Jak vzbudit v každém dítěti zájem o technický svět kolem nás

Vydáno:

Programem Malé technické univerzity od založení tohoto projektu, tedy od roku 2014, prošlo už víc než 70 000 nadšených dětí ze škol a školek v celé České republice. V loňském roce předala MTU svoji metodiku do dvou škol s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami v Karlovarském kraji v rámci projektu IKAP. Nyní realizuje svoje lekce také v dalších takových školách a u jedné z nich jsem byla i já.

Jak vzbudit v každém dítěti zájem o technický svět kolem nás
Tereza
Plundrová
Malá technika, z. ú.
V tělocvičně 4. základní školy Nerudova v Říčanech sedí na zemi 15 dětí z přípravné, 1. a 2. třídy se speciálními vzdělávacími potřebami. „Dneska si zahrajeme na stavitele města! Chcete?“ ptá se lektorka Šárka s ochrannou helmou na hlavě. „ANO!“ křičí děti. „Víte, jaké budovy se nachází v našem městě?“ pokračuje lektorka a děti se předhánějí a jmenují různé budovy jako nádraží, obchod, škola, nemocnice a další. Poté je vyzve, aby vytvořily dvojice, spojily ruce a vytvořily střechu budovy, kterou budou představovat. Lektorka prochází mezi dětmi a zpívá snadno zapamatovatelnou písničku, u každé dvojice se zastaví, zeptá se, jakou stavbu představují, když jí děti odpoví, můžou se k ní připojit „do hada“, společně zpívají a prodlužují hada o další kamarády-budovy. Po hře lektorka dětem ukáže mapu a živě diskutují o různých mapách a o tom, co v nich můžeme vyčíst. Je to důležitá příprava pro následující činnosti.
Pak se totiž děti rozdělují do čtyř skupinek a dostanou za úkol postavit podle nákresu části silnice, které se nakonec spojí dohromady v jeden velký celek. Stavitelé se s chutí chopí úkolu a s malou pomocí lektorky a paní učitelky mají za chvilku svoje silnice hotové. „Já to teď spojím dohromady … a co z toho vznikne?“ dotazuje se lektorka svých posluchačů s nedočkavými pohledy. „Wow, město!“ křičí děti a je na nich vidět, že výsledek činnosti je upřímně zaujal. A to ještě není konec… „A co nám tady chybí?“ vybízí lektorka své malé posluchače k dalšímu zamyšlení. Krátkou chvilku ticha ukončí jeden z malých stavitelů: „Přece domy!“ Když se poté děti dozvědí důležité termíny pro stavbu budov jako základová deska a další, přijde na řadu praxe. „Všichni si zacpěte uši,“ radí lektorka a s velkým rachotem vysype na zem hromadu kostek typu Duplo®, které děti znají a mají ho rády, tudíž nemají problém s kostkami hned začít pracovat. V dalších lekcích používají lektoři MTU vlastní komponenty vyrobené na 3D tiskárně a speciální doplňky, pro stavbu měst ale postačí klasické kostky. Své výtvory, na které jsou děti náležitě pyšné, pak vkládají do města. Mohlo by se zdát, že tím je jejich role stavitelů u konce, ale lekce pokračuje a nabízí jim další hraní a poznání.
V druhé části se ze stavitelů stanou kartografové a ve skupinkách si vyzkoušejí zakreslování budov do mapy. Důležitou schopností, kterou si nejprve musí osvojit, je správné zorientování mapy. Když sjednotí světové strany jejich mapy s městem, mohou začít zakreslovat. Děti se několikrát zvedají od svých map a z ptačí perspektivy nahlížejí na jimi vytvořené město, aby budovy správně zakreslily. Je vidět, že si v rámci skupinek rozdělily práci a snaží se spolupracovat.
Díky názornému a jednoduchému zpracování tématu děti snadno plní zadané úkoly a zdá se, že jsou s výsledkem své práce spokojené. Hrají si a vlastně se přitom učí o světě kolem sebe. Program MTU pomáhá dětem se speciálními vzdělávacími potřebami také v rozvoji čtenářské gramotnosti, přínosem je i čtení z ikon, prostorová orientace ve městě a schopnost zorientovat se v mapě. To jsou dovednosti, se kterými se v klasických školních předmětech téměř nemají možnost setkat.
„V lekcích Malé technické univerzity vidíme velký smysl,“ říká paní Macháčková, ředitelka školy. „Pro naše děti mají přínos především v rozvoji jemné motoriky, komunikace a spolupráce. Důležité je pro ně i to, že se potkají s novými lidmi a tématy. A pak ten pocit úspěchu a radost z pochvaly, to potěší každé děcko, a naše děti dvojnásob. Rozhodně tento program vnímám jako ideální pro děti v přípravných, 1. a 2. třídách. Využili jsme i semináře MTU pro pedagogy a jedna naše paní učitelka jej absolvovala. Program bychom si v budoucnu rádi realizovali sami, a tak se teď snažíme sehnat finance, abychom mohli vyškolit naše pedagogy touto metodikou a vybavit školu pomůckami k její výuce,“ doplňuje.
Paní učitelka Eva Dvořáková, která seminářem MTU prošla, k tomu dodává: „Seminář pro pedagogy, který jsem absolvovala, byl zaměřen na to, jak dětem předat jednoduchým a názorným způsobem některá technická témata,“ vypráví. „Oproti většině seminářů byl tento spojen s opravdu praktickými a názornými ukázkami. Jeho součástí byla i praktická ukázka výuky dětí z mateřské školy. Lektorka vedla ukázkovou hodinu, na které jsme si mohly ověřit, že to, co jsme si teoreticky vyslechly, v praxi vážně funguje.“
Ale zpátky k samotné lekci. Na jejím konci ještě děti nemine úklid, pak malé opakování a předání diplomů. Každý účastník obdrží krásné osvědčení se svým jménem, zůstává mu jako odměna a doklad o tom, že je z něj malý stavitel města. Zároveň slouží jako informace pro rodiče, co se dnes ve škole dělo.
„Až vyrostu, budu taky stavět budovy,“ hlásí jeden z účastníků lekce. A vida, řada absolventů Malé technické univerzity, které díky ní zaujal technický obor, se opět rozrostla. Jen tak dál, malý staviteli, držím ti palce, aby se tvůj sen splnil, nyní pro to máš dobré základy.