Spánek dětí v MŠ

Mezi dětmi jsou ve většině charakteristik obrovské rozdíly prakticky již od narození. Nejsou způsobeny rozdílnými domácími podmínkami či výchovnými postupy blízkých osob, ale Od narození se sice musí dítě přizpůsobovat okolnímu světu, ovšem míra přizpůsobení na počátku života je z pohledu dospělých relativně malá. Dítě musí akceptovat individuální podmínky a požadavky rodičů, nicméně s naplněním obecných požadavků je dnes nikdo nezatěžuje. Rozhodně dnes žádný odborník nepodporuje např. požadavek krmení v přesných intervalech – bez ohledu na to, zda dítě chce, nebo ne. Dřívější odborný názor, že v roce nebo ve třech letech života mají všechny děti splnit určité požadavky stejně, vždy narážel na realitu.

Ovšem v hromadné instituci, jako je školka nebo škola, je tlak na přizpůsobení dítěte výrazně větší. Často svými nároky dokonce přesahuje požadavky na dospělé. Všechno se dělá hromadně – obědvá, chodí na záchod, na vycházku i do postele. Každý jedinečný požadavek jednotlivého dítěte pak znamená narušení pořádku školy a často objektivně výrazně zvyšuje nároky na učitelky.

V souvislosti se spaním, jídlem, preferovanými hračkami... nelze opomíjet – poměrně brzy chtějí mít oblečení s kočičkou Kitty jako Anička, nechtějí jíst špenát, když Péťa řekl, že je hnusný, když si místo spaní hraje jedno, chtějí si hrát všechny. Je pak srozumitelné, že mají-li alespoň některé děti spát, je nejvhodnější, když spí nebo alespoň v klidu leží všechny děti. To je pochopitelně u malých dětí poněkud obtížnější.

Učitelky mateřské školy jsou nejen odbornice, ale oplývají i nemalou tvořivostí. Nemají dobré podmínky, 28 dětí ve třídě je tak pouze na vodění ve dvoustupu, ale ne na individuální přístup, nicméně organizaci rozdělení na „spavce“ a „nespavce“ určitě vymyslí a zvládnou i v tomto počtu. Tak, aby umožnily dětem naplnit variantu, která je pro ně nejvhodnější, a zároveň zajistily klid a bezpečnost všech dětí. Každé dítě by mělo zvládnout chvilku po obědě odpočívat (neříkám spát); možná by mohlo mít na prohlížení knížku nebo nehlučné autíčko či plyšáka, aby mu ta chvíle lépe utekla.

Učitelky by měly vycházet ze zkušeností a z přání rodičů, mohou se pokusit o mírnou změnu ( ). Ovšem když dítě nereaguje vstřícně, tak by měly respektovat jeho způsob. Poobědové spaní ve školce totiž vychází z požadavku uspokojení obecných potřeb dítěte (víme, že jsou jen rámcové) i běžných možností organizace. Každý známe přednosti i úskalí popoledního spaní. Dítě bývá i pozdě odpoledne více v pohodě, často však bývá jako čiperka ještě v době pozdního večera.

(protože oni mají odpovědnost za dítě) Neměly by mít pocit, že vědí lépe než rodiče (může to být i pravda) a že ony to dokážou. Pokud by se jednalo o zásadní odlišnost od nabídky mateřské školy, pak je nutné rodiče odkázat na jinou mateřskou školu, která lépe splní jejich požadavky.