Rodiče se často ptají, zda je nutné a přínosné vědět, jestli je jejich dítě intelektově nadané (tzv. MiND dítě). Učitelé, vychovatelé v družinách či lektoři kroužků zase, jak jim tato informace pomůže při práci s dítětem. Dost často totiž převládá názor, že intelektově nadané děti (tzv. MiND děti1) žádnou podporu nepotřebují, jsou přece chytré a pomohou si samy, tak proč je vlastně jako nadané tzv. identifikovat. MiND děti ale potřebují, jak ve výchově, tak ve vzdělávání, specifický přístup, a proto je jejich identifikace velmi důležitá.
Jak včas rozpoznat intelektově nadané dítě
Mgr.
Andrea
Štefáčková,
psycholožka, psychoterapeutka a speciální pedagožka, ředitelka pedagogicko-psychologické sekce Qiido PORADNY
V populaci je statisticky 10-12 % dětí intelektově nadaných a 2-3 % dětí mimořádně intelektově nadaných. Podle údajů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) je v České republice aktuálně diagnostikováno pouze 2 244 nadaných žáků základních škol a z nich 894 je mimořádně nadaných. To je stále jen zlomek (0,2 %) z celkového počtu 940 928 školáků. Je tedy zjevné, že jen velmi málo MiND dětí je identifikovaných, a proto je třeba je aktivně vyhledávat.
Proces identifikace intelektového nadání má několik fází
Ze zcela praktických důvodů není možné, aby byla diagnostika realizována plošně u všech dětí, je nutné nejprve „vytipovat“ děti, které diagnostikou projdou.
Toto „vytipování“ může mít dvě podoby - tou první je tzv. nominace, tedy doporučení dítěte k diagnostice. Někdo si povšimne, že by jeho projevy chování (verbální i neverbální) mohly souviset právě s nadáním, a doporučí, aby dítě absolvovalo diagnostiku. Tím někým může být kdokoliv z okolí dítěte - rodič, pedagog, vychovatel, vedoucí na kroužku, člen širší rodiny či třeba soused. Velmi dobrou možností je i cílená nominace, většinou ve školním prostředí, kdy člověk se zkušeností v oblasti intelektového nadání během pozorování a interakce s dětmi nominuje děti, u kterých je následně realizována diagnostika. Takovým člověkem může být pedagog, školní psycholog či speciální pedagog nebo externí odborník (z Qiido PORADNY, PPP apod.). Při nominaci lze využít i pomocné nominační nástroje, v Qiido PORADNĚ využíváme Nominační dotazníky pro mateřské školy a 1. stupeň základních škol, které jsme vyvinuli - vyplňují je rodiče i učitelé a zaměřují se na typické charakteristiky MiND dětí, které si lidé běžně s projevy nadání většinou nespojují. Jejich vyhodnocení provádíme individuálně po zaslání vyplněné verze Nominačního dotazníku.
Čeho si při nominaci všímat - typické charakteristiky MiND dětí
- MiND mívá často nerovnoměrný tzv. asynchronní vývoj (věkový nesoulad mezi jednotlivými oblastmi vývoje - rychlejší vývoj v kognitivní oblasti a nezralost např. v oblasti socioemoční či motorické).
Příkladem může být Martínek, který se ve čtyřech letech naučil sám číst a v pěti letech si s tatínkem rád povídá o velkém hadronovém urychlovači v CERNu, ale zároveň si na něj paní učitelky v MŠ často stěžují, že je neustále poslední při oblékání, často se vzteká nebo pláče a s ostatními dětmi si neumí hrát.
- MiND má divergentní myšlení, a proto bývá i vysoce kreativní (vytváří nové věci, navrhuje odlišné postupy a originální řešení).
To zaskočilo paní učitelku při zápisu do ZŠ, kde MiND Mareček na pokyn, aby něco namaloval, začal malovat sportovní stadion pro jím vymyšlený sport „Raktos“ a překvapené paní učitelce, která očekávala domeček nebo autíčko, deset minut detailně vysvětloval pravidla tohoto sportu.
- MiND je zvídavý a rád experimentuje, mívá zájmy neobvyklé v jeho věku. Stále se ptá: „Jak? Proč?“
Jako třeťák Radek, který v šatně podpálil lavičku, což mohlo na první pohled vypadat jako delikventní chování, ale když se ředitel školy snažil přijít na to, co ho k tomu vedlo, Radek vysvětlil, že jen chtěl zjistit, jestli bude rychleji hořet sáček igelitový nebo papírový a nějak se mu to bohužel vymklo.
- MiND je vysoce citlivý k určitým typům vjemů a emocí (tzv. hypersensitivita) a v projevech chování bývá často impulzivní, nepředvídatelný až výbušný (tzv. hyper-excitabilita).
To je i případ Terezky, která chodí do 3. třídy. Terezka je MiND holčička, která ale občas dostane špatnou známku z písemky, protože jí běžný šum ve třídě rozptyluje natolik, že se nedokáže dostatečně soustředit; když má na sobě svetr z kousavé vlny, bývá nervózní a podrážděná, aniž by věděla proč; a když se k tomu někdy přidá ještě provokující spolužák nebo se jí něco nepovede, tak velmi rychle „vybouchne“ a buď se rozkřičí, nebo rozpláče.
- MiND je často perfekcionista vůči sobě i druhým.
Jako čtvrťačka Eliška, která přinesla domů pětku za ne-odevzdaný úkol. Měla za úkol namalovat obrázek ke knize, kterou o prázdninách přečetla, ale protože grafomotorika nebyla její silnou stránkou a ona měla jasnou představu, jak by měl její obrázek vypadat, svou představu nedokázala naplnit a raději odmítla odevzdat podle ní nedokonalý obrázek i za cenu špatné známky. Její maminka potom našla plný koš přeškrtaných a zmačkaných obrázků pod stolem.
- MiND má vysokou míru energie, vnitřní motivace, zapálení do tématu, které ho ovšem zajímá, baví a má pro něj smysl.
To je případ Lucinky, kterou ve čtyřech letech v přírodovědném muzeu očaroval svět hub, v pěti letech s pomocí maminky napsala dopis do České mykologické společnosti a nyní je ve 2. třídě jejich nejmladší neoficiální členkou.
- MiND má v hodnotě přátelství hlubší potřeby než vrstevníci (přátelství již brzy vnímá „na život a na smrt“, bezpodmínečně).
Jako Hanička, která často chodila ze školky smutná, protože si s ní její kamarádka v ten den nechtěla hrát. Měla pocit zrady a nechápala, že jeden den kamarádky jsou a druhý den si jí kamarádka nevšímá. Pro rodiče Haničky bylo velmi těžké dceři vysvětlit, že to kamarádka nemyslí zle a nechce jí tím nijak ublížit, ale že přátelství takto malých dětí bývají často trochu „přelétavá“.
- MiND má nekonformní jednání (jasně vyhraněné postoje si dokáže bravurně obhájit).
S tímto bojují i rodiče pětiletého Jirky. Dle tatínka Jirka výborně používá argumentační logiku, kterou používají dospělí na něj, má výborné vyjadřovací schopnosti, velkou slovní zásobu, s dospělými jedná spíše jako s kamarády než s autoritami a rád diskutuje, takže je někdy hrozně těžké se s ním domluvit. Výjimkou nejsou ani několikahodinové diskuze ohledně běžných věcí, které se Jirkovi nechtějí dělat.
- MiND má vysoké morální standardy, touží po řádu, smyslu, pravdě a spravedlnosti.
Třídní učitelka páťáka Adama nechápala, proč s ní Adam z ničeho nic přestal komunikovat, byl nepřístupný a viditelně smutný. Po čtrnácti dnech si ho vzala stranou a zeptala se ho, co se děje, myslela si, že se třeba stalo něco u nich doma nebo mu někdo ubližuje. Byla velmi překvapená, když jí Adam řekl, že je naštvaný na ni, protože nesplnila slib, který mu dala ohledně toho, že bude moct svůj projekt prezentovat před celou třídou. Tuto možnost paní učitelka před čtrnácti dny opravdu připustila, ale nebrala to jako nic závazného a brzy na to zapomněla. Na rozdíl od Adama, který situaci vnímal jako nesplnění slibu a narušení důvěry.
Druhou možností je tzv. screening nadání. Ten se od nominace liší tím, že nejde pouze o doporučení na základě pozorování, ale jde většinou o soubor konkrétních úkolů, které se dětem předkládají, a na základě jejich plnění je zákonnému zástupci dítěte doporučeno, jestli má dítě diagnostiku podstoupit. Dostupné nástroje pedagogického screeningu jsou např. NOMI pro děti předškolního věku a IDENA pro žáky základních škol. Pokud chce škola s MiND dětmi cíleně a systematicky pracovat, je dobré realizovat cílenou nominaci či screening nadání následovaný psychologickou diagnostikou u stávajících žáků nebo realizovat screening MiND dětí u zápisu do základní školy, aby bylo možné vyhledat potenciální MiND děti a provést u nich diagnostiku ještě před nástupem do 1. třídy, což škole umožňuje začít s nimi adekvátně pracovat už od začátku jejich školní docházky. Pro screenig MiND dětí u zápisu do ZŠ jsme vyvinuli vlastní Qiido metodiku, kterou využíváme při zápisu na našich partnerských školách.
Po fázi nominace či screeningu přichází samotná diagnostika. Diagnostiku nadání může provést pouze psycholog za využití standardizovaných komplexních testů inteligence, posouzení osobnosti dítěte a jeho kreativity. Jde tedy o komplexní psychologické vyšetření.
Identifikace intelektového nadání spojená s poradenstvím pro rodiče, učitele a případně další dospělé zasahující do výchovy a vzdělávání dítěte může být pro dítě i jeho okolí velmi prospěšná. Profil schopností bývá u MiND dětí velmi často nerovnoměrný, což souvisí s asynchronicitou vývoje, která je pro MiND děti typická. Diagnostika tak může pomoci určit, jaké jsou silné a nadprůměrné stránky dítěte, ve kterých oblastech se rozvíjí adekvátně věku a jestli jsou případně nějaké jeho schopnosti zatím nezralé nebo oslabené. Rodiče, učitelé či vychovatelé potom mohou více porozumět prožívání daného dítěte, chápou důvody jeho chování a mohou tak k dítěti lépe přistupovat, komunikovat s ním a rozvíjet ho v jednotlivých oblastech adekvátně úrovni jeho schopností.
Často se totiž stává, že okolí dítěte nechápe, jak může být dítě v některých oblastech „tak napřed“ a v některých „tak pozadu“ a vnímá jeho chování jako drzost či vzdor. Stejně tak se stává, že okolí nadání dítěte zpochybňuje a argumentuje tím, že nemůže být nadané, když je např. pomalé nebo dělá chyby z nepozornosti. Včasná identifikace intelektového nadání tak může být klíčová pro adekvátní rozvoj dítěte a předcházení případným vzdělávacím i výchovným obtížím většinou způsobených neporozuměním mezi dítětem a jeho okolím.
Nadační fond Qiido poskytuje know-how nejen odborníkům ve vzdělávání (učitelům, speciálním pedagogům, ředitelům a jejich zástupcům, psychologům), ale i rodičům. Pro ředitele a učitele základních škol vzdělávajících MiND žáky pořádá již čtvrtým rokem pracovní konference (SETKÁNÍ ŠKOL) zaměřené na získání nových znalostí, poznatků a výměnu zkušeností. Školy, ředitelé a učitelé mohou využít také programy Qiida v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP), které nabízí Qiido AKADEMIE. Další cyklus akreditovaný MŠMT s názvem „Jak systematicky vzdělávat a komplexně rozvíjet intelektově nadané žáky?“ se otevírá na podzim 2020. S partnerskými školami Qiido pracuje v tzv. formě programu Qiido NA MÍRU. K dalším aktivitám Qiida patří provozování diagnosticko-poradenského centra Qiido PORADNA, kam se rodiče a poradenští pracovníci obracejí s žádostí o odbornou diagnostiku IQ i EQ, individuální poradenství a konzultace. Pro rodiče, kteří si nevědí rady a chtějí prvotní kuchařku „Co a jak s MiND dítětem doma i ve škole?“, je určeno každoroční SETKÁNÍ RODIČŮ.
Bližší informace o těchto aktivitách najdete na internetových stránkách nadačního fondu www.qiido.cz.
1 MiND = mimořádně a nadprůměrně intelektově nadané dítě.