Co všechno se dá tvořit ve školní jídelně

Proto jsme také kývli na zapojení do projektu "Skutečně zdravá škola" (dále "SZŠ"). Tím, že jsme se do SZŠ zapojili, jsme mohli ovšem naši práci prezentovat na blogu SZŠ, popř. na Facebooku. A tak se o práci jídelny v Malšicích dozvědělo mnohem víc lidí. Zajímavé byly např. telefonáty od mých kolegyň - nejen z okolí, ale také úplně z jiných krajů. Ptaly se a zajímaly se o akce, které jsme pořádali, a to samozřejmě potěší každou z nás. A jaké akce to byly?

Některé jsou menší a chceme jimi přiblížit dětem práci v zemědělství, práci v kuchyni, práci místních farmářů nebo např. složitou cestu jídla na stůl strávníků. V kroužku "malých kuchařů" jsme připravovali pravidelně stravu ve zdravější formě - např. lívanečky z vloček, pomazánky z červené čočky, luštěninový burger. Děti tak pomalu začínají chápat, že i jejich oblíbené dobroty se dají uvařit ve zdravější variantě. Nechybí ani výklad o tom, čím vším nám zdravější potraviny pomáhají a čím naše zdraví zlepšují. Některé děti pak přenáší své poznatky do rodin. Znám to z reakcí rodičů, kteří se mi svěří. Tvrdí, že např. tohle nikdy doma nevařili, ale děti s tím přišly a vyžadují to... Není to skvělé?

Z větších počinů, které jsme vytvářeli za jídelnu, mohu zmínit např. Dny otevřených hrnců - všichni mohli přijít ochutnat degustační porci; Kulatý stůl s farmáři; Vánoční tvoření staročeského stolu - samozřejmě za asistence dětí; Dny světových kuchyní. Zúčastnili jsme se také, jako jedna ze 7 vybraných škol z celé ČR, projektu podporovaného ministerstvem zemědělství "Zdravé a bezpečné potraviny do českých škol". Bylo jich opravdu hodně.

O jedné vzdělávací akci bych se chtěla zmínit podrobněji. S její realizací mi vyšel vstříc pan ředitel Mgr. Pavel Klíma. Šlo o to, jak dětem představit práci ve školní jídelně, seznámit je se spotřebním košem, s financováním atd. Děti za mé asistence sestavili jídelníček, podle kterého se opravdu vařilo. V každé třídě jsem měla k dispozici 3 vyučovací hodiny. V první hodině jsem dětem vysvětlovala základní pojmy - bílkoviny, tuky, cukry... Děti si mohly napsat svůj týdenní jídelníček bez toho, aby znaly vše, co jsem jim prozradila v dalších hodinách. Tento jejich jídelníček si pak mohly upravovat tak, aby odpovídal všem požadavkům, které musí dodržovat jídelna. Hlavně u starších ročníků jsem často slyšela: "... to se nedá všechno skloubit". My to skloubit musíme. V druhé hodině se děti dozvěděly o práci ve školní jídelně - kolik surovin je potřeba zpracovat, abychom nakrmili všechny strávníky, co je spotřební koš, co je finanční norma, co všechno se musí sledovat při sestavování jídelníčku. A ve třetí hodině (po získaných znalostech) jsme už začali sestavovat jídelníček, podle kterého se opravdu vařilo. To děti bavilo, ale naráželi jsme i na problémy. Skoro ve všech třídách se jídla opakovala, a tak jsem často říkala, že musíme vymyslet něco jiného. Opakování jídel v měsíci se u nás nenosí... Jídelníček byl pak označen třídou, která ho sestavila. Děti se svými jídelníčky chlubily. Takovéhle seznámení s prací v kuchyni má obrovský smysl - poznala jsem to na vlastní kůži, a proto budeme akci pravidelně opakovat.

A co nás ještě čeká? Do konce tohoto školního roku ještě výzva "Miluju jídlo, neplýtvám" a slavnostní oběd pro deváťáky. Deváťákům uvaříme dle jejich přání, slavnostně jim ve spolupráci s učňovským střediskem prostřeme a jejich jen o pár let starší kamarádi z "učňáku" je obslouží. Nebude chybět ani zmínka o společenském chování.

Ptáte se, proč ještě jsme zapojeni do SZŠ? Hlavní důvod je, že dětem chceme vařit z prvotních surovin, chceme, aby si děti spoustu věcí ohledně zdravého životního stylu vyzkoušely v praxi. SZŠ nás v našem počínání podporuje, radí. Některé akce se mohly praktikovat díky SZŠ, která je financovala.