Extremizuje se česká mládež?

Vydáno:

Na jaře letošního roku zveřejnila společnost Člověk v tísni, konkrétně program Jeden svět na školách, závěry z dotazníkového šetření, které proběhlo mezi českými středoškoláky. Výzkum byl zaměřen především na životní styl studentů, na jejich postoje k problémům v rámci České republiky i ve světě, na spokojenost se školou a politické preference. Některé výsledky dotazníkového šetření, a to zejména v oblasti politické orientace, naznačují tendence k extremizaci české mládeže, což potvrzují i nedávné studentské volby.

Extremizuje se česká mládež?
Mgr.
Bohumila
Beranová
 
mediální koordinátorka programu Jeden svět na školách, Člověk v tísni
Pokud se ve výzkumu zaměříme na otázku,
zda jsou studenti ochotni jít k volbám,
pak jich více než polovina (58 %) uvedla, že by se voleb zúčastnila. Poměr těch, kteří by k volbám šli a kteří nikoli, zůstává v porovnání s rokem 2009, kdy proběhlo pod hlavičkou společnosti Člověk v tísni obdobné dotazníkové šetření, velmi podobný. Stejně tak je to s hlavními důvody pro
neúčast ve volbách:
politika studenty nezajímá a političtí reprezentanti jsou podle nich nedůvěryhodní, protože
„neplní sliby a dělají si, co chtějí“.
Rapidně se však za poslední čtyři roky změnily
volební preference.
Výrazně oslabily velké etablované strany a do popředí se dostávají
nově vzniklé nebo menší strany
- často antisystémové, které však nejsou u „dospělé“ populace příliš preferovány.
Tuto tendenci rovněž potvrzují
výsledky studentských voleb,
které proběhly na začátku září, v nichž středoškoláci starší 15 let volili „nanečisto“ politické strany, hnutí a koalice do krajských zastupitelstev. Zde se nicméně nejednalo o reprezentativní vzorek, protože vzdělávacího projektu, jakým studentské volby primárně jsou, se
zúčastnily školy ze své vlastní iniciativy
(bylo na rozhodnutí vedení školy, zda se do projektu zapojí). Z tohoto důvodu nemohla být využita metoda náhodného výběru, jako tomu bylo v případě dotazníkového šetření.
Do
Studentských voleb 2012
se zapojilo 170 škol a v souhrnných výsledcích za Českou republiku se do čela vyhoupla
Česká pirátská strana
(20,6 % hlasů), velmi silné zastoupení se pak dostalo
Dělnické straně sociální spravedlnosti
(10,4 % hlasů), jejíž název je doplněn populistickým sloganem „Stop nepřizpůsobivým“. Není zcela jistě náhodou, že tato strana je
nejpopulárnější v krajích s vysokou mírou nezaměstnanosti
a vyšším zastoupením romského etnika (Moravskoslezský a Ústecký kraj). Na druhé straně byla ale Dělnická strana volena také v ostatních regionech. V drtivé většině případů se objevovala do 5. místa, a stala se tak mezi studenty
jednou z nejvíce preferovaných stran,
což bylo pro mnohé učitele šokující zjištění.
V této souvislosti se vraťme k výsledkům dotazníkového šetření z letošního roku. Studenti vidí jako
nejzásadnější problém České republiky,
a to i na úrovni lokální, tzn. ve městě/na vesnici, v níž bydlí,
soužití s Romy,
přičemž nebyly zaznamenány výraznější rozdíly mezi jednotlivými typy škol. Soužití s romskou menšinou je pociťováno jako hlavní problém mezi mladými jak na učilištích a středních odborných školách, tak na gymnáziích. Nutno však zdůraznit, že tento
výsledek neodráží postoje studentů k danému problému.
Jeho informativní hodnota spočívá pouze v tom, že problém je pociťován jako vážný, aniž vypovídá o tom, jakým způsobem by ho studenti řešili, zda se přiklánějí k extrémním či konstruktivním řešením.
Zvýšená vnímavost daného problému je patrně také podmíněna tím, že studenti využívají jako
zdroj informací o společenských a politických tématech
především média, nejčastěji internet a televizi. V minulém roce to byla právě média, která otázkám
soužití majoritní a minoritní společnosti
věnovala nebývalý prostor s tendencí přenášet lokální konflikty na celoplošnou úroveň.
Na co výše zmíněné výsledky poukazují? Sociolog Daniel Prokop uvádí ve výzkumné zprávě k dotazníkovému šetření, že
politické preference mladých
jsou odrazem obecné nespokojenosti se stranickou politikou a politickými stranami. Významnou roli hraje také fakt, že
řada dotázaných studentů by volila emotivně,
aniž by prostudovala programy jednotlivých stran, protože mnoho z nich ještě nikdy nebylo u reálných voleb a jejich volební preference jsou tedy nezakotvené.
Tyto faktory pak nahrávají antisystémovým stranám,
mezi které patří DSSS a Piráti.
Na druhé straně se ale může jednat o znepokojivý signál, který zejména v případě DSSS upozorňuje na nárůst
xenofobních postojů mezi mladými lidmi
a který by jistě vyžadoval hlubší sociologickou studii se zaměřením na to, zda se česká mládež opravdu extremizuje či nikoliv. Člověk v tísni tento jev nicméně vnímá jako znepokojivý, a proto se program Jeden svět na školách bude
tématům rasismu, xenofobie a extremismu
věnovat i v budoucnu.
Na našich webových stránkách
www.jsns.cz
naleznete
výsledky dotazníkového šetření,
Studentských voleb 2012, ale také
seznam metodických materiálů s tématy rasismu, xenofobie a extremismu,
které můžete využívat ve výuce.
Dotazníkové šetření mezi českými středoškoláky
 
zjišťovalo, jak mladí vnímají aktuální problémy; jejich ochotu zapojit se do veřejného dění, vztah ke škole, k médiím, způsob trávení volného času apod.,
 
uskutečnilo se v prvním čtvrtletí r. 2012, konalo se podruhé,
 
proběhlo na reprezentativním vzorku náhodně vybraných SŠ v ČR,
 
zapojilo se celkem 80 škol,
 
realizovala jej společnost Člověk v tísni společně s výzkumnou agenturou Millward Brown.

Související dokumenty