Jak lze realizovat Den mediální gramotnosti na odborné škole

Vydáno:

Implementace mediální výchovy velmi často naráží nejen na kapacity vyučujících, ale i škol. Například ředitelé odborných škol a učilišť by mohli vyprávět, jak obtížné je zařadit mediální výchovu do výuky. Jeden svět na školách se proto zaměřil na podporu výuky mediální výchovy a kritického myšlení právě na středních odborných školách a učilištích, a to v pěti regionech Česka, které jsou proti ostatním krajům republiky znevýhodněny z hlediska ekonomického, nízké vzdělanosti, chudoby, sociálního vyloučení a nezaměstnanosti. Na odborných školách v Karlových Varech, Liberci, Lounech, Mostě, Novém Jičíně, Odrách, Opavě, Olomouci či v Ústí nad Labem v rámci tohoto projektu proběhly během podzimu 2019 Dny mediální gramotnosti. Následující ilustrativní popis pochází ze Střední průmyslové školy a střední odborné školy služeb a cestovního ruchu ve Varnsdorfu.

Jak lze realizovat Den mediální gramotnosti na odborné škole
Táňa
Abrhámová
mediální
koordinátorka vzdělávacího programu Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni
Projektovému dni, zaměřenému na zpravodajství, předcházelo hned několik aktivit realizovaných v průběhu šesti měsíců. První z nich byla účast zástupců školy na společném vzdělávacím setkání, akreditovaném MŠMT, v dubnu v Praze. Účastníci se na něm seznámili s metodikou práce s dokumentárním filmem a mediálněvzdělávacími materiály z portálu JSNS.CZ a získali prostor pro sdílení svých zkušeností s kolegy z dalších pilotních škol, které se do intenzivní dvouleté spolupráce s Jedním světem na školách také zapojily. Škola využila i možnost realizace ukázkové hodiny vedené zkušeným lektorem přímo ve třídě a průběžných konzultací, během nichž byla rozebrána ukázková hodina, prodiskutována specifika konkrétní školy a navržen výukový plán ušitý přímo na míru zadání školy. Z následné evaluace otestovaných plánů jednotlivých škol postupně vznikne metodický dokument pro strategii začleňování mediálního vzdělávání do výuky na odborných školách.
Téma dne otevřela projekce dokumentárního filmu
Žáci po pár úvodních minutách, evokujících téma dne, nejprve zhlédli dokumentární film režiséra a scenáristy Tomáše Bojara Mimořádná zpráva. Ve zrychleném sestřihu měli díky němu možnost na jeden den nahlédnout do zákulisí dvou redakcí – televize a deníku – a sledovat, jakým způsobem oba týmy připravují jednu a tutéž zprávu k vydání. Na promítání bezprostředně navázala reflexe emocí, které film v žácích vyvolal, a to prostřednictvím metody jednoho slova. Pro navazující doprovodnou aktivitu byla třída rozdělena do čtyř skupinek a za pomoci metody insert diskutovala o tom, jaká zjištění pro ni byla nejzajímavější, která hodnotí pozitivně nebo naopak negativně a jaké další otázky film vyvolal.
Následovaly praktické aktivity
Další část programu byla zaměřena na vnímání rozdílů v periodicitě tištěných titulů a jejich struktuře. Třídou kolovaly ukázky několika periodik. Společně s vyučujícími listovali studenti stránku po stránce jedním z výtisků a pojmenovávali vybrané rubriky. Říkali si, co je to editorial, komentář, které části titulu jsou redakční, které reklamní a proč vlastně reklama v časopisech je. Posléze je čekalo opět promítání. Tentokrát se jednalo o několikaminutový vhled do fungování redakce týdeníku s názvem 7 dní v Respektu. V navazující řízené diskusi dospěli studenti ke zjištění, že zatímco televizní a deníkové zpravodajství má výhodu v rychlosti a aktuálnosti, s jakou informuje, periodicita týdeníku zase nabízí více času na zpracování, a tím i možnost hlubšího rozboru témat a pečlivějšího ověření zdrojů informací. Při práci s aktivitami „Svět ve 22 minutách“ a „Výroba zpráv“ si žáci ve dvojicích vyzkoušeli práci editora a řadili denní události do posloupnosti na základě tzv. novinářských kritérií. Žáci též zjišťovali, jak vznikají zprávy, co obnáší práce redaktora a jaké faktory ovlivňují výběr zpráv do večerního televizního zpravodajství.
Dopoledne uzavřela debata s novinářem
Studenti měli příležitost debatovat s vedoucím zahraniční redakce ČTK Stanislavem Mundilem. Přiblížil jim nejen význam a fungování ČTK, ale i novinářskou práci. Vyprávěním o vlastních zkušenostech mimo jiné ilustroval rozdíly ve způsobu a rychlosti práce redakce před nástupem moderních digitálních technologií a po něm. Odpoledne přišlo na řadu poskytnutí vzájemné zpětné vazby mezi vyučující, která projektový den zorganizovala, a lektorem Jednoho světa na školách.
Dny mediální gramotnosti budou díky podpoře Google.org od ledna 2020 pokračovat na dalších 20 odborných školách z Karlovarského, Libereckého, Moravskoslezského, Olomouckého a Ústeckého kraje. V případě zájmu o zapojení vaší školy do tohoto projektu, kontaktujte jeho koordinátorku Michaelu Ďurkovou prostřednictvím e-mailu michaela.durkova@jsns.cz.
Vybrané metody reflexe emocí po filmové projekci
Jedno slovo
Studenti pojmenují jedním slovem svůj pocit nebo to, co jim po zhlédnutí filmu zůstalo v hlavě. Jednotlivé výpovědi žáků lze zaznamenávat na tabuli – je z nich pak v souhrnu patrné, jak film zapůsobil na třídu jako celek. Vhodné je použít tuto metodu i v případě, že do konce hodiny zbývá jen několik málo minut. Rozhodně totiž není vhodné reflexi emocí po filmové projekci zcela opomenout.
Insert
Metoda insert je vhodná jako navazující aktivita po provedení metody reflexe jedním slovem. Metoda pracuje se znaménky plus (+), minus (-), vykřičník (!) a otazník (?). Ke znaménku plus žáci uvádějí to, co na filmu vnímají jako pozitivní, ke znaménku minus naopak to, co vnímají jako negativní. U vykřičníku máme několik možností, z nichž vybíráme podle poselství filmu: žáci mohou hovořit buď o tom, co pro ně bylo ve filmu nové, nebo o tom, co považují za jeho nejsilnější část. Otazník umožňuje klást otázky – odpovědi na ně pak lze poskytnout různými způsoby: od společného hledání přes zadání práce na příští hodinu až po možnost, že odpoví vyučující sám.