Je společné vzdělávání připraveno na ostrý start?

Od 1. 9. 2016 dojde ve školách k řadě změn, které souvisejí se zaváděním tzv. společného vzdělávání. Změny jsou doprovázeny legislativními úpravami, se kterými by měly jít ruku v ruce také změny ve financování. Mediální kampaň, která již několik měsíců probíhá a která ne vždy cílí na jádro problémů souvisejících s inkluzivním vzděláváním, vede k některým závěrům, které nejsou ve shodě s reálnou praxí. Představa, že 1. září přibude ve školách hlavního vzdělávacího proudu velké množství dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, je určitě mylná. Nicméně obavy ze zavádění nových legislativních předpisů do praxe jsou namístě.

Je společné vzdělávání připraveno na ostrý start?
PaedDr.
Věra
Čadilová,
speciální pedagožka, Národní ústav pro autismus, z. ú.
Mgr.
Zuzana
Žampachová,
speciální pedagožka, vedoucí SPC při ZŠ v Brně
V posledních měsících doslova hýbou českou společností změny v resortu školství. Učitelé na základních školách praktických „bojují“ za zachování svých škol, rodiče dětí, které do nich docházejí, se obávají, kam budou jejich děti chodit do školy a zda přeřazení svých potomků do běžné základní školy zvládnou. V neposlední řadě se pak obávají ředitelé a učitelé běžných základních škol, jakým způsobem vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením (LMP) zajistí a jak bude jejich vzdělávání financováno.
Ačkoli se debaty zpočátku vedly zejména na téma inkluze žáků s LMP, v posledních několika měsících se již diskutuje o podmínkách pro zavádění inkluze jako takové a na člověka, který se v této problematice neorientuje, to může působit dojmem, že noha žáka se speciálními vzdělávacími potřebami dosud nepřekročila práh běžné školy. Opak je však pravdou. Ve třech čtvrtinách základních škol už dnes žáci se speciálními vzdělávacími potřebami jsou a na jejich podpoře se aktivně podílejí školská poradenská zařízení (ŠPZ, tj. pedagogicko-psychologické poradny nebo speciálně pedagogická centra). Řada těchto žáků využívá též podporu asistenta pedagoga ve třídě. Představa, že se 1. 9. 2016, kdy vstoupí v platnost nová legislativa, stane v hlavním vzdělávacím proudu něco mimořádného, je mylná. Proč tedy tolik povyku?
Vše začalo už v únoru loňského roku, kdy byla schválena novela školského zákona. Změna se týkala především § 16 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami. Podstata této novely spočívá v nové definici žáka se speciálními vzdělávacími potřebami jako osoby, která k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění či užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření. Novelou se podpůrná opatření člení do pěti stupňů, stávají se nárokovými a žáci mají právo na jejich bezplatné poskytnutí.
Podpůrná opatření spočívají:
-
v poradenské podpoře školou a ŠPZ,
-
v úpravě organizace, obsahu, hodnocení, forem a metod vzdělávání,
-
v úpravě podmínek přijímání a ukončování vzdělávání,
-
ve využití kompenzačních pomůcek,
-
v úpravě očekávaných výstupů ve vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu,
-
ve využití asistenta pedagoga,
-
ve využití dalšího pedagogického pracovníka,
-
v poskytování vzdělávání nebo školských služeb v prostorách stavebně nebo technicky upravených.
K jejich zavedení je nutný předchozí písemný informovaný souhlas zletilého žáka nebo zákonného zástupce. Jsou zde také upraveny formy vzdělávání žáků, kteří využívají jiný komunikační systém. Jde o žáky neslyšící, hluchoslepé či o žáky s narušenou komunikační schopností, kteří využívají alternativní nebo augmentativní komunikaci. Pro všechny žáky se zdravotním postižením lze zřizovat školy, třídy, oddělení či studijní skupiny.
S příchodem novely se rozhořela diskuse na téma podpůrná opatření. Nešlo ani tak o diskusi ke konkrétním podpůrným opatřením, která jsou definována v § 16, jako spíše o diskusi k zajištění metodické podpory a konkrétní realizaci využívání podpůrných opatření pedagogy v praxi. V této fázi šlo hlavně o odbornou diskusi, jak konkrétní podpůrná opatření na školách realizovat a jakou roli v jejich realizaci budou mít ŠPZ.
V letech 2013-2015, tedy v době přípravy a schválení novely školského zákona, byl realizován projekt Podpora inkluzivního vzdělávání v ČR, jehož hlavním řešitelem byla Univerzita Palackého v Olomouci a klíčovým partnerem organizace Člověk v tísni. V rámci tohoto projektu byla zpracována řada metodických materiálů včetně tzv. katalogu podpůrných opatření, který má několik dílčích částí a soustředí se na rozbor konkrétních podpůrných opatření a na jejich realizaci. Katalog byl zpracován celou škálou odborníků v oblasti vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, byli přizváni i odborníci z oblasti zdravotnictví a sociálních služeb. Katalog v průběhu tvorby prošel rozsáhlým ověřováním přímo ve školách a veřejným připomínkovým řízením na stránkách univerzity, kde se k němu vyjadřovala jak odborná, tak i laická veřejnost včetně rodičů žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. O všech připomínkách autorské týmy diskutovaly a řada z nich byla do katalogu zapracována. Na katalog navazují metodiky práce s podpůrnými opatřeními, které jsou určeny pedagogickým pracovníkům a které učí, jak s katalogem pracovat a zavádět podpůrná opatření do praxe. Všechny tyto materiály jsou k dispozici na webových stránkách projektu www.inkluze.upol.cz.
Součástí projektu bylo i další vzdělávání pedagogických pracovníků ve všech krajích České republiky kromě hlavního města Prahy. Pracovníci projektu vyjížděli přímo do škol, byly organizovány vzdělávací akce na půdě univerzit, proběhlo několik konferencí. V době, kdy se tyto akce konaly a probíhaly velmi intenzivní diskuse s pedagogy v terénu, se již ukazovala malá připravenost jednotlivých škol začít pracovat s podpůrnými opatřeními. Avšak přes veškeré snahy pracovníků projektu se nepodařilo s MŠMT vyjednat, aby tyto materiály byly zahrnuty do nově vznikajících právních norem, a ačkoli by nyní mohly sloužit jako podpora pro pedagogy, oficiálně se o nich neinformuje. Na webových stránkách MŠMT je sice řada informačních materiálů, ale nic konkrétního, co by pedagogům v praxi pomohlo zorientovat se v tom, co je reálně od 1. 9. 2016 čeká.
Veřejností pak byla dlouho očekávána prováděcí vyhláška k novele § 16 školského zákona, jejíž znění bylo stěžejní pro její realizaci. Vyhláška č. 27/2016 Sb. již vyšla ve Sbírce zákonů a nabývá účinnosti dnem 1. 9. 2016. V rámci přechodných ustanovení je řečeno, že poskytování podpůrných opatření podle vyhlášky č. 27/1016 Sb. musí být zahájeno nejpozději do dvou let po nabytí její účinnosti, tj. do 1. 9. 2018. Tato nová vyhláška je rozsáhlá svým obsahem, kromě 15stránkové vyhlášky je její součástí téměř 60 stran příloh, na kterých je uveden přehled podpůrných opatření. Třebaže proběhlo k této vyhlášce připomínkové řízení hlavně pedagogickými pracovníky z terénu, nebyla řada praktických připomínek zohledněna a již dnes je jasné, že vyhláška bude potřebovat některé nové výklady, a to zejména k uplatňování metodické podpory ve školách a školských zařízeních ze strany ŠPZ, doporučování asistentů pedagoga do zájmového vzdělávání, zařazování žáků do stupňů podpory apod.
Je jasné, že každá nově zavedená právní úprava potřebuje ověřit v praxi a na základě toho může doznat dílčích změn, avšak v tomto případě je již řada nejasností před samotným zavedením vyhlášky do praxe. To je také jeden z důvodů, proč nejen odborná, ale i laická veřejnost reprezentovaná nejen rodiči žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, ale i rodiči žáků bez handicapu vyslovuje obavy z příchodu změn ve školách. Mediální kampaň, která je vedená v tisku, rozhlasu i televizi, diskuse na téma společné vzdělávání a v řadě případů i neodborné komentáře kohokoli, kdo se chce vyjádřit, vedou k obrovské nejistotě všech, kterých se změny od 1. 9. 2016 dotýkají.
Vzhledem k tomu, že se toto datum neodvratně přibližuje, je třeba upozornit na to, že chybí řada legislativních dokumentů a dalších kroků, které ovlivňují naplnění § 16. Například není dosud dokončena novela vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, nejsou upraveny vyhlášky o předškolním, základním a středním vzdělávání, kterých se z logiky věci také naplňování podpůrných opatření dotkne. Není jasná ani metodika financování podpůrných opatření, ačkoli MŠMT na svých webových stránkách harmonogram postupu změn ve financování již zveřejnilo, chybí důležité detaily. K 31. 8. 2016 končí platnost přílohy RVP ZV pro žáky s LMP. Tu nahrazuje upravený RVP ZV, který zohledňuje zrušení přílohy a doplňuje očekávané výstupy o tzv. minimální. Změny v RVP ZV se k žákům s LMP dostanou nejpozději do dvou let.
V současné době je řečeno, že pro žáky 1. stupně upraví škola podmínky jejich vzdělávání podle nového RVP ZV, žáci 2. stupně dokončí vzdělávání podle dosavadního školního vzdělávacího programu vydaného v souladu s RVP ZV LMP. Bohužel není zcela jasné, jak bude škola postupovat v případě, že například u žáka, který bude ve školním roce 2016/2017 v 6. třídě a nejpozději do dvou let u něj musí být podle nové legislativy realizováno vzdělávání s využitím podpůrných opatření. V době vyšetření tohoto žáka již příloha platit nebude, a měl by tedy být vzděláván dle upraveného RVP ZV. Bude v těchto případech udělena výjimka, aby takový žák dokončil vzdělávání „postaru“? Nebo bude vypracován individuální vzdělávací plán na podkladě nově vytvořeného RVP ZV?
Otazníků kolem zavádění nových legislativních norem do praxe je tedy ještě celá řada. Abychom se však vrátili na začátek. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami se v základních školách vzdělávají již řadu let a nepředpokládáme, že se změnou legislativy dojde k 1. 9. tohoto roku k jejich rapidnímu nárůstu. Již řadu let se zabýváme vzděláváním žáků s poruchami autistického spektra (PAS). Téměř 60 % žáků s PAS je v současné době vzděláváno v hlavním vzdělávacím proudu a je třeba říci, že se zvyšujícím se povědomí o autismu, se zpřesňující se diagnózou takto vzdělávaných dětí ve školách postupně přibývá (v roce 2013 se v českých školách vzdělávalo více než 2300 žáků,1) v roce 2014 necelých 2700 žáků).2) S celosvětovým nárůstem výskytu dětí s diagnózou PAS je třeba počítat i se zvyšujícím se počtem těchto dětí v našich školách v delším časovém horizontu.
S nárůstem těchto žáků souvisí i nezbytná poradenská péče, kterou pro žáky s PAS zajišťují ŠPZ, v první řadě speciálně pedagogická centra (SPC). S novými legislativními předpisy získají ŠPZ více kompetencí, které však budou znamenat větší objem práce a tím vzroste i požadavek na navýšení poradenských pracovníků. Zařazování žáků do hlavního vzdělávacího proudu bude vyžadovat získávání informací o prostředí školy, počtu žáků ve třídách, technickém zázemí, odborné připravenosti pedagogů, materiálním vybavení školy. Zjištění podmínek školy, informování zákonných zástupců o nich a hledání dalších podpůrných opatření bude z časového hlediska náročné pro pracovníky ŠPZ, a protože považujeme tyto postupy za velmi dobré, musíme nutně uvažovat o nárůstu poradenských pracovníků, pokud mají tuto práci vykonávat zodpovědně.
Zjišťováním podmínek ale zdaleka práce s žákem s PAS pro poradenského pracovníka nekončí. Ve vyhlášce č. 27/2016 Sb. je rovněž uvedena průběžná metodická podpora těmto žákům, školám a pedagogům, kteří se podílejí na jejich vzdělávání, a kvitujeme, že jejím prostřednictvím by mělo dojít k jejímu zkvalitnění. To však můžeme zabezpečit pouze v případě nárůstu pracovníků v ŠPZ. Stále není jednoznačně stanoven počet žáků v přímé péči na jednoho poradenského pracovníka, což často vede k tomu, že jeden pracovník se v jednom školním roce věnuje 200 i více klientům, což znamená, že zajišťuje nejen diagnostiku speciálních vzdělávacích potřeb vyšetřením, ale i přímým náhledem do výuky, konzultuje průběh vzdělávací intervence s pedagogy i rodiči a věnuje se dalšímu vzdělávání pedagogických pracovníků, kteří se podílejí na vzdělávání žáků s PAS. Za těchto podmínek nebudou jednotlivá ŠPZ schopna podporu žákům v takovém rozsahu poskytovat.
Nové legislativní předpisy přinášejí řadu pozitivních prvků do vzdělávání žáků s PAS, například možnost doporučení asistenta pedagoga do školní družiny nebo školního klubu, úpravu očekávaných výstupů u žáků ve vyšších stupních podpory, zavedení předmětů speciálně pedagogické péče, možnost sníženého počtu žáků ve třídě. Otázkou však zůstává, jak bude tato podpora zajištěna finančně a jestli ji opravdu škola bude moci realizovat.
V současné době se uvažuje o změně financování regionálního školství až od školního roku 2017/2018, a není proto jasné, jak bude zajištěna finanční podpora do té doby. To, že MŠMT uvolnilo konkrétní finanční prostředky pro jednotlivé kraje na pokrytí financování asistentů pedagoga a připravuje rozvojové programy, neřeší systémově celkové financování inkluzivního vzdělávání. Školy jsou proto stále ve velké nejistotě, obávají se nového školního roku a vyhrocená mediální kampaň společně s malou informovaností ze strany MŠMT nepřispívá ke změně atmosféry.
S obavami, ale i s nadějí očekáváme následující kroky odpovědných orgánů k dokončení legislativních změn, které vytvoří vhodné podmínky pro práci poradenských pracovníků. My samy i naši kolegové ze ŠPZ uděláme vše pro to, aby naši klienti co nejlépe v inkluzivním vzdělávání obstáli, a v tomto nelehkém úkolu se budeme snažit maximálně podpořit jejich pedagogy i rodiče.
1 Počty dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v základním školství v ČR 2013. Výstup projektu Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR. UP Olomouc, 2015. Elektronická verze.
2 Počty dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v základním školství v ČR 2014. Výstup projektu Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR. UP Olomouc, 2015. Elektronická verze.

Související dokumenty

Pracovní situace

Individuální vzdělávací plány a plány pedagogické podpory pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami
Legislativní rámec vzdělávání žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami daný školským zákonem
Školy s rozšířenou výukou
Žádost o souhlas k využití asistenta pedagoga
VP a speciálně pedagogické centrum
Individuální výchovný plán
Zařazování do platových tříd - asistent pedagoga
Praktické tipy, náměty z oblasti ICT
Školní psycholog na základní škole
Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami
Individuální vzdělávací plán
Zařazení dítěte do přípravného stupně základní školy speciální
Novela vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných (2. část)
Možné potíže plynoucí z intelektového nadání
Školní psycholog na střední škole
Odborná kvalifikace pedagogických pracovníků na 1. stupni ZŠ a v přípravných třídách
Odborná kvalifikace speciálních pedagogů, psychologů, metodiků prevence a asistentů pedagoga
Kdo je výchovný poradce
Výchovný poradce a žáci s SVP
Přehled situací, kdy je doporučení či součinnost školského poradenského zařízení nezbytnou podmínkou pro úkony ve vzdělávání

Poradna

Přiznání podpůrného opatření prodloužení délky studia střední školy – nutnost podávání žádosti a vydávání rozhodnutí

Zákony

561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)

Vyhlášky

72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních