Role učitele MŠ při identifikaci nadaného žáka

Identifikace nadaných žáků je podstatným momentem individualizace vzdělávání, ať už z pohledu optimální výuky těchto žáků ve specializovaném programu, nebo v rámci jejich integrace v běžném vzdělávacím proudu. Jednotlivé přístupy k identifikaci nadání se liší dle věku posuzovaných jedinců. Školní diagnostika rozumových schopností prozatím nebyla legislativně ukotvena, nicméně standardy a výstupy diagnostiky ve školském poradenském zařízení jsou pevně definovány v procesu integrace mimořádně nadaných žáků v inkluzivním vzdělávacím prostředí ČR.

Nejen při identifikaci, ale i v procesu vzdělávání nadaného žáka je žádoucí spolupráce všech osob a institucí zainteresovaných ve vzdělávání žáka (učitel, výchovný poradce školy, školní psycholog, školní speciální pedagog, rodič žáka, vedoucí zájmových útvarů, PPP, SPC, dětský lékař, odborná lékařská pracoviště aj.). Definitivní potvrzení nadání je dle platných předpisů prováděno ve školském poradenském zařízení (PPP, SPC), které také doporučuje způsob, jak žáka dál vzdělávat.

Čím kvalitnější podklady pro psychologickou a speciálně pedagogickou diagnostiku školské poradenské zařízení získá z pedagogické praxe i rodinné anamnézy žáka, tím lepší jsou šance na objektivní a přesné posouzení jeho aktuálních schopností a na odpovídající nastavení podmínek vzdělávacího procesu i individualizace žákova vzdělávání.

Velmi významná je identifikace nadaného žáka pedagogem předškolního zařízení v raném věku dítěte. Předškolní zařízení a jeho pedagogové jsou totiž jedni z těch, kteří mohou objektivně rozpoznat, identifikovat a podporovat nadané žáky. Realita však bývá jiná. Problémy s identifikací má prakticky každý učitel. Nemá přístup k psychologickým testovým bateriím, s diagnostickými prostředky má jenom malou zkušenost a často pro velký počet žáků ve třídě a žáků s problémy nemá čas věnovat se identifikaci. Identifikace nadaných žáků v předškolním věku je tedy časově ideální, ale realizačně problematická. Učitelé mají obvykle tendenci nadání buď nadhodnocovat, či podhodnocovat. Určení nadání je pro ně tím těžší, čím je dítě mladší. Někdy učitel chápe nadání zbytečně široce, nebo ho naopak omezuje pouze na výkony. Velkou roli při identifikaci hraje také subjektivita (nadhodnocování přizpůsobivějších, disciplinovanějších a méně problémových děvčat).

Občas se také stává, že některé projevy nadání, především ty, které se pojí se sociálně-emocionálními problémy těchto dětí (neuznávání autority, plačtivost, výbušnost, verbalizování, perfekcionismus aj.), učitelé zaměňují za projevy jiných poruch (hyperaktivitu, poruchy chování, psychiatrická onemocnění, poruchy autistického spektra...). Většinou se tedy pedagog obrátí na poradenské zařízení v situaci, kdy se žák v zařízení projevuje nějakým způsobem jako problémový. V případě, že se učitel na základě své pedagogické diagnostiky domnívá, že by žák mohl být mimořádně nadaný, doporučí rodičům návštěvu PPP či SPC za účelem potvrzení své domněnky a úrovně nadání psychologem.

Ke správné identifikaci může učiteli přispět i znalost dané problematiky (znaků a projevů nadání, sociálně-emocionální patologie, dvojí výjimečnosti apod.). K vhledu do problematiky napomůže studium odborné literatury.

Podle současné školské legislativy v ČR musí identifikaci nadání potvrdit psycholog, který je zároveň pracovníkem PPP či SPC (v případě dvojí výjimečnosti, kdy má dítě diagnostikované mimořádné nadání a zároveň vadu či poruchu různého druhu, stupně a intenzity). Žádost o vyšetření v PPP předkládá vždy pouze zákonný zástupce dítěte se svým písemným souhlasem. Psycholog vyšetří dítě, potvrdí úroveň nadání, navrhne individuální přístup k žákovi a doporučí podmínky k jeho vzdělávání. Doporučení poradny je pak směrodatné. Na základě doporučení stanovených v závěrečné zprávě je vypracován i IVP (individuální vzdělávací plán) pro žáka.

Od roku 2004 podporuje MŠMT z prostředků státního rozpočtu realizaci „Koncepce péče o mimořádně nadané žáky ve školských poradenských zařízeních“. V rámci tohoto projektu fungují pracovní skupiny psychologů z poraden. Těchto pracovníků je celkem 20. V každém kraji pracuje krajský koordinátor péče o nadané žáky -psycholog a speciální pedagog. Tito odborníci identifikují nadané žáky, snaží se jim pomoci vytvořit vhodné podmínky kvalitní spolupráce se školami, které se blíže specializují na nadané žáky, doporučují jim vhodné metody a formy vzdělávání, pomůcky aj. Při NÚV nově vznikla také expertní skupina krajských metodiků péče o nadané žáky - pedagogů, kteří se od letošního roku budou snažit pomoci svým kolegům v každodenní praxi s nadanými žáky, odkázat je na vhodnou literaturu, podporující instituce, volnočasové programy, projekty apod. Zlepšit péči o nadané děti a podchytit talent u více žáků se dále snaží projekt Perun, který spustil Národní institut dětí a mládeže při ministerstvu školství. V několika krajích tak například vznikla vzdělávací centra pro učitele.

Aby učitelé mohli správně nominovat nadané žáky, je potřeba, aby si osvojili metody identifikace. K tomuto procesu je třeba přistupovat velmi citlivě, tolerantně a bez předsudků. Projevy nadaných dětí bývají netypické, zvláštní, těžko pochopitelné i těžko přijatelné. Panuje mylná představa o nadaném dítěti, které je poslušné, bezproblémové, ochotné, disciplinované, vždy připravené podávat dobré výkony, přizpůsobivé, tiché, ale přitom veselé, přátelské, v kolektivu oblíbené, které pohotově a správně reaguje a učitel je s ním spokojený. Není to tak. Naopak, průvodní znaky nadání bývají problematické. Již v MŠ jsou právě nadaní žáci častěji káraní, napomínaní, trestaní, nepochopení a nakonec odmítnutí. Postupně se z nich mohou stát uzavřené osobnosti. Jejich nadání se nerealizuje, ale naopak vytrácí.

V předškolním věku se formují prvotní návyky a dovednosti dítěte. Pokud se mu v tomto období nedostává přiměřené péče a podnětů (stimulace ze strany vnějšího prostředí), může to mít dlouhodobý negativní vliv na jeho další vývoj. Děti s akcelerovaným rozumovým vývojem obvykle projevují velkou aktivitu v intelektové oblasti. Konkrétně mají předčasnou schopnost číst, disponují vyspělým slovníkem, vyspěleji reagují na podněty učitele MŠ či rodičů. Některé projevy však s nadáním souviset nemusejí a mohou být jen důsledkem rodičovské intenzivní péče či socioekonomického statusu rodiny.

Celkově platí, že vnější prostředí má na rozvoj předškolního dítěte větší vliv, než je tomu v pozdějším věku. Mezi projevy nadaného chování v předškolním věku patří: rané čtenářství, bohatá slovní zásoba, složité větné konstrukce, čtení knížek (beletrie, encyklopedie), preference hůlkového písma (velkého), obliba číslic, dobrý logický úsudek, velký zájem o stavebnice, fantazie, zájmy nepřiměřené věku (většinou intelektuálního charakteru - vlajky, mapy, vesmír...), zvídavost, zobecňování, smysl pro humor i dvojsmysly, výborná paměť, sklon k perfekcionismu, obliba složitých deskových her, ctění spravedlnosti, zájem o dění ve společnosti, inklinování k dospělým či starším, nepraktičnost (nemají čas ani zájem o sebeobsluhu), obtíže v sociálních vazbách a kontaktech (zloba, vztek), ohromná paleta zájmů apod.

Správná a včasná identifikace mimořádného nadání u dětí předškolního věku předpokládá metodickou připravenost učitelů MŠ, a to nejen na nominaci, ale i na podporování a rozvíjení nadaných žáků. Tomuto tématu se speciálně věnují některé publikace přímo určené pedagogům, kteří mají v péči nadané žáky. Je to např. metodická příručka Vyhledáváme rozumově nadané žáky či screeningová baterie IDENA Posuzovací škály a didaktické testy k vyhledávání nadaných žáků. Nově se nyní chystá i publikace NÚV s názvem Standard komplexní diagnostiky mimořádného (intelektového) nadání, která bude pedagogům k dispozici v nejbližší době. Pedagogickou diagnostiku provádí učitel v rámci svých kompetencí. Na základě získaných dat přizpůsobuje následnou péči potřebám žáka a její efekt zpětně vyhodnocuje. V rámci komplexní diagnostiky mimořádného intelektového nadání je jejím hlavním cílem postihnout úroveň schopností a dovedností žáka. Dále by se měla zaměřovat i na související osobnostní charakteristiky.

Diagnostiku v PPP či SPC je vždy nutno předem objednat. Vyšetření žáka se po domluvě uskutečňuje v několika sezeních. Výsledkem je závěrečná zpráva z vyšetření. Celý proces tak může být otázkou i několika měsíců. Vzhledem k blížícím se termínům zápisů do základních škol k povinné školní docházce je tedy namístě upozornit, že existuje i možnost předčasného nástupu mimořádně nadaných dětí k povinné školní docházce již v pěti letech věku. Kromě vysokého IQ je v takovém případě důležitý i dobrý zdravotní stav či schopnost zapojit se do staršího kolektivu. Nástup pětiletých dětí, které oslaví šesté narozeniny až od ledna do června, je u nás možný pátým rokem. Tato skutečnost přichází do stále většího povědomí veřejnosti, a dětí takto zapsaných k povinné školní docházce tedy postupně přibývá.

Zákon říká, že dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od září do konce června příslušného školního roku, může být přijato k plnění povinné školní docházky již v tomto roce, je-li přiměřeně tělesně i duševně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce. Podmínkou přijetí dítěte narozeného v období od září do konce prosince k plnění povinné školní docházky je také doporučující vyjádření školského poradenského zařízení. Podmínkou přijetí dítěte narozeného od ledna do konce června je doporučující vyjádření školského poradenského zařízení a odborného lékaře. Zákonný zástupce tato doporučení přiloží k žádosti dle § 36 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb. (školský zákon).

„Nadaných žáků je právě tolik, kolik jich dokážeme identifikovat.“ I kdybychom za celou dobu své praxe odhalili jediného nadaného žáka, má tento proces význam. Důležité je se o včasnou a správnou identifikaci alespoň pokusit.

ZDROJE