Výsledky posledního mezinárodního testování čtenářské gramotnosti PISA 2012 byly zveřejněny 3. prosince 2013. K jejich zhodnocení se dá říci, že i přes mírné zlepšení je pořád na čem pracovat. Již dříve, částečně také v souvislosti s nedávnou zprávou o zveřejnění výsledků šetření ČŠI reflektujícího podporu rozvoje čtenářské gramotnosti na konkrétních školských pracovištích, nás zaujal fakt, že pojem čtenářská gramotnost doposud nemá dostatečné kurikulární zastoupení v RVP pro základní i středoškolské vzdělávání, včetně vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, a že se toto nedostatečné zastoupení může velmi nepříjemně projevit na výstupech státní maturitní zkoušky.
POJEM ČTENÁŘSKÁ GRAMOTNOST V RVP
Jedním z nejdůležitějších zjištění v oblasti podpory čtenářské gramotnosti je dle ČŠI mj. to, že je
čtenářská gramotnost rozvíjena aktivněji na základních školách než na školách středních.
Když se podíváme na strukturu RVP pro středoškolské vzdělávání, zjistíme, že k 31. 12. 2012 bylo zveřejněno celkem 284 různých rámcových vzdělávacích programů pro různé obory středního vzdělávání, včetně konzervatoří nebo jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky. Pro předškolní, základní (včetně RVP pro speciální vzdělávání) a základní umělecké vzdělávání však existuje vždy jen po jednom dokumentu.
Aktivita středních škol v práci se čtenářskými dovednostmi žáků je tedy podmíněna nejen konkrétními školními vzdělávacími programy, tak jak je tomu u základního vzdělávání, ale i různorodostí rámcových vzdělávacích programů, ve kterých jsou požadavky na klíčové kompetence a očekávané výstupy v jednotlivých předmětech uvedeny jinak u gymnaziálního vzdělávání, jinak u středního odborného vzdělávání, natož pak u středních odborných učilišť s nástavbovým maturitním studiem.
Je ale pojem čtenářská gramotnost v těchto dokumentech explicitně definován? Porovnali jsme RVP pro základní vzdělávání, pro gymnázia a střední odborné vzdělávání v oboru Ekonomika a podnikání. Nejprve jsme chtěli zjistit, jestli se pojem čtenářská gramotnost v těchto dokumentech vyskytuje, pokud ano, tak jestli je obsažen v klíčových kompetencích nebo v očekávaných výstupech vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Poté jsme zjištovali, jak jsou tyto požadavky zahrnuty do oblasti vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
Obecně bychom mohli říct, že žádný ze zkoumaných dokumentů RVP výslovně nevymezuje, co pojem čtenářská gramotnost znamená. V RVP základního a gymnaziálního vzdělávání se objevují pouze požadavky na dovednost čtení s porozuměním, a to pouze ve vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Do klíčových kompetencí tato dovednost nijak nezasahuje. V Rámcovém vzdělávacím programu pro obor
Ekonomika a podnikání
je formulován požadavek na dovednost být čtenářsky gramotný v klíčové kompetenci k učení. Co se ale pod tímto pojmem skrývá, zůstává pedagogovi záhadou.Obsahovou náplň a metodiku vzdělávání žáků se speciálními potřebami si školy specifikují v rámci svého školního vzdělávávacího programu. RVP stanovuje jen podmínky a doporučení pro práci se žáky a pro spolupráci s PPP a rodiči. Pojem čtenářská gramotnost zde rovněž není nijak definován. U žáků s dyslexií (tj. vývojovou poruchou čtení) to však může do budoucna sehrát velmi důležitou roli.
ČTENÁŘSKÁ GRAMOTNOST A STÁTNÍ MATURITNÍ ZKOUŠKA
Program pro mezinárodní hodnocení žáků PISA 2012 se zaměřil na testování středoškolských žáků pouze jednou v roce 2000.
Jedním z důvodů, které další pokračování testování ovlivnily, byla dle dnes již neexistujícího ÚIV různorodost mezinárodních vzdělávacích systémů. Jedinou celoplošně srovnávací zkouškou v oblasti čtenářské gramotnosti pro český středoškolský systém je tedy
společná část státní maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury.
Tento závěr potvrzuje především procentuální zastoupení skupin požadavků k maturitní zkoušce v didaktickém testu z českého jazyka a literatury, podle kterého může být více než polovina testu zaměřena na práci s textem. Požadované dovednosti testované v didaktickém testu jsou přitom srovnatelné s očekávanými dovednostmi testování PISA (tj. vyhledávání informací, posuzování a interpretace textu, porovnávání informací z různých textů aj.). Ústní část zkoušky z mateřského jazyka je pak na práci s textem založena celá, přičemž první část se zabývá charakteristikou uměleckého textu a druhá část charakteristikou textu neuměleckého. Žáci se specifickými poruchami učení se dle vyšetření z PPP řadí do skupin SPUO 1–3, podle závažnosti jejich obtíží. V daných skupinách pak mají
nárok na uzpůsobení průběhu zkoušky i závěrečného hodnocení.
Právě
příprava žáků se specifickými poruchami učení
(tj. dyslexie, dysgrafie, dysortografie aj.) je s ohledem na obsahovou náplň RVP nejvíce problematická. Učitelé mají k dispozici pouze doporučení z vyšetření PPP, podle kterých mají se žáky v hodinách pracovat. Kromě vzorových testů z předešlých maturitních ročníků nemají prakticky nic, podle čeho by své žáky mohli efektivně připravit. Skupiny SPUO 1–3 sice umožňují využití komenzačních pomůcek a formální úpravu zkušební dokumentace, to vše by ale mělo korespondovat s tím, jakým způsobem žák v průběhu studia pracuje, jaké kompenzační pomůcky využívá, s jak upraveným textem (typ písma, zarovnání textu atp.) denně přichází do styku. Reálná úprava zkušební dokumentace s tím však počítá pouze částečně (ve 2. a 3. skupině SPUO) a k učiteli se nedostane s dostatečným předstihem tak, aby svého žáka mohl kvalifikovaně připravit.Došli jsme tedy k jednoduchému závěru. Ačkoli se RVP pro středoškolské vzdělávání různí dle konkrétních oborů jednotlivých škol, společná část státní maturitní zkoušky zůstává pro všechny obory stejná. Protože není pojetí čtenářské gramotnosti v RVP jednotné, u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami dokonce ani zohledněné, může pochopitelně docházet k velkým rozdílům v přípravě budoucích maturantů. Dostupnost didaktických výukových materiálů se schvalovací doložkou MŠMT, které by pomohly pedagogům přípravu žáků k maturitní zkoušce ulehčit, je přitom nedostačující, pro přípravu žáků se SPU téměř nulová.
Se vší úctou tímto apelujeme na odpovědné orgány a instituce, včetně ČŠI, která si problematiky podpory rozvoje gramotnosti ve vzdělávacím sektoru všimla, abychom společně začali problém nesouladu mezi RVP a státní maturitou řešit.
ZDROJE
Hlavní zjištění PISA 2012. Matematická gramotnost patnáctiletých žáků. Praha: ČŠI, 2013. Dostupné na: http://www.csicr.cz
Tematická zpráva. Podpora rozvoje matematické, finanční a čtenářské gramotnosti. Praha: ČŠI, 2013 Dostupné na: http://www.csicr.cz
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV). Praha: MŠMT, 2013. Dostupné na: http://www.rvp.cz
Rámcový vzdělávací program pro gymnázia (RVP G). Praha: MŠMT, 2008. Dostupné na: http://www.rvp.cz
Rámcový vzdělávací program pro střední odborné vzdělávání (obory kategorie M a L; skupina 63 Ekonomika a administrativa; obor Ekonomika a podnikání). Praha: MŠMT, 2008. Dostupné na: http://www.rvp.cz
Katalog požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky platný od školního roku 2009/2010. Praha: Cermat, 2008. Dostupné na: http://www.novamaturita.cz
Katalog požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky platný od školního roku 2014/2015. Praha: Cermat, 2013. Dostupné na: http://www.novamaturita.cz