Je všeobecně známo, že vzdělávání se nemusí odehrávat pouze v rámci vyučovacích hodin, ale kdykoli a kdekoli. Ve škole, ve školní družině či školním klubu, na zahradě, v lese nebo třeba před monitorem počítače. Propojování formálního vzdělávání ve škole s dalšími formami vzdělávání, s významnou rolí vzdělávání zájmového, je velkým tématem i v současnosti. Zůstaneme-li v prostředí školních družin a školních klubů, musíme konstatovat, že zdaleka nemá jít a nejde o nějaké hlídání mladších či starších žáků v době, kdy nemají vyučování a nemohou z různých důvodů ještě odejít domů. Jde o regulérní vzdělávací a výchovný proces, přičemž platí, že vychovatelé mohou udělat mnoho proto, aby čas strávený ve škole byl pro žáky přínosem.
Zájmové vzdělávání je klíčovou součástí vzdělávacího procesu
PhDr.
Ondřej
Andrys,
MAE, MBA,
náměstek ústředního školního inspektora
Zájem o družiny roste
V meziročním srovnání lze vysledovat kontinuální nárůst počtu školních družin a školních klubů a také nárůst počtu účastníků zájmového vzdělávání, přičemž počty žáků nepřijatých do školních družin se v důsledku zvyšování kapacity zařízení snižují. Zájem o vzdělávání ve školních družinách jistě nelze přičítat jen velkému pracovnímu vytížení rodičů, kteří jsou rádi, že se o jejich děti škola postará i mimo vyučování, ale také dobré zkušenosti rodičů se vzděláváním tohoto typu, respektu ke smysluplnému trávení volného času v prostředí školní družiny nebo klubu i kvalitním výchovně-vzdělávacím strategiím, které jsou se zájmovým vzděláváním ve školních družinách a klubech spojeny.
I--------------------I-----------I-----------I-----------I-----------I-------I
I Školní rok I 2014/2015 I 2015/2016 I 2016/2017 I 2017/2018 I Trend I
I--------------------I-----------I-----------I-----------I-----------I-------I
I Počet družin I 4 004 I 4 020 I 4 045 I 4 070 I + I
I--------------------I-----------I-----------I-----------I-----------I-------I
I Počet klubů I 552 I 572 I 591 I 597 I + I
I--------------------I-----------I-----------I-----------I-----------I-------I
I Zapsaní účastníci I 301 990 I 317 740 I 330 094 I 337 192 I + I
I ŠD I I I I I I
I--------------------I-----------I-----------I-----------I-----------I-------I
I Z 1. stupně ZŠ I 295 914 I 311 354 I 323 277 I 330 679 I + I
I--------------------I-----------I-----------I-----------I-----------I-------I
I Z 2. stupně ZŠ I 3 981 I 3 679 I 3 866 I 3 953 I + I
I--------------------I-----------I-----------I-----------I-----------I-------I
I Zapsaní účastníci I 44 873 I 46 980 I 47 149 I 47 675 I + I
I ŠK I I I I I I
I--------------------I-----------I-----------I-----------I-----------I-------I
I Z 1. stupně ZŠ I 17 300 I 18 768 I 18 405 I 18 142 I + I
I--------------------I-----------I-----------I-----------I-----------I-------I
I Z 2. stupně ZŠ I 27 561 I 28 171 I 28 726 I 29 512 I + I
I--------------------I-----------I-----------I-----------I-----------I-------I
Kritéria kvality školní družiny či klubu
Česká školní inspekce hodnotí školy a školská zařízení na základě modelu tzv. kvalitní školy a z něj vycházejících kritérií hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání. Kritéria jsou zpracována v několika modifikacích reflektujících specifika příslušného druhu či typu škol a školských zařízení. Vytvořena je také modifikace hodnoticích kritérií pro školní družiny a školní kluby. Na základě těchto kritérií, jejichž plné znění je k dispozici na www.csicr.cz, pak Česká školní inspekce tato školská zařízení hodnotí. Sledovány a hodnoceny jsou následující oblasti: koncepce a rámec školní družiny či školního klubu, pedagogické vedení, kvalita pedagogického sboru, vlastní zájmové vzdělávání, vzdělávací výsledky žáků a podpora, kterou školní družina či klub poskytuje žákům účastnícím se zájmového vzdělávání. Následující text prezentuje některá vybraná zjištění týkající se vzdělávání ve školních družinách či klubech, tak, jak vycházejí z hodnoticích činností České školní inspekce.
Koncepce
Na základě zjištění České školní inspekce lze uvést, že naprostá většina školních družin a klubů, které Česká školní inspekce navštívila, má jasně formulovanou vizi a realistickou strategii rozvoje, které pedagogové sdílení a naplňují. Jejich školní vzdělávací program z těchto vizí a strategií vychází a jeho cíle jsou srozumitelné pro učitele i rodiče. V případě školních družin a klubů tak školní vzdělávací program zpravidla není jen nějakým formálním a vynuceným materiálem, ale živým dokumentem, na jehož základě je zájmové vzdělávání promyšleně realizováno. Řada strategií rozvoje školních družin a klubů ovšem není zpracována v kontextu kmenové školy. To je obecně problémem zájmového vzdělávání tohoto typu, že řada ředitelů škol nevnímá svou školní družinu či školní klub jako nedílnou součást vzdělávacího procesu ve škole, vychovatelé školních družin a klubů nemají ze strany ředitele školy adekvátní podporu a celkově je řada školních družin a klubů vnímána spíše jako jakási přidružená výroba než jako integrální součást školy.
Výzvou je pak také zařazování nových trendů zájmového vzdělávání do práce školních družin a klubů, protože stále velmi výrazně převažují tradiční a klasické činnosti a aktivity, které jsou sice osvědčené po mnoho desetiletí, a v principu na nich samozřejmě není vůbec nic špatného, nicméně nejsou jedinými možnými činnostmi s ohledem na stav společnosti a její vývoj v pokročilém 21. století. Kombinace tradičních i modernějších metod a forem vzdělávání kvalitě vzdělávání a vzdělávacím výsledkům jednoznačně prospívá.
Pedagogické vedení
Vedení většiny školních družin a klubů aktivně řídí, pravidelně monitoruje a vyhodnocuje práci svého zařízení a přijímá účinná a vhodná opatření. Komplikací ovšem zůstává, že tyto činnosti jsou vykonávány zpravidla ze strany vedoucích vychovatelů, a už mnohem méně ze strany vedení školy jako takové. Systematická a cílená hospitační činnost ze strany ředitele školy (nejen ze strany vedoucího vychovatele) je realizována spíše výjimečně a nejsou jasně vymezeny kompetence mezi vedením školy a vedoucími vychovateli. Tyto skutečnosti jsou rovněž odrazem toho, že ředitelé některých škol skutečně nevnímají školní družinu jako vzdělávací součást své školy, ale spíše jako specifickou službu rodičům při zajišťování hlídání jejich dětí, která si žije tak trochu svým vlastním životem. To se odráží i v nedostatečném přijímání cílených opatření směřujících ke zlepšování kvality zájmového vzdělávání v kontextu vzdělávání ve škole obecně nebo v okrajovém zájmu vedení škol o DVPP pro vychovatele školních družin a klubů.
Vychovatelé
Stejně jako v případě škol i některé školní družiny a kluby se potýkají s nedostatkem kvalifikovaných pedagogických pracovníků. Jakkoli zůstává podíl kvalifikovaných vychovatelů stále vysoký (cca 90 %), podíl těch nekvalifikovaných se meziročně zvyšuje. S nižší mírou kvalifikovanosti pedagogických pracovníků školních družin a klubů se nejvíce potýkají ve Středočeském, Plzeňském a Libereckém kraji. Zároveň je však třeba konstatovat, že absence kvalifikace podle příslušného zákona se zpravidla nijak výrazně negativně na vlastním vzdělávacím procesu v družinách a klubech neprojevuje, snad s výjimkou oblasti podpory rozvoje osobnosti, rozvoje klíčových kompetencí žáka prostřednictvím aktivit zájmového vzdělávání a oblasti prevence a řešení rizikových jevů.
Pozitivní atmosféra
Příznivé klima a velmi dobré mezilidské vztahy, které ve školních družinách a klubech zpravidla panují, velmi pozitivně ovlivňují individuální přístup k žákům a podporují jejich celkový rozvoj.
Podpora rozvoje talentů
Česká školní inspekce dlouhodobě a opakovaně upozorňuje na skutečnost, že v kontextu intervencí v oblasti inkluzivního vzdělávání se zapomíná na podporu pro žáky s určitým talentem či nadáním. Vše se dominantně orientuje na děti a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, přičemž dětem a žákům z druhé strany spektra by měla být věnována mnohem větší pozornost. Jak na úrovni systémových opatření ze strany státu, tak následně i na úrovni škol. V případě školních družin a školních klubů je ovšem situace mnohem lepší, a jestli se někde daří rozvíjet talent a nadání, tak právě v případě účastníků zájmového vzdělávání v družinách a klubech. Pestrá nabídka činností stimuluje žáky k aktivitám podle jejich zájmu a talentovaní žáci přecházejí podle svého zájmu do specializovaných zájmových útvarů (sportovní, estetické, přírodovědné, technické apod.).
Materiální a prostorové podmínky
Výzvou i nadále zůstávají prostory, které má zájmové vzdělávání k dispozici zejména ve školách s narůstajícím počtem žáků.
Vzdělávání probíhá často v neupravených kmenových učebnách, přičemž prostorové podmínky se oproti minulým letům příliš nezlepšily. Patrná je mnohdy značná stísněnost, zejména v kontextu nárůstu počtu žáků ve škole i družině a minimálního budování nových prostor pro zájmové vzdělávání, dále přítomnost nevhodného nábytku (školní lavice) či chybějící relaxační prostory s odpočinkovým zázemím. Naopak se družinám a klubům daří stále více využívat další prostory školy, např. hřiště, tělocvičny, jídelny, auly, vestibuly apod., a realizovat plnění obsahu školního vzdělávacího programu v odborných učebnách (např. počítačové a multimediální učebny).
Závěrem
I přes mnohdy ne zcela odpovídající podmínky, které školní družina či klub pro realizaci zájmového vzdělávání má, je třeba vyzdvihnout kvalitu práce odváděné vychovatelkami a vychovateli školních družin a klubů a neustále připomínat to, čím jsme náš článek začali, tedy že zájmové vzdělávání v družinách a klubech je velmi důležitou součástí vzdělávacího procesu v současnosti a je třeba mu věnovat adekvátní pozornost a podporu.