HistoryLab pomůže učit dějepis online

HistoryLab (https://historylab.cz/) vyvíjí od roku 2016 širší konsorcium institucí, které se shodly na potřebě inovace dějepisné výuky směrem k podpoře historické gramotnosti. Realizační tým klade důraz na funkčnost cvičení, a proto od počátku intenzivně spolupracuje s učiteli. Vyvíjená cvičení se průběžně testují ve školní praxi a zpětná vazba od žáků a učitelů se zohledňuje ve vývoji. HistoryLab není rozsáhlou databankou materiálů různorodé kvality. Nabízí menší počet cvičení, u nichž ovšem garantuje kvalitní výběr pramenů a funkční metodický postup.

Jaké dovednosti by měl dějepis vlastně rozvíjet? Můžeme si to ilustrovat na jednom z jednodušších cvičení s názvem Vztyčování vlajky, které se zaměřuje na porovnání dvou verzí fotografie sovětské vlajky nad říšským sněmem v Berlíně z roku 1945. Žáci si nejprve prohlížejí ikonický snímek a reflektují emoce, které v nich vyvolává. Posléze postupují k „chladnějšímu“ popisu scény, přičemž využívají interaktivní nástroje. S pomocí označování bodů, kreslení a popisek intervenují do fotografie. Navazuje srovnání dvou verzí snímku, který byl z propagandistických důvodů retušován. Pokud žáci postřehnou klíčové detaily (odlišná datace fotek a dvoje hodinky na rukou jednoho z vojáků), cvičení je dále podněcuje k formulování otázek, na něž na konci odpovídají.

Rozvíjené dovednosti tedy můžeme vymezit jako schopnost reflektovat své emoce, analyzovat prameny, postřehnout důležitý detail a návazně formulovat otázku. Průběžné testování HistoryLabu naznačuje, že interaktivní prostředí osvojování takových dovedností podporuje. Desítky pilotujících učitelů se shodují, že žáky práce v aplikaci nejen baví a motivuje k zájmu o historii, ale že také podněcuje otázky a diskusi ve třídě.

HistoryLab je založen na provázání didaktické metody a digitálního prostředí. Jak žák postupuje cvičením, plní s pomocí interaktivních nástrojů jednotlivé úkoly, a krok po kroku tak směřuje k zodpovězení badatelské otázky. Distanční výuka ukázala, že tyto postupy fungují i bez přímé intervence učitele natolik, že většina žáků dokáže pochopit zadání úkolu a vyplnit cvičení alespoň na elementární úrovni. V případě Vztyčování vlajky to konkrétně znamená, že žáci popíšou fotografie, ale nevšimnou si klíčových detailů, neurčí rozdíly mezi verzemi snímku, a nemohou si tak klást otázky po změně vyznění fotky a důvodech úprav. I taková práce má však smysl, neboť učitel může takovým žákům poskytnout zpětnou vazbu, která jasně určuje nedostatky jejich výkonu a naznačuje možné zlepšení: Sice jsi důkladně popsal fotografie, ale nepostřehl jsi důležité rozdíly mezi nimi, které mění vyznění snímku.

HistoryLab nabízí učitelům po registraci možnost zadávat cvičení třídě, prohlížet odevzdané úkoly a poskytovat žákům zpětnou vazbu. Vyzkoušet si je však můžete i bez registrace, když žákům zašlete link na konkrétní cvičení, které jste si otevřeli z webu HistoryLabu. Pokud žáci vyplní identifikační údaje, přijde vyplněný výsledek na jejich i vaši e-mailovou adresu. Podrobný návod, jak s aplikací zacházet, vám poskytne webinář HistoryLab – vhodné prostředí pro distanční vzdělávání v dějepise, dostupný na YouTube.

Při první zkušenosti žáků s HistoryLabem je potřeba přihlížet k výběru méně náročných cvičení, která jsou založena na jednoduchém postupu podobně jako Vztyčování vlajky. Testování potvrdilo, že při opakované práci s aplikací se výkony žáků poměrně rychle zlepšují. Bližší údaje o náročnosti cvičení, doplňující informace ke kompozici pramenů a podněty k postupu práce naleznete v doporučeném postupu, který je přístupný z veřejného katalogu.

Orientace na dovednosti je v souladu s RVP, které zdůrazňují, že historie není jen uzavřenou minulostí ani shlukem faktů a definitivních závěrů, ale je kladením otázek. Historicky gramotný tedy není žák, který se naučí nazpaměť množství faktografie, ale ten, který dokáže klást minulosti zajímavé otázky, umí podloženě argumentovat, vnímá a respektuje i odlišné pohledy na historické události. Jak se snaží tyto dovednosti rozvíjet HistoryLab, si můžeme ilustrovat na cvičení Měl si kleknout?, které se zaměřuje na práci s ikonickým snímkem pokleknutí západoněmeckého kancléře Willyho Brandta před pomníkem povstání ve varšavském ghettu z roku 1970. Žáci nejprve prohlížejí a popisují fotografii, pak odhadují, co se na snímku děje. Návazně pracují s dalšími zdroji v doplňkové galerii (odraz fotky v dobovém tisku, fotografie z povstání v ghettu, foto pomníku hrdinů ghetta a internetový článek o slavné fotografii) a upravují dle nových informací svou původní hypotézu. Na závěr cvičení se snaží podpořit argumenty oba názory, které se střetly v dobových reakcích na Brandtovo pokleknutí: Měl si kleknout, či neměl?

Pokud se rozhodnete aplikaci využít, můžete absolvovat seminář HistoryLab distančně, využít webináře na YouTube či podporu helpdesku. Rádi vás ve snaze rozvíjet historickou gramotnost žáků podpoříme.

Student třetího ročníku gymnázia pracoval se slavným snímkem válečného fotografa Jevgenije Chaldeje distančně v průběhu karantény. Správně identifikoval klíčový detail (dvoje hodinky), díky čemuž podnětně zodpověděl i závěrečné otázky.

I v rámci distanční výuky a bez podpory učitele jsou studenti obchodní akademie schopni důkladně popsat historickou fotografii. Interaktivní nástroje a možnost intervenovat do snímku je baví.

I žáci deváté třídy ZŠ zvládají zaujmout různé dobové perspektivy a formulovat zdůvodnění odlišných postojů ke gestu západoněmeckého kancléře Brandta (zde výsledek skupinové práce).