První vlnu místních krajských konferencí ukončil na konci února tým systémového projektu, který působí v Národním institutu pro další vzdělávání (NIDV). Experti Strategického řízení a plánování ve školách a v územích (SRP) cílili jejich obsah hlavně na tvůrce místních akčních plánů (MAP) rozvoje vzdělávání. Konference v každém kraji byla specifická svým obsahem i reakcemi na ni a mírou zapojení účastníků. Zazněla řada konkrétních zkušeností i příkladů dobré praxe. To jsou další výsledky, které po roce fungování projektu pomáhají v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání zlepšovat řízení vzdělávacího systému.
Výsledky prvních konferencí projektu SRP
Mgr.
Jitka
Baťková
manažerka aktivity Centra podpory, Národní institut pro další vzdělávání
Konference přinesly aktuální informace o aktivitách projektu a zveřejněných metodických materiálech. Mluvilo se také o plánovaných aktivitách v oblasti vzdělávání ředitelů a širšího vedení škol i o zahajované aktivitě intenzivní podpory jednotlivým školám v oblasti strategického řízení a plánování a pedagogického vedení.
Projekt SRP plnil zastřešující roli při prezentování dalších systémových projektů. Cílem bylo informovat o využití jejich aktivit a výstupů, a to nejen pro tvorbu MAP, ale také pro naplňování priorit a cílů MAP v jednotlivých oblastech. Účastníci učinili ve vztahu k dalším systémovým projektům první potřebný krok v celém procesu síťování a spolupráce v oblasti místního akčního plánování.
Vystoupili zástupci projektů Kvalita-Inkluze-Poradenství-Rozvoj, Podpora práce učitelů, Implementace kariérního systému, Komplexní systém hodnocení, Podpora krajského akčního plánování, Inkluzivní a kvalitní vzdělávání v územích se sociálně vyloučenými lokalitami a Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi.
Krajská specifika a dobrá praxe
Specifický obsah měly příspěvky odborníků zapojených do projektů krajských akčních plánů (KAP). Hovořilo se o stavu zpracování jednotlivých KAP a o přípravě projektových záměrů pro plánovanou výzvu k jejich implementaci. Inspirativní podněty přinesl také interaktivní workshop, na kterém si účastníci se zájmem vyměňovali zkušenosti a příklady z praxe. Mohli též konzultovat se zástupci systémových projektů problematické oblasti.
Zpětná vazba a zkušenosti účastníků potvrdily, že při tvorbě MAP má partnerství jednotlivých aktérů velký význam a že se v mnoha případech daří posouvat věci kupředu. Za podnětný příklad dobré praxe lze považovat vytvoření pracovní skupiny pro financování. Ta vznikla v MAP ve Zlínském kraji a vyhledává a plánuje zdroje pro financování aktivit, které si dané území naplánovalo.
Workshopy také ukázaly, že stále citelně chybí dostatečná komunikace mezi školami na území daného MAP, a to zejména ve velkých městech. Na příkladech dobré praxe lze jednoznačně doložit, že komunikace může oblasti vzdělávání významně pomoci. Tam, kde se ji daří rozvíjet, jsou společně úspěšněji zvládnuty např. přechody dětí z mateřské do základní školy, přechody mezi prvním a druhým stupněm z malotřídních škol do škol plně organizovaných i přechod mezi stupni v rámci jedné školy.
Z podnětných diskusí na konferencích vyplynulo, že aktéři, kteří se zapojují do místního akčního plánování, potřebují dostat odpověď na otázku "Co bude dál?". Je třeba pečlivě a trpělivě vysvětlovat význam jak samotných MAP, tak plánování, jež je nutné pro naplňování jejich cílů a které je nutné provádět kvalitně, na základě konkrétních informací o možnostech dlouhodobého financování těchto aktivit.
Problémy a rizika
Jako nejpalčivější problém se ukazuje zapojení zřizovatelů do plánování v území. Mnoho zřizovatelů chápe MAP pouze jako nástroj pro získání dotací z operačního programu IROP, popř. OP PPR, pro lepší vybavení škol a školských zařízení. Význam a důležitost zřizovatelů pro akční plánování v území dobře vystihl v časopisu Moderní obec náměstek ministryně školství Václav Velčovský. Jeho článek
Regionální školství letos může v OP VVV počítat s výzvami za dvě miliardy
je dostupný na webu MŠMT.Pro experty SRP se z výše popsaného problému stala příležitost. V další fázi projektu bude třeba přesvědčit zástupce zřizovatelů na základě zkušeností jejich kolegů (mj. z Brna, Otrokovic, Ostravy či Pardubic) o potřebě, smyslu a přínosu strategického plánování v území v oblasti vzdělávání. I z těchto důvodů plánujeme v květnu uspořádat infopanely pro zřizovatele.