Zaměstnávání občanů SR

Úvodem upozorňuji, že ve vztahu k občanu Slovenské republiky není správné používat pro účely zákona o zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, dále „ZOZ“) označení cizinec. Tento pojem vymezuje § 85 ZOZ. Za zaměstnance ze zahraničí, kterého zákon dále označuje jako „cizince“ se podle § 85 odst. 1 pro účely zaměstnávání podle tohoto zákona (§ 3 odst. 2). Pro zaměstnávání cizinců ve shora uvedeném smyslu platí odlišná pravidla než pro zaměstnávání občanů Evropské unie. Občanem Evropské unie se podle § 3 ZOZ rozumí státní příslušník jiného členského státu Evropské unie (dále jen „občan Evropské unie“) a jeho rodinný příslušník – mají stejné právní postavení v právních vztazích upravených tímto zákonem jako občan České republiky, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Zaměstnávání občanů Slovenské republiky na území České republiky se realizuje na základě Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o vzájemném zaměstnávání občanů, která byla zveřejněna ve Sbírce zákonů jako Sdělení Ministerstva zahraničích věcí pod č. 227/1993 Sb. Nezbytná opatření k provádění Smlouvy a způsob použití jejích ustanovení stanoví Správní ujednání mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR a Ministerstvem práce, sociálních věcí a rodiny SR, které je nedílnou součástí Smlouvy a bylo zveřejněno ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 50/2001 Sb. m. s. Toto Správní ujednání bylo uzavřeno na dobu neurčitou s tím, že je možné jeho případnou změnu dohodnout vždy do 31. října kalendářního roku. Správní ujednání je tak zpravidla každoročně mezivládními protokoly prodlužováno a dochází v této souvislosti i k úpravě dohodnutých podmínek.

Český zaměstnavatel je povinen své zaměstnance – občany Slovenské republiky – registrovat u krajské pobočky Úřadu práce, v jejímž územním obvodu má své sídlo, a to nejpozději v den nástupu k výkonu práce. Registrací se rozumí doručení vyplněné registrační karty příslušné krajské pobočce Úřadu práce. Registrační karta má platnost po dobu zaměstnání, nejdéle však po dobu jednoho roku. Platnost registrační karty lze prodloužit, pokud zaměstnání trvá déle, maximálně však opět na dobu jednoho roku. Podle článku 2 Smlouvy vzájemné zaměstnávání občanů jednoho smluvního státu u zaměstnavatele se sídlem na území druhého smluvního státu vychází z právních předpisů platných ve státě, kde je sídlo zaměstnavatele. Vzájemné zaměstnávání podle této smlouvy nevyžaduje udělení povolení k zaměstnání.

Zaměstnáním se rozumí uvedených v § 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Podle tohoto ustanovení základními pracovněprávními vztahy podle tohoto zákona jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (těmi jsou dohoda o pracovní činnosti a dohoda o provedení práce). Výše uvedené principy se tedy vztahují na zaměstnání na základě pracovního poměru i na základě dohody o provedení práce.

Při zaměstnávání občana Slovenské republiky na základě pracovního poměru nebo dohody o provedení práce budete postupovat podle výše uvedené Smlouvy a Správního ujednání s tím, že