Jak na výuku jazyků

Tyto programy mají zajistit spravedlivý přístup všem k lepšímu životu a pracovním příležitostem v rámci evropského regionu. Občané ovládající pouze jeden cizí jazyk jsou v nevýhodě, může jim to bránit plně využít příležitosti, které nabízí jednotný trh, a oslabovat jejich konkurenceschopnost v zahraničí. Proto i v České republice je zajištěna povinná výuka jazyků. Prostřednictvím rámcových vzdělávacích programůjsou každému žákovi v průběhu jeho vzdělávání nabídnuty dva cizí jazyky. Nabídkou jazyků se tedy naše školy od sebe příliš neliší. Téměř každá škola má zahrnut ve svém školním vzdělávacím programujazyk anglický, německý, popř. francouzský nebo španělský. Co může být tou zásadní odlišností?

Určitě kvalita, tou se jednotlivé školy od sebe liší. Celá řada škol zatím směřuje k tomu žáky jazyk takzvaně „naučit“ – žáci jsou schopni vytvořit většinu jazykových, zejména gramatických, struktur, aniž by jim však bylo příliš jasné a následně k neochotě v něm komunikovat, čímž se tento bludný kruh v podstatě uzavírá. Naše gymnázium si je těchto rizik plně vědomo, a proto svoji založilo na jiných principech.

Gymnázium mezinárodních a veřejných vztahů Praha je vnímáno jako jazykové gymnázium. Je to dáno především důrazem na výuku jazyků. zahrnuje již od 1. ročníku dva cizí jazyky, v průběhu osmiletého studia žák povinně přibere i třetí cizí jazyk. Jazyková výuka tedy vytváří určitou přidanou hodnotu školy, navíc škola klade maximální důraz na vysokou kvalitu jazykového vzdělávání.

Naším prvořadým cílem je soustředit se na praktickou stránku jazyka, aniž bychom ale opomíjeli onu „akademickou“ znalost. Žáci jsou vedeni k pochopení systému fungování jazyka tak, aby ho byli v přirozeném kontextu schopni bez problémů používat. Při výuce se snažíme odbourávat určité psychické bloky, které brání jazyk v praxi využívat.

Na vyšším stupni gymnázia jsou výrazně posíleny hodiny druhého cizího jazyka, a to tak, aby žák v oktávě maturoval na jazykové úrovni B2. Od 6. ročníku se žák povinně vyučuje třetímu cizímu jazykua v 8. ročníku by měl prokázat úroveň alespoň A1+.

Osm let je dlouhá doba a bez průběžného ověřování získaných schopnostíby škola nemohla garantovat výstupní jazykové úrovně. Pro ověřování využívá škola mezinárodní standardizované testování, kromě toho ještě realizuje školní testování, které poskytuje žákovi, učiteli i rodiči okamžitou zpětnou vazbu o momentální úrovni jazykových schopností žáka. Kromě tohoto cíle je školní testování silnou motivací pro žákazdokonalovat se v jazykovém vzdělávání. Školnímu testování podrobujeme první i druhý cizí jazyk.

Kromě těchto nástrojů využívá škola pro naplnění smělých cílů i jiné možnosti. Aby se stal jazyk pro žáka vskutku živým, umožňujeme mu v průběhu studia setkávají s cizinci, absolvují přednášky např. v angličtině. Dokonce sami žáci rozšiřují program mezi žáky mezinárodních škol v ČR.

Touto cestou jsou tedy žáci „donuceni“ nebo s mezinárodními institucemi či ambasádami. Je velmi složité nabídnout našim žákům ve všech námi vyučovaných jazycích.

Proto se nebráníme různorodé spolupráci, tedy např. žáci, kteří si zvolili jako druhý cizí jazyk němčinu, mají možnost pravidelně se setkávat se svými vrstevníky z německého gymnázia. Ti, kteří mají jako druhý cizí jazyk španělštinu, mají širokou v rámci spolupráce s Mexickým velvyslanectvím.

Protože vycházíme z faktu, že žáci se v budoucnu nebudou setkávat pouze s rodilými mluvčími, ale např. angličtina bude dorozumívacím jazykem mezi různými jazykovými skupinami, zdá se nám jako žádoucí umožňovat jim používat angličtinu i při spolupráci s německým gymnáziem. A to nemluvím o motivaci německé strany. Jakou mají motivaci němečtí žáci používat svůj rodný jazyk? Téměř žádnou, neshledávají na této spolupráci nic přínosného, ale jestliže se stane dorozumívacím jazykem angličtina či francouzština, získává pro ně spolupráce s námi jiné kvalitativní rozměry.

Na závěr je potřeba říci, že není záležitostí jednoho nebo dvou let. Pro realizaci plánů je potřeba několik podmínek. Tou první a asi nejzásadnější je vytvořit s širokými jazykovými, ale i osobnostními předpoklady. Připravovat a uskutečňovat školní testování v běžné výuce vyžaduje mimořádné organizační a do jisté míry manažerské schopnosti, vyhledávat a rozvíjet spolupráci vyžaduje kreativního a komunikativního učitele, nejen jazyků vyžaduje stále učící se a sebereflektující pedagogický sbor.

Druhou neméně důležitou podmínkou je

Od školy se očekává, že připraví mladého člověka na budoucí život, že ho vybaví mnoha kompetencemi potřebnými např. pro další vzdělávání, řešení životních situací, řízení či rozhodování. Aby se tomu tak stalo, musí škola nabízet

Jenom důraz na jazykové vzdělávání neumožní splnit tento nelehký úkol. Nejenom jazyková výuka se musí