Jednou z významných součástí naší stravy je také jód. Jód patří mezi prvky nezbytné pro vývoj lidského organismu, tzv. biogenní prvky. Jód je v těle aktivně „vychytáván“ buňkami štítné žlázy, která se nachází před průdušnicí v dolní části krku. Zde se tento prvek stává součástí hormonů štítné žlázy. Nedostatek těchto hormonů (jódu) může negativně ovlivnit zdravotní stav a v dětství i vývoj mozku.
Výživa a jód
prof. MUDr.
Jaromír
Astl,
CSc.
přednosta ORL kliniky v ÚVN Střešovice, 3. lékařská fakulta UK Praha
V České republice, resp. Československu se tomuto problému věnoval od 40. let minulého století prof. Šilink a jeho spolupracovníci, kteří založili Endokrinologický ústav v Praze. Poslední studie z roku 2000 a 2001 (Zamrazil a spol., Čeřovská) zjistily, že tento problém je stále reálný a není možné jej považovat za definitivně zvládnutý. Byla proto vytvořena Mezinárodní komise pro řešení chorob z nedostatku jódu. WHO doporučuje již dlouhá léta tzv. jodizaci jedlé soli jako nejsnadnější a nejdostupnější postup k řešení tohoto problému.
Doporučený denní příjem jódu:
Předškolní děti 0-5 let 90 mikrogramů / den
Děti 6-12 let 120 mikrogramů / den
Dospívající a dospělí 12 a více 150 mikrogramů / den
Těhotné a kojící ženy 200 mikrogramů / den
Je-li příjem dlouhodobě (týdny) pod 50 mikrogramů/den, je podle odborníků důsledkem snížená činnost štítné žlázy s možným rozvojem strumy a také hypotyreózy.
V ČR je doporučený příjem jódu stanoven vyhláškou č. 450/2004 Sb., o označování výživové hodnoty.
Jód se obtížně stanovuje v krevním oběhu, kde je jeho koncentrace velice nízká a navíc extrémně kolísá podle příjmu potravy. Je nezbytné vědět, že asi 80% přijatého jódu se z organismu vylučuje močí (zbytek potem, dechem, stolicí).
Protože jód je přítomen v mořské vodě, jsou mořské ryby a plody moře jeho dobrým zdrojem. Pro vegany jsou dobrými zdroji jodizovaná sůl (ačkoliv u té není snadné zjistit, na jaké úrovni je jodizovaná) a minerální doplňky.
Jód je také ve zvýšené koncentraci přítomen v některých minerálních vodách.
V současné době se uměle přidává do řady mléčných výrobků (jogurty, mléčné nápoje, mléčné krémy), které jsou pravidelně konzumovány dětmi. Jde tedy o tolik diskutovanou fortifikaci potravin „nepřírodním“ způsobem. Tyto výrobky ale nejsou běžné a zákazník (odběratel) je musí cíleně vyhledávat a tato skutečnost (obohacení) musí být na výrobku vyznačena v souladu s legislativou ČR a EU.
Primárně se jod nachází v některých potravinách:
I-----------------I--------------------I------------------I-----------------I-----------------I I Název potraviny I Obsah jódu I Úhrada z DDD I Potřebné I Potřebné I I I (mikrogramy/100 g) I (200 mikrogramů) I množství I množství I I I I v% I potraviny k I potraviny k I I I I I naplnění DDD I naplnění DDD I I I I I pro děti do 12 I pro dospělé I I I I I let I (150 I I I I I (100 I mikrogramů/den) I I I I I mikrogramů/den) I Uvedeno I I I I I Uvedeno I v gramech I I I I I v gramech I I I-----------------I--------------------I------------------I-----------------I-----------------I I Nori řasa I 1600 I 800 I 12,5 I 19 I I-----------------I--------------------I------------------I-----------------I-----------------I I Wakame I 4200 I 2100 I 4,75 I 7 I I-----------------I--------------------I------------------I-----------------I-----------------I I Treska mořská I 940,6 I 420 I I I I (šedá) I I I I I I-----------------I--------------------I------------------I-----------------I-----------------I I Štika mořská I 225,5 I 112 I I I I-----------------I--------------------I------------------I-----------------I-----------------I I Losos (farmový) I 86,2 I 43 I 115 I 129,3 I I-----------------I--------------------I------------------I-----------------I-----------------I I Zavináč I 128,6 I 64 I I I I-----------------I--------------------I------------------I-----------------I-----------------I I Pstruh I 72,1 I 36 I I I I-----------------I--------------------I------------------I-----------------I-----------------I I Hejk I 540 I 270 I I I I-----------------I--------------------I------------------I-----------------I-----------------I I Rybí filé I 21-77 I 11-39 I I I I mražené I I I I I I-----------------I--------------------I------------------I-----------------I-----------------I I Hanácká kyselka I 16 I 8 I I I I-----------------I--------------------I------------------I-----------------I-----------------I I Vincentka I 659 I 330 I I I I-----------------I--------------------I------------------I-----------------I-----------------I I Mléko plnotučné I 5-19 I 2-9 I I I I-----------------I--------------------I------------------I-----------------I-----------------I I Sýr Eidam cihla I 11 I 5 I I I I-----------------I--------------------I------------------I-----------------I-----------------I I Rohlík obyčejný I 2 I 1 I I I I 60 g I I I I I I-----------------I--------------------I------------------I-----------------I-----------------I I Brambory I 0,4 I 0,2 I 500 I 750 I I-----------------I--------------------I------------------I-----------------I-----------------I I Chléb Šumava I 31 I 16 I I I I-----------------I--------------------I------------------I-----------------I-----------------I I Vejce I 18 I 9 I I I I-----------------I--------------------I------------------I-----------------I-----------------I I Řasa Laminaria I 20 000 I 10000 I 0,2 I 0,3 I I japonica I I I I I I-----------------I--------------------I------------------I-----------------I-----------------I I Jedlá kamenná I 2000-3400 I 1000-3400 I 5 I 7,5 I I sůl s jódem I I I I I I-----------------I--------------------I------------------I-----------------I-----------------I
S ohledem na nedostatečné zastoupení jódu ve stravě u lidí v ČR přijaly orgány (Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo zemědělství a další orgány) následující opatření:
a)
Změnila se jodace jedlé soli, jodid byl nahrazen jodičnanem až 36 g na kg.
b)
Zlepšila se obalová technika (sublimace jódu při špatném skladování).
c)
Byla určena expirační doba, po kterou lze předpokládat zvýšený obsah jódu.
d)
U těhotných je zavedena suplementace (doplňky stravy a léčiva).
e)
Je vyráběna kojenecká výživa obohacená o jód (Sunar).
f)
Jodovaná sůl je stále více používána v potravinářském průmyslu a hromadném stravování.
Jde tedy o to, že obohacení potravy jódem solí je závislé na výrobci jídel, na kuchaři a vedoucím provozu, resp. provozovateli. Podíváme-li se však na množství soli potřebné k úhradě denní potřeby, je zřejmé, že pouhá sůl není schopna tuto potřebu pokrýt bez zvýšeného rizika přesolování a jeho neblahých zdravotních důsledků (větší spotřeba nápojů, slazených nápojů, vysoký krevní tlak atp.).
Problematika výživy a nemocí štítné žlázy je však mnohem širší než jen o obsahu jódu v potravě.
Máme-li se vyslovit ke krokům, které jsou označovány jako primární prevence, tedy opatření v životním stylu, musíme doporučit, abychom zařazovali do našeho jídelníčku na jód bohaté potraviny. Těmi se z přiložené tabulky jednoznačně vymezují mořské ryby a výrobky z nich, kde však narážíme na spotřebitele (hlavně v dětském věku nemusí ryba a výrobky z nich patřit k oblíbeným). Dalším problémem je kvalita těchto výrobků, kde především u předzpracovaných jídel, která jsou deklarovaná jako výrobek z ryb, může být výsledná hodnota obsahu jódu velmi nízká (např. rozdílná kvalita rybího filé, rybí prsty jako polotovar apod.). Dalším argumentem bývá možná přítomnost alergenů, které jsou nyní sledovaným parametrem především u výrobců jídel hromadného stravování.
Proto se jako zajímavou alternativou mohou zdát právě mořské řasy, kde však kvalita a bohužel tedy i cena určují jejich využitelnost v hromadném stravování v naší zemi. Tato situace tak vyžaduje v případě jódu především dobrou informovanost těch nejdůležitějších lidí pro každé dítě, a to rodičů. I když je v současné době zájem zřizovatelů zařízení hromadného stravování o zvýšení kvality patrný, je především na rodině, aby se o stravování dětí, ale i jich samých aktivně zajímala.