mediálního obsahu v rámci EU,  který na žádost poskytovatelů informací za poplatek ověří pravdivost obsahu jimi  předloženého příspěvku. Pokud se prokáže jeho pravdivost, získá o tom příspěvek  potvrzující certifikát.   Navrhujeme ve středních školách změnu známkovacího systému na bodovací systém,  zahrnující hodnocení snahy studenta.   Navrhujeme ve středních školách individuální přístup v odborných předmětech a cizích  jazycích.   Navrhujeme ve středních školách přidání hodiny na téma základy ekonomiky, finanční  gramotnosti, politologie.   Navrhujeme, aby studenti středních škol měli možnost vyhledávat potřebné informace ve  vyučovacích hodinách pomocí elektronick ých zařízení.   Navrhujeme, aby každý členský stát EU měl svůj vlastní parlament, ale otázky obchodu,  obrany a volného průchodu osob se řešily parlamentem společným.   Navrhujeme, aby každý stát měl vlastní ekonomiku, přičemž by poskytoval část svého  rozpočtu do rozpočtu společného, který bude řešit celoevropské problémy.   Navrhujeme, aby náboženství bylo ponecháno jako volné, dokud se neobjeví náboženský  radikalismus, který je nutné řešit.   Navrhujeme, aby měl každý stát právo na svůj vlastní diplomatický postoj.   Navrhujeme vytvoření společného parlamentu EU se dvěma komorami, přičemž by se v  první komoře určovala většina podle počtu obyvatel jednotlivých států a v druhé by  byl jeden zástupce za každý stát. Ve výjimečných případech by se sešla i třetí komora  (prezidenti, předsedové vlád), která by měla možnost využít práva veta a tím zastavit  rozhodnutí předchozích dvou komor.   Zastáváme názor, že bychom měli s Ruskou federací udržovat dobré hospodářské vztahy  kvůli dovozu ropy a zemního plynu a toto by mělo platit i ze strany Ruské federace,  protože tyto dodávky do EU tvoří velkou část jejích příjmu. Naproti tomu by se měly  zachovat sankce proti Ruské federaci, aby si tato velmoc uvědomila, že veškerá agrese  na jejích hranicích s ostatními suverénními evropskými státy bude tvrdě potlačena.   Dle našeho názoru by měla EU udržovat velmi dobrý vztah s USA, protože je to silný  ekonomický a vojenský partner. Myslíme si, že kdyby se EU v budoucnu podařilo lépe  integrovat, měla by se stát plnohodnotnou velmocí mezinárodních vztahů. Podle nás  bychom měli TTIP přijmout, protože naši obchodníci budou mít lepší přístup na  americký trh za minimálního poškození trhu evropského.   EU by měla udržovat dobré hospodářské vztahy s Čínskou lidovou republikou, nicméně by  neměla akceptovat politiku jednotné Číny. EU by měla podporovat postupnou  demokratizaci Čínské lidové republiky.   Považujeme za vhodné se zabývat snížením věkové hranice pravomoci volit na 17 let  věku.