Program Erasmus+ je na středních odborných školách velmi známý a populární, především jeho aktivity určené pro sektor odborného vzdělávání. Vysílání žáků na profesní stáže v zahraniční už se stává běžnou součástí odborné přípravy a je jednou z cest ke zvýšení prestiže školy a nalákání nových zájemců o studium.
eTwinning jako nástroj internacionalizace odborných škol
PhDr.
Barbora
Musilová
Dům zahraniční spolupráce
Často ale na odborných školách převládá dojem, že projekty spolupráce škol Erasmus+ a také aktivita eTwinning jsou vhodné spíše pro základní školy či gymnázia. O pravém opaku se přesvědčilo více než 50 ředitelů a dalších zástupců vedení středních odborných škol a učilišť, kteří se zúčastnili setkání s podtitulem „eTwinning jako nástroj internacionalizace a zvýšení prestiže školy“, zorganizovaného Domem zahraniční spolupráce. Na setkání se diskutovalo o bariérách zapojení do internacionalizačních aktivit, které pociťuje vedení odborných škol, a společně se hledala vhodná řešení. V popředí stál eTwinning, který školám poskytuje prostor pro online mezinárodní spolupráci bez administrativní zátěže, a byl tak často zmiňován jako vhodný způsob, jak začít.
Překonání jazykové bariéry
Mezi nejčastější obavy na školách patří jazyková bariéra, a to jak u žáků, tak u učitelů. U žáků je potřeba nejen zlepšit jejich jazykové kompetence, ale především jim pomoci překonat strach z používání cizího jazyka a přesvědčit je o výhodách, které znalost cizí řeči přináší. Jak toho lze dosáhnout? Učitelé ze škol, kde se mezinárodní projekty dlouhodobě realizují, doporučují právě platformu eTwinning. V rámci online projektů žáci na dálku komunikují se svými vrstevníky ze zahraničí a zjišťují, že k lepšímu porozumění opravdu znalost cizí řeči potřebují. Postupně také ztrácejí ostych z mluvení, a tím roste i jejich sebevědomí. Tento pocit může ještě více upevnit osobní zkušenost během pobytu v zahraničí, například v rámci projektu mobilit s programem Erasmus+.
Nesmíme ale zavírat oči ani před problémem, že cizí řeč neovládá také mnoho učitelů. Ostatně jazyková bariéra je uváděna jako nejčastější důvod, proč se nechtějí do mezinárodních aktivit školy zapojit. Co pro zvýšení jejich kompetencí a sebevědomí může udělat vedení školy? Podpořit další vzdělávání učitelů může například prostřednictvím jazykových i odborných kurzů v zahraničí v rámci programu Erasmus+. Vyslat je může také na stínování nebo výukové pobyty na partnerských školách v zahraničí. Výuka týmu učitelů může ale probíhat i přímo na škole s využitím učitele cizího jazyka; k tomu musí vytvořit vhodné podmínky právě vedení školy. Podpořit učitele může ale také ve využívání možností online vzdělávání, např. e-learningových kurzů na platformě eTwinning, MOOC kurzů na European Schoolnet Academy nebo prostřednictvím sdílení zkušeností v různých mezinárodních sítích pro učitele. Pro využití všech těchto příležitostí je z pohledu učitelů zásadní podpora vedení školy, které jim může dát pro další vzdělávání nejen finanční prostředky, ale hlavně časový prostor a následné uznání.
Osvědčené pracovní postupy
Další bariérou pro zapojení do jakýchkoli projektů, kterou často zmiňují ředitelé, je ta správná motivace učitelů. Nejde tu ovšem zdaleka jen o finanční ohodnocení. Vedení školy musí jít učitelům především příkladem a o jejich, o jejich aktivity na poli mezinárodní spolupráce se patřičně zajímat a podporovat je. Tím nejlepším motivátorem bývají příklady dobré praxe, kdy ředitel vidí, jak se jiné škole obdobného zaměření podařilo bariéry překonat a v internacionalizaci uspět. Mnoho úspěšných projektů českých i zahraničních škol lze dohledat přímo na portálu www.etwinning.net nebo také v galerii projektů a v publikacích na stránkách www.etwinning.cz. Další inspiraci je možné najít v databázi všech realizovaných projektů v programu Erasmus+, dohledatelné přes web www.naerasmusplus.cz.
Nulová administrativní zátěž
Jako třetí nejčastější bariéru uvádí vedení škol psaní žádostí a administrativní zátěž. V případě eTwinningu však tato bariéra zcela odpadá, jelikož po registraci do portálu mají učitelé v realizaci projektů naprostou volnost. Online spolupráce nevyžaduje finanční náklady, o žádný grant se tedy nežádá. Před registrací projektu je pouze vhodné domluvit se s partnery na stejných cílech, ověřit si jejich spolehlivost a správně naplánovat projektový cyklus. Pokud se projekt nepodaří dokončit, z pohledu programu se nic neděje a pro účastníky to nemá žádné dopady, tedy až na možnou ztrátu motivace. A co je možné udělat pro to, aby ani v případě programu Erasmus+ nebyla žádost bariérou? Pracovníci Domu zahraniční spolupráce doporučují navštívit prezenční semináře nebo webináře k podání žádosti nebo využít online či osobních konzultací. Také se lze inspirovat příklady dobré praxe a především je třeba mít na škole fungující projektový tým.
Jakmile se škole podaří překonat všechny výše zmíněné překážky, otevřou se před ní dveře do nového světa pozitivních dopadů internacionalizace. Zvýší se sebevědomí všech zúčastněných – učitelů i žáků – a také jejich profesní schopnosti. Prohloubí se také jejich jazykové, kulturní, sociální a digitální
kompetence
. U žáků mají tyto faktory vliv na jejich budoucí pracovní uplatnění nebo další pokračování ve studiu. Zvýšení prestiže školy je zase tou nejlepší cestou k náboru nových žáků. Dobře fungující projektový tým navíc často implikuje také správně fungující učitelský tým obecně a pozitivní vztahy na pracovišti.Pokud vaše škola ještě není do mezinárodní spolupráce zapojena, zkuste se zbavit všech bariér. Začněte od malých krůčků s eTwinningem a propracujte se až ke grantovým příležitostem programu Erasmus+.