Duální vzdělávání

Vydáno:

V dřívějších dobách bylo zcela běžné, že mladí lidé, kteří se rozhodli věnovat řemeslům, šli již v rámci školy (případně rovnou po základní škole) do „učení“. Od první chvíle si tak pod dohledem mistrů osvojovali praktické znalosti a dovednosti potřebné pro běžný provoz. Moderní doba nabízí studentům tisíce možností dalšího kariérního směřování. Pro žáky je často velmi těžké se v této nabídce zorientovat, natož si tyto principy „osahat naživo“. Naštěstí se začíná čím dál tím častěji pracovat s tzv. duálním vzděláváním, což není nic jiného než spojení studia s praxí.

Duální vzdělávání
Ing.
Jakub
Ruml,
konzultant M. C. TRITON., spol. s r. o.
V tomto roce M. C. TRITON podpořil projekt Praktická výuka - orientace na rozvoj kompetencí žáků, který byl spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Hlavním smyslem projektu bylo posílení forem praktického vyučování studentů na středních školách a navázání dlouhodobé spolupráce mezi zaměstnavateli a školami v několika regionech České republiky.
Projekt jako takový byl rozdělen do několika etap (studentské minipodniky, kariérní týdny, vzdělávání; vrcholem byly pracovní stáže u různých zaměstnavatelů). Jednotlivé části na sebe logicky navazovaly, a podporovaly tak komplexní rozvoj profesních dovedností studentů - uvědomění si vlastních předpokladů a silných stránek, schopnost tvořit a prakticky pracovat, pochopit principy úspěšné sebeprezentace. V neposlední řadě dostali studenti spoustu praktických tipů, jak se připravit na budoucí kariéru -volba vysoké školy, tvorba CV, přijímací pohovory.
Kariérní týdny byly studenty hodnoceny velmi pozitivně. Atmosféra se dala přirovnat k táborům či teambuildingové akci - v rámci jednoho týdne se spojily většinou dvě školy, takže byla i spousta prostoru pro vzájemné seznamování. Program byl pestrý a střídaly se rovnoměrně volnočasové aktivity s „odbornou“ přípravou. Kariérní týden vyvrcholil dvoudenní návštěvou zástupců firem z různých oborů, kteří aktivně pracovali s vybranými studenty, a na základě této akce si tak mohli vybrat své stážisty.
V rámci projektu jsme hostili celkem jednoho stážistu a tři stážistky z různých středních škol (jak gymnázia, tak i specializovaných středních škol). Studenti se zapojili do každodenního chodu firmy - v podstatě jsme je pasovali do role junior konzultantů, tudíž měli možnost si vyzkoušet práci, kterou tato pozice obnáší, od administrativy po řízení projektů a tvůrčí práci pro klienty. Stáž byla kontinuálně zpestřována průběžným vzděláváním v klíčových oblastech a potřebách poradenské společnosti.
Co lze na základě prožité zkušenosti konstatovat? Studenti, a to nejen naši stážisté, mají obrovský zájem o tento typ vzdělávání. Z kariérních týdnů byli nadšeni, stáže jim doslova „otevíraly oči“. Častou reakcí byl vděk za nasměrování k oboru, který jim dává smysl, uvědomění si svých silných stránek, zlepšení konkrétních dovedností, jako jsou komunikační schopnosti či práce s informacemi. My jsme zase prožívali vděčnost za jejich přístup. Stážisté napříč obory vnímali prestiž toho, že mají možnost se projektu účastnit, a pokud se jim podařilo získat stáž podle jejich přání, dávali to najevo přístupem, zdvořilostí, ochotou učit se a pracovat.
Bylo velice zajímavé pozorovat předpoklady „úspěchu“ jednotlivých studentů. Velmi patrný byl rozdíl mezi studenty gymnázií a studenty ostatních středních škol. Zatímco gymnazisté měli všeobecnější přehled a byli rychlejší v pochopení obecnějšího úkolu, studenti s určitou specializací měli mnohem větší cit pro praktické plnění a kvalitní zpracování zadání. Tyto rozdíly je však možné velmi jednoduše eliminovat tím, že klasické vzdělání, jak gymnaziálního, tak praktického typu, podpoříme právě aktivním zážitkem.
V neznámém prostředí měli stážisté stejnou výchozí pozici, byli nuceni se přeorientovat na jiný způsob práce -nešlo o výklad teorie, ale o samostatnou tvůrčí činnost. Byli nuceni se naučit pracovat v týmu, umět si rozdělit úkoly, velmi rychle se tak projevily jejich silné stránky, ale i prostor pro zlepšení, který si všichni uvědomovali. Pozitivní na tom všem byla chuť, s jakou studenti k tomuto faktu přistupovali, a jejich nadšení „nakazilo“ i ostatní kolegy a kolegyně ve firmě.
Duální vzdělávání funguje v současnosti primárně na úrovni vysokých škol. Většina velkých a známých firem nabízí různé vzdělávací a rozvojové programy studentům posledních ročníků univerzit. Často si pomocí těchto aktivit personalisté a manažeři vytipovávají budoucí kolegy pro juniorské pozice. Na střední školy se ale zapomíná. Vzhledem k tomu, co jsme v rámci projektu zažili, nezbývá než věřit, že se problematika duálního vzdělávání začne šířit i na tuto úroveň studia. Protože není nic zajímavějšího než vidět mladé studenty, jak začínají přemýšlet „jinak“ - prakticky, logicky a smysluplně. Jak začínají zvažovat, jestli vysoká škola, na kterou se původně chtěli hlásit, je ta pravá. Jestli je pro ně lákavá jistota zaměstnanecké pozice, nebo touží po svobodě plynoucí z vlastního podnikání. Duální vzdělávání tak umožňuje i mladým lidem začít myslet v komplexnějších souvislostech, a ne jen s učebnicí v ruce. A pevně věřím, že to je hlavní smysl úspěšného vzdělávacího systému. Ostatně, už před několika staletími vyznával tento princip Jan Amos Komenský - škola hrou.