Oznamovací povinnost poradenských pracovníků

Vydáno:

Poradenští pracovníci jsou osoby, které se při výkonu svého povolání často dozvídají informace více či méně důvěrného charakteru. Takové informace pochopitelně vyžadují diskrétnost při jejich zpracování a dalším využívání. Jsou však situace, kdy i poradenští pracovníci mají povinnost takovou informaci oznámit příslušnému orgánu, aby dostáli své zákonné oznamovací povinnosti.

Oznamovací povinnost poradenských pracovníků
Mgr. Bc.
Adam
Hlaváč
 
právník v advokátní kanceláři v Pardubicích
PORADENSKÝ PRACOVNÍK
Poradenským pracovníkem se v tomto článku rozumí v intencích vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních (dále jen „vyhláška“), zejména
pracovníci pedagogicko-psychologických poraden, speciálně pedagogických center
(§ 3 odst. 1 vyhlášky),
výchovní poradci, školní metodici prevence, školní psychologové a školní speciální pedagogové
(§ 7 odst. 1 vyhlášky) a dále v intencích zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů (dále jen „ZoVV“),
pracovníci střediska výchovné péče
(§ 16 ZoVV).
Povinnosti dle trestního zákoníku
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „TZ“), je právním předpisem obecné povahy v oblasti trestního práva, a proto povinnosti uložené tímto zákonem a níže uvedené jsou závazné obecně pro každého, tedy nejen pro poradenské pracovníky. TZ obsahuje dvě skutkové podstaty vztahující se k situacím, kdy má někdo povědomí o trestné činnosti jiné osoby a přitom neučiní odpovídající opatření.
Prvním případem je trestný čin
nepřekažení trestného činu
dle § 367 TZ. Nepřekažení trestného činu se vztahuje na případy, kdy se někdo hodnověrným způsobem dozví, že jiný připravuje některý z trestných činů výslovně uvedených v § 367 TZ, a přitom jej nepřekazí. Zda se osoba dozvěděla o přípravě či páchání trestného činu hodnověrným způsobem, je třeba posuzovat v každém případě individuálně, ale může se tak stát jak vlastním pozorováním, tak z jiných důvěrných zdrojů.
Trestnými činy, které má každý povinnost překazit dle tohoto ustanovení, jsou ty nejzávažnější trestné činy, jako například vražda, těžké ublížení na zdraví, loupež, pohlavní zneužití, znásilnění, týrání svěřené osoby apod. Překažením se má přitom na mysli buď reálné faktické jednání směřující ke zmaření trestného činu (i za použití násilí), nebo lze tuto povinnost splnit včasným oznámením policejnímu orgánu či státnímu zástupci. Nepřekažení není však trestné v případě, že nebylo možné překazit trestný čin bez značných obtíží nebo aniž by taková osoba uvedla sebe nebo osobu blízkou v nebezpečí smrti, ublížení na zdraví, jiné závažné újmy nebo trestního stíhání.
Druhá skutková podstata je
neoznámení trestného činu
dle § 368 TZ. Ta se vztahuje na případy, kdy se někdo hodnověrným způsobem dozví o již spáchaném trestném činu. I v tomto případě se nejedná o jakýkoliv trestný čin, ale některý z těch, které jsou výslovně uvedené v § 368 TZ (např. vražda, těžké ublížení na zdraví, týrání svěřené osoby apod., naopak zde již není povinnost oznámit spáchání loupeže, pohlavního zneužití nebo znásilnění). Povědomí o spáchání trestného činu se oznamuje policejnímu orgánu či státnímu zástupci. Případy, kdy osoba není povinna trestný čin oznámit, se řídí stejnými pravidly jako v případě nepřekažení trestného činu. Neoznámení tedy není trestné, pokud osoba nemohla učinit oznámení, aniž by sebe nebo osobu blízkou uvedla v nebezpečí smrti, ublížení na zdraví, jiné závažné újmy nebo trestního stíhání.
Pokud se tedy poradenský pracovník hodnověrným způsobem (např. při výkonu jeho poradenské, konzultační nebo diagnostické činnosti) dozvěděl, že osoba starší 15 let (tedy osoba trestně odpovědná) spáchala loupež, nebo se k takovému činu připravuje (např. si opatřuje prostředky jako kukla, nůž apod.), má s ohledem na výše uvedené povinnost spáchaný trestný čin oznámit nebo připravovaný trestný čin překazit, a to například rovněž oznámením. Pokud poradenský pracovník - stejně jako jakákoliv jiná osoba - tuto zákonnou povinnost nesplní, hrozí mu trest odnětí svobody až na 3 roky.
Povinnosti dle zákona o sociálně-právní ochraně dětí
Vedle výše popsané oznamovací povinnosti, kterou má každá fyzická osoba, existuje rovněž
speciální oznamovací povinnost
dle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoSPOD“). V ustanovení § 10 odst. 4 ZoSPOD se ukládá oznamovací povinnosti mj. školám, školským zařízením a dalším zařízením určeným pro děti, tedy institucím, ve kterých pracují poradenští pracovníci, jak byli vymezeni v úvodu tohoto článku a jak vyplývá jednak ze ZoVV a jednak ze zák. č. 561/2004 Sb., školský zákon. Dle předmětného ustanovení § 10 odst. 4 ZoSPOD mají tyto instituce
povinnost oznámit bez zbytečného odkladu poté, co se o tom dozví, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností skutečnosti, které nasvědčují tomu, že se jedná o děti uvedené v § 6 ZoSPOD.
Děti uvedené v tomto ustanovení jsou - v oblasti našeho zájmu - mimo jiné i:
 
děti, které spáchaly trestný čin
(jde-li o děti mladší než patnáct let, spáchaly čin, který by jinak byl trestným činem), opakovaně nebo soustavně páchají přestupky nebo jinak ohrožují občanské soužití [§ 6 písm. c)],
 
děti, na kterých byl spáchán trestný čin
ohrožující život, zdraví, svobodu, jejich lidskou důstojnost, mravní vývoj nebo jmění, nebo je podezření ze spáchání takového činu [§ 6 písm. e)], pokud tyto skutečnosti mohou být příčinou nepříznivého vývoje dětí.
Jak vyplývá z výše uvedeného, oznamovací povinnost škol, školských zařízení a dalších zařízení určených pro děti
je širší než oznamovací povinnost fyzických osob
dle trestního zákoníku a vztahuje se jak na případy, kdy je dítě pachatelem trestných či jiných protiprávních činů, tak na případy, kdy je obětí závažného trestného činu na jeho osobě, nebo je dokonce pouze podezření, že by mohlo být obětí takového trestného činu.
Pokud povinná instituce neoznámí obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností skutečnosti nasvědčující tomu, že jde o dítě, ohledně něhož má oznamovací povinnost, pak se tato instituce může dopustit správního deliktu, za který hrozí pokuta do výše 50 000 Kč. Porušení této zákonné povinnosti konkrétním poradenským pracovníkem může být sankcionováno dle příslušných norem zákoníku práce.
ZÁVĚR
Ze shora uvedeného je zřejmé, že i přes určitou diskrétnost pracovní náplně poradenských pracovníků existují situace, kdy zákon ukládá i těmto osobám oznamovací povinnost příslušným státním orgánům. V případě, že ke splnění této zákonné povinnosti nedojde, může takové pochybení vyústit v potrestání dané poradenské instituce a v těch nejzávažnějších případech k trestnímu stíhání samotného poradenského pracovníka.

Související dokumenty

Pracovní situace

Základní momenty novely zákona o pedagogických pracovnících a novely školského zákona
Pedagogičtí pracovníci a pracovní poměr na dobu určitou od 1. 9. 2023 (1. část)
Akreditace vzdělávacích programů v systému DVPP
Školský zákon a jeho vyhlášky
2022/2023: Činnosti mateřské školy v 1. pololetí školního roku
Malotřídní základní škola - legislativa
Pravidla rozpočtové odpovědnosti
Shrnutí základních legislativních změn ovlivňujících činnost škol a školských zařízení ve školním roce 2017/2018
Novela maturitní vyhlášky
Účast na školení během víkendu
Hodnocení pedagogického pracovníka
Ukázka části pracovní náplně pedagogického pracovníka
Krizový plán jako součást interní dokumentace školy
Bezpečnostní plán jako součást interní dokumentace školy
Shrnutí změn školského zákona k 1. 9. 2015
Ochrana pedagogů
Pracovní doba pedagogického pracovníka
Novela zákona o pedagogických pracovnících
Zpřístupňování osobních údajů učitelů na webových stránkách školy
Mezioborová spolupráce při ochraně dětí ohrožených syndromem CAN

Poradna

Pracovní poměr na dobu určitou - 10 měsíců
Přespočetné hodiny
Jmenování ředitele
Úvazek
Úvazek
Podnapilý rodič
Pracovní náplň
Nekomunikace
Zřizovatel
Doplňková činnost
Zástup
Pracovnělékařské služby
Jmenování ředitelky
Poplatky školní družina
GDPR
Vychovatelka ŠD
Pracovní neschopnost
Škola v přírodě
Střet zájmů
Doprovod do školy

Vyhlášky

72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních