Běžné ráno částečně pracující matky … zvuk pračky, myčky, sušičky, neustálé požadavky dětí, e-maily od netrpělivého šéfa, rychlá káva mezi kostkami lega, balení batohu a vymýšlení programu a trasy výletu pro osazenstvo domácnosti… a do toho telefon z neznámého čísla: „Dobrý den, paní Klepáčková, je doma Matýsek?“ Pokud očekáváte, že hovor byl z banky nabízející výhodné dětské spoření nebo že si jen někdo špatně přečetl rodné číslo syna a chtěl mu poskytnout levnější elektřinu, jste na omylu. Volala jeho paní učitelka z mateřské školy. A důvod? No přece distanční výuka!
Způsob, jakým jsme vpluli do této, s dnešní nelehkou dobou spojené aktivity tedy považuji za více než šťastný a povedený. Syn nepatří mezi předškoláky (a jak všichni víme, tato forma výuky je povinná, i když ne nezbytně v plném rozsahu, právě pro tyto děti), distanční výuka mu však byla ze strany školy nabídnuta a stal se, stejně jako nepřeberné množství dalších českých dětí, plnohodnotným účastníkem. Školka v našem městě zvolila velmi osobní přístup k oznámení pravidel a způsobu, jakým bude distanční výuka probíhat; většina školek využila své internetové stránky (zejména ke sdělení povinnosti tuto formu výuky poskytovat od začátku tohoto školního roku) či e-mail rodičům.
Nechci na tomto místě polemizovat o důvodech uzavření školek a o možných dopadech na vývoj našich nejmenších, chci se spíše podělit o postřehy spojené s touto stále ještě novou formou výuky a poukázat na rozdílné způsoby, jak jednotlivé školky k problematice přistoupily. Z doporučení MŠMT jasně plyne, že těžiště vzdělávání spočívá především v inspirativních tipech na společné aktivity dětí a rodičů v domácím prostředí, konktrétně tedy nápady na tvoření, čtení, didaktické hry, pohybové aktivity, společný poslech hudby a další. Způsob, jakým se se zadáním ministerstva jednotlivé mateřské školy vypořádaly, je však rozmanitý, stejně jako školky samotné.
Společným jmenovatelem je poskytnutí materiálů v pravidelných intervalech (zpravidla týdenních) ve formě pracovních listů s úkoly, dále pak odkazy na písničky a tvoření (možnost individuálního vyzvednutí potřebného materiálu pro danou činnost lze opět považovat, zejména v době uzavření obchodů, za velmi vstřícný krok ze strany školy), nápady na výlety, aktivity doma i venku a jiné. Týdenní činnosti mívají školky zastřešeny jedním společným tématem (vítáním jara a MDŽ začínaje, bezpečností na ulici a prací rodičů konče), které vycházejí z výstupů RVP a ŠVP školy. Popisy jednotlivých aktivit rovněž obsahují informaci o rozvíjené kompetenci. Málokterý rodič by během běžné hry přemýšlel, zda s dítětem rozvíjí grafomotoriku, matematické představy nebo zda jde o podporu sluchového vnímání.
Za příklad dobré praxe považuji předávání informací přímo na budově školky, aby si děti pro úkoly musely samy přijít. Na mysli mám například náměty na tvoření přichycené na plotě školky nebo využití stejného místa jako nástěnky pro vystavení hotových výrobků, které měly děti za úkol vytvořit doma. Rovněž pobídka k psaní si deníku, častému focení a uschovávání hotových výrobků je jistě přijatelným způsobem tvorby povinného portfolia i pro velmi malé děti. Přidání bonusových úkolů, jako je účast v tzv. týdenních výzvách, se jeví jako inspirativní (např. výzva „Každý den alespoň tři kilometry“ nebo „Každý den zkus něco nového“ a následný zápis, obrázek či fotka do deníku). Za zmínku jistě stojí i tzv. Kolo štěstí vytvořené pomocí stránky wordwall.net, na kterém si lze vytočit neobvyklý úkol na daný den (vykonej dobrý skutek, rozvesel někoho ve svém okolí, postav domek pro skřítky, upeč s pomocí ořechovou bábovku) a další. V neposlední řadě přidání omalovánek pro mladšího sourozence, který se chce samozřejmě účastnit všeho, co dělá prvorozený, je opět důkazem profesionality a zároveň lidského přístupu pracovníků školy.
Co říci závěrem – distanční výuka dětem jistě nenahradí pobyt mezi svými vrstevníky a sebelepší aktivita a pracovní list osobnost a pedagogický um paní učitelky. Je to však nástroj, který v rukách zodpovědného a spolupracujícího rodiče přinese užitek všem stranám – mateřská škola plní svou zákonnou povinnost poskytnout vzdělávání v době krize, dítě alespoň do jisté míry rozvíjí své
kompetence
a rodič má přichystaný program, během kterého může strávit velmi chytrým způsobem nějaký čas přímo se svým synem či dcerou, a může tak naplno sdílet jeho dětský svět… A to není málo!