Řeč a vývojové poruchy v oblasti obličeje a mluvidel

Vydáno:

Jinými slovy orofaciální anomálie - tedy odlišnosti ve vývoji úst a tváří včetně dutin. Patří sem kosti, svalstvo i sliznice a jedná se o poruchy orgánové i funkční. Některé z těchto poruch se v mateřských školách objevují často, ovlivňují celkový vývoj dětí a hlavně řeči. Bohužel bývají podceňovány, takže k intervenci dochází pozdě. Na léčbě a nápravě se podílí řada odborníků z resortu školství a zdravotnictví.

Řeč a vývojové poruchy v oblasti obličeje a mluvidel
Mgr.
Ilona
Hulínová
 
logoped a speciální pedagog
Obličej a mluvidla se vyvíjí a rostou do 21 let.
Optimální období pro rozvoj komunikace ve všech rovinách řeči však je do 7 let.
Z tohoto důvodu je nutné právě v mateřské škole
sledovat orofaciální oblast
včetně dentice, aby se s léčbou začalo včas a nebyl ohrožen vývoj řeči. Rodiče a mnohdy i někteří odborníci si tyto důsledky neuvědomují a ze svého pohledu jistě správně odkládají nápravu na pozdější dobu. Z logopedického hlediska je však
intervence důležitá už v předškolním věku.

Příklad
Chlapec přišel ve 4 letech o všechny horní řezáky a nedostal zubní náhradu. V období 5.-6. roku už by měly být senzoricky i motoricky správně nastaveny sykavky, ale u něj jsou ostré sykavky (C, S, Z), i přes rozvinutý fonematický sluch, stále interdentální (jazyk je mezi zuby). Vyvození správné polohy jazyka je obtížné, protože chybějící zuby nevytvářejí přirozenou zábranu, naopak otvor stimuluje vysunování jazyka. Fixuje se jeho nesprávná poloha. Porucha výslovnosti může mít za následek i obtíže ve škole. Jazyk může v horizontální rovině narušit také skus a vývoj druhé dentice. Pozdější náprava těchto obtíží už je náročná, zdlouhavá, o ortodontickém rovnání skusu nemluvě.

V mateřské škole máme možnost sledovat vývoj dětí a odhalit včas možné nerovnoměrnosti.
Při konzultaci s rodiči je přínosem, když jim vše vysvětlíme a poradíme. Výsledkem bývá z jejich strany lepší pochopení a rychlejší řešení. Tedy to nejlepší pro dítě.
Podle etiologie rozlišujeme
dva typy poruch
a s nimi související logopedickou vadu:
 
vrozené poruchy
– rozštěpy, změny anatomických poměrů, vady skusu a dentice, přirostlá podjazyková uzdička, anomálie nosní přepážky, některé symptomy Downova syndromu,
 
získané poruchy
– obrny, úrazy, nádory, infekční onemocnění, alergie, poruchy inervace, nosní polypy, zvětšení nosní mandle, anomálie dutiny ústní vlivem zlozvyků a návyků,
 
logopedická porucha huhňavost
(rhinolalie, rhinofonie) – vrozená je při rozštěpech či jiných vadách, získaná hlavně při infekčních onemocněních, zvětšené nosní mandli, alergiích apod.
Z první skupiny se v mateřských školách setkáváme především s přirostlou podjazykovou uzdičkou.
Poruchu odhalíme snadno: při silném vyplazení jazyka se jeho konec vytvaruje do „srdíčka“. Při zvednutí jazyka špátlí je přirostlá uzdička i vidět, to však raději necháme na odborníkovi. V mateřské škole nás na problém s uzdičkou upozorní především
neobratnost jazyka při elevaci
– zvedání na horní patro, olizování horního rtu apod.
Nedaří se výslovnost hlásek
(nejčastěji L, ale i R a Ř). Řešení je snadné a spadá do kompetence zubní nebo ORL ambulance s následnou logopedickou péčí.
Ve vývoji dentice a skusu se mohou projevit dědičné faktory.
V mateřské škole můžeme při cvičení mluvidel, při písničkách, básničkách, při běžném hovoru a hrách sledovat oblast úst zvenku i zevnitř (pouze zrakem). Všímáme si
postavení zubů
ve směru vertikálním i horizontálním. Nejen růst a výměna zubů, ale také jejich skus (zákus, předkus, otevřený skus), tvar čelisti a patra mají vliv na vývoj řeči.
Pokud vidíme u dítěte tyto odlišnosti, projevující se nesprávnou výslovností, a to nejčastěji sykavek (po 5. roce), upozorníme rodiče a doporučíme návštěvu stomatologa, eventuálně ortodontisty.
Ortodontická léčba
bývá součástí logopedické nápravy u vrozených vad skusu nebo zubů. Zubní náhrady, nákusné destičky, patrové oblouky, retainery a další pomůcky se mohou v určitých případech využít již u dočasné dentice.
I v druhé skupině se může objevit
narušení dentice a skusu
– získaná anomálie dutiny ústní. Je to třeba příklad z úvodu článku. Možné příčiny:
 
špatná strava (zvýšená kazivost a předčasné vypadání zubů),
 
zlozvyky (cucání palce – otevřený skus),
 
dlouhodobé používání dudlíku (ani ortodontické dudlíky by se neměly používat delší dobu – otevřený skus),
 
nápodoba mluvy někoho blízkého (interdentální poloha jazyka) a další.
Také poloha jazyka má vliv na vývoj skusu a zubů.
Jazyk je nejsilnější sval v lidském těle. Jeho špatná poloha v klidu i při pohybu může významně ovlivnit vývoj dutiny ústní (zuby, patro). Postup je stejný jako u vrozených vad.
V obou případech je v rámci prevence vhodné zařazovat
cvičení motoriky mluvidel (jazyk, patro, rty, zuby, mimické svaly). Důležitá je také
zubní hygiena
v mateřské škole. Udržujeme zuby zdravé, upevňujeme u dětí hygienické návyky a stimulujeme správnou funkci mluvidel. Zubní kartáček může být vhodnou logopedickou pomůckou. Do této prevence samozřejmě patří také
motivace dětí ke zdravé stravě.
V případě těchto poruch se velice osvědčila kromě ortodontické terapie také speciální logopedická metoda – myofunkční terapie, která se zaměřuje na správnou funkci orofaciální oblasti s využitím stimulace základních orálních funkcí (sání, polykání, žvýkání, kousání a dýchání). Logoped či pediatr může poslat rodiče na specializované pracoviště. Náprava touto metodou je pro děti jednodušší a celkově méně náročná než ortodontická, ale nelze ji aplikovat ve všech případech.
V dnešní době jsou velmi časté
poruchy imunity, alergie a infekční onemocnění.
Jejich léčba je mnohdy dlouhodobá a negativně ovlivňuje především nosní dýchání, které je důležité pro správný rozvoj řeči. V mateřské škole můžeme například preventivně cvičit správné dýchání, často větrat, zařazovat do činnosti pobyt venku, otužování, školy v přírodě a návštěvy solných lázní, dbát na hygienu a zajistit neinfekční prostředí.
Do této kategorie jako následek častých infekcí patří i tzv.
zvětšená nosní mandle
(zbytnělá adenoidní vegetace). Je to lymfatická tkáň vzadu v nose, je pouze jedna a v dospělosti přirozeně zaniká. Její úloha je imunitní, zachycuje infekce a namáháním se může zvětšit, nebo být ohniskem opakujících se infekcí.
Projevy zvětšené nosní mandle
jsou například:
 
únava,
 
dýchání ústy,
 
stále pootevřená ústa,
 
nechutenství,
 
časté infekce horních cest dýchacích,
 
poruchy spánku,
 
nedoslýchavost,
 
huhňavost.
Rodičům dítěte s těmito symptomy je vhodné poradit
návštěvu pediatra nebo ORL
ambulance. Až po vyléčení (medikací nebo odstraněním nosní mandle) cvičíme správné dýchání, motoriku a artikulaci.
Huhňavost ze třetí skupiny může být vrozená i získaná.
Znamená narušení poměru nosní a ústní rezonance při řeči.
Vrozená otevřená huhňavost
se objevuje většinou u rozštěpových vad.
Rozštěpy
(rtu, čelisti, patra a celkové) jsou velmi závažné, většinou genetické vady. Jejich léčba je multidisciplinární a začíná hned po narození. Chirurgické zákroky se dělají podle závažnosti vady už od druhého dne života a pokračují mnohdy až do dospělosti, kdy je ukončen vývoj čelisti. V mateřské škole se můžeme setkat s dětmi po operaci rozštěpu, kde náprava spadá do kompetence logopeda. Otevřená huhňavost může být také funkční porucha –
nedostatečnost patrohltanového uzávěru.
V tomto případě pomůže opět návštěva lékaře ORL, případně foniatra či neurologa. Samozřejmě také terapie u logopeda. S ním je možné v obou případech po dohodě s rodiči domluvit, jaká cvičení mohou v rámci prevence v mateřské škole dítěti pomoci a čemu se naopak vyhnout.
Zavřená huhňavost
se objevuje u již zmíněných infekcí horních cest dýchacích, polypů, zánětů obličejových dutin, alergií, zvětšené nosní mandle a dalších. Její náprava je závislá na léčbě příčiny. Statistiky udávají až 18% výskyt této poruchy u předškolních dětí.
Včasným odhalením těchto poruch mohou učitelky v mateřských školách pomoci dětem v bezproblémovém a přirozeném rozvoji všech předškolních dovedností.

Související dokumenty