V současné době není pochyb o tom, že cizí jazyk se musejí učit všichni žáci, včetně žáků s dyslexií. Na trhu práce doma i v zahraničí, stejně jako na dovolených potřebuje ovládat alespoň základy cizího jazyka každý. Odborníci různých oborů se ve své profesi bez angličtiny neobejdou. Neobstojí doporučení, aby žáci s dyslexií měli místo cizího jazyka více hodin češtiny. Bez podpůrných opatření gramatiku v plném rozsahu nezvládnou.
Dyslexie a cizí jazyky
doc. PaedDr.
Olga
Zelinková
CSc.
zakládající členka a předsedkyně České společnosti „Dyslexie“, zakladatelka nakladatelství DYS, lektorka vzdělávacích kurzů pro učitele, www.zelinkova.cz
Jak tedy cizí jazyk vyučovat, abychom u každého dosáhli co nejlepších výsledků?
Víme, že žáci s dyslexií netvoří homogenní skupinu. Obtíže jsou různé závažnosti, projevují se v nejrůznějších kombinacích. Můžeme se tedy setkat se žáky, kteří si cizí jazyk osvojí na poměrně dobré úrovni, zvládnou maturitní zkoušku, jiní se řečeno ústy některých pedagogů „nenaučí téměř nic“. Proto nelze dávat obecně platná doporučení, ale je třeba vnímat individuální potřeby dítěte a jim přizpůsobovat práci v hodině.
Audioorální kurz
Výchozí aktivitou ve výuce cizího jazyka je audioorální kurz, který je prvním vstupem do nového předmětu. Žák se seznamuje se zvukovou stránkou jazyka, osvojuje si první slova a slovní spojení na základě opakování společně s obrázky, melodií, rytmem a pohybem. Učí se podobně, jako když malé dítě pron