Školní poradenská pracoviště se stávají – a to nejen legislativně – nedílnou součástí škol. Jejich práce není rozhodně jednoduchá, a proto je potřebné věnovat náležitou pozornost správnému nastavení. V rámci seriálu se nejprve podíváme na rozdělení kompetencí mezi členy školního poradenského pracoviště, následně na interní a externí komunikaci a spolupráci i na vzdělávání poradenských pedagogů. Cílem série článků je tedy popsat budování efektivního školního poradenského pracoviště, aby se stalo nejen nedílnou, ale také nepostradatelnou součástí školy a aby dokázalo podpořit všechny „školou povinné“.
Jak budovat efektivní školní poradenské pracoviště
Rozdělení kompetencí a týmová spolupráce(1. část)
Mgr.
Irena
Trojanová
Ph.D.
autorka blogu skolaroduzenskeho.cz
Mgr.
Zuzana
Svobodová
Ph.D.
autorka blogu skolaroduzenskeho.cz
Pojďme si nejprve ujasnit, kdo jsou
členové školního poradenského pracoviště
(ŠPP). Vyhláška č. 72/2005 Sb.,o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních (novela 2016), uvádí následující pracovníky ŠPP: výchovný poradce, školní metodik prevence, školní psycholog a speciální pedagog. V současné době ale bývá ŠPP rozšířeno o další pracovníky, např. cizojazyčné asistenty, logopedy, asistenty speciálního pedagoga a další. Tradiční součástí (a povinností podle legislativy) ŠPP je
výchovný poradce
, což je učitel se speciálním postgraduálním vzděláním. O pomoc jej mohou požádat jak pedagogové, tak rodiče při řešení obtížných vzdělávacích situací a obvykle také pomáhá při výběru střední a vysoké školy. Výhoda výchovného poradce spočívá ve znalosti prostředí. Tvoří mezičlánek mezi školou a poradenským zaříz