Škola jako zadavatel veřejné zakázky
Účelem tohoto článku je jednak výklad problematiky veřejných zakázek se zaměřením na školská zařízení, jenž mají právní formu příspěvková organizace a vystupují jako zadavatelé podle zák. č. 40/2004, o veřejných zakázkách, jejichž zřizovatelé jsou obce a kraje; jednak zde budou čtenáři ve stručnosti seznámeni s novou právní úpravou zadávání veřejných zakázek, která je účinná od 1. května 2004.
Školská zařízení
Kraje se staly zřizovateli příspěvkových organizací nejrůznějšího zaměření (zdravotnické zařízení, správy silnic, knihovny a i školská zařízení, apod.) v podstatě na základě dvou zákonů, a to zák. č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001. Podle § 1 odst. 1 citovaného zákona, resp. dnem nabytí účinnosti rozhodnutí příslušného ústředního správního úřadu přešly do vlastnictví krajů věci, se kterými k tomuto dni byly oprávněny hospodařit státní příspěvkové organizace a organizační složky státu uvedené v příloze č. 1 citovaného zákona; na jednotlivé kraje zároveň přešly veškerá práva a závazky, s kterými byly k tomuto dni oprávněny hospodařit organizační složky státu včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů. Jako příklad kraje jsem si zvolil Středočeský kraj, na nějž přešlo tímto zákonem z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy celkem 254 škol a školských zařízení a šest zařízení (diagnostické ústavy a dětské výchovné ústavy).
Dalším majetko-transformačním zákonem byl zák. č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně zák. č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, ve znění zák. č. 10/2001 Sb. a zák. č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu (dále jen "zákon"), ve znění pozdějších předpisů.
Kraje se staly v zásadě zřizovateli středních škol a gymnázií, obce a města pak předškolních zařízeních (mateřské školy a jesle) a základních škol.
Tabulka 1
Z internetových stránek jen pro úplnost uvádím pro představu počet škol, předškolních a školských zařízení ve Středočeském kraji (dle jejich zřizovatelů). 1)
+----------------------------------------------+-------+ | Zřizovatel | Počet | +----------------------------------------------+-------+ | Obec | 962 | +----------------------------------------------+-------+ | Kraj | 231 | +----------------------------------------------+-------+ | Soukromá osoba | 48 | +----------------------------------------------+-------+ | Církev | 10 | +----------------------------------------------+-------+ | Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy | 8 | +----------------------------------------------+-------+ | Celkem | 1259 | +----------------------------------------------+-------+
Jedním z významných předpisů pro provoz uvedených zařízení, které budou jak zřizovatelé příspěvkových organizací, tak i školská zařízení jako příspěvkové organizace používat, je právní úprava veřejných zakázek.
Právní a jiná pravidla zavazující příspěvkové organizace
Mezi tato pravidla, která zavazují příspěvkové organizace, je nutné počítat jak právní úpravu veřejných zakázek, která je tvořena od 1. května 2004 dvěma zákony a dvěma prováděcími vyhláškami, tak i neprávní (interní) předpisy, které zavazují příspěvkové organizace, resp. její pracovníky.
1. Právní úprava
- zák. č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zák. č. 436/2004 Sb. a zák. č. 437/2004 Sb. (dále jen ZVZ),
- zák. č. 41/2004 Sb., zák. č. 41/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím ZVZ,
- vyhl. Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) č. 239/2004 Sb., kterou se stanoví podrobný obsah a rozsah zadávací dokumentace stavby - provedení § 50 odst. 4 ZVZ, vyhl.
- MMR č. 240/2004 Sb., o informačním systému o zadávání veřejných zakázek.
V blízké budoucnosti dojde k novelizaci právní úpravy (částečně již k ní došlo), a to proto že ZVZ není moc legislativně povedené dílo, a také proto že na úrovni Evropských společenství byla přijata nová právní úprava (zadávací směrnice). Nová legislativa veřejných zakázek je dostupná na internetové adrese: http://europa.eu.int/comm/ internal_market/ publicprocurement/ leg islation_en.htm#package
K harmonizaci národní legislativy (ZVZ) má Česká republika, stejně jako ostatní členské státy lhůtu 21 měsíc. Text ZVZ de lege lata vychází ze "starých" směrnic.
2. Interní předpisy
Interní předpisy nesmí být v rozporu s právní úpravou zadávání veřejných zakázek, mohou však stanovit přísnější pravidla pro zadávání, jejichž porušení může mít pracovněprávní důsledky. Takový předpis může stanovit, kdy zakázku zadá pro uspokojení potřeb příspěvkové organizace její zřizovatel, či kdy bude zadavatelem sama příspěvková organizace, přísnější pravidla pro zadávání (např. při rozhodování o zadání zakázky, apod.), stanovení odpovědné osoby, oznamovací povinnost v případech, kdy příspěvková organizace zadává zakázku vůči zřizovateli. Příkladem takového předpisu je např. směrnice Středočeského kraje č. 31/2003: Zásady pro zadávání veřejných zakázek Středočeským krajem, jeho organizačními složkami a příspěvkovými organizacemi.
Obecně k zadávání veřejných zakázek
ZVZ upravuje v souladu s právem Evropských společenství
- okruh právnických a fyzických osob, které jsou povinny zadávat veřejné zakázky podle tohoto zákona (zadavatelé),
- postup při zadávání veřejných zakázek,
- druhy zadávacích řízení,
- veřejnou soutěž o návrh,
- dohled nad zadáváním veřejných zakázek.
Stručně řečeno, ZVZ obsahuje zákonný rámec, který je nutné dodržet při uzavírání smluv na předmět plnění veřejné zakázky. Jde tedy o určitý kontraktační postup vedoucí k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, který je nutné dodržet při vynakládání prostředků (povětšinou veřejných) zadavateli na dodávky, zboží či stavební práce. Porušení ZVZ způsobuje neplatnost smlouvy na veřejnou zakázku.
Charakteristickým rysem, který odlišuje veřejnou zakázku od jiné zakázky je tedy povinnost jejího zadavatele zadat ji v zadávacím řízení podle ZVZ. Rozhodující pro určení, zda zakázka podléhá režimu ZVZ, je tedy osoba zadavatele. Následně je zjišťováno, zda daná zakázka není z jeho režimu vyňata, např. z důvodů obrany, bezpečnosti, přírodní katastrofy, apod. (§ 4 a 5 ZVZ). Poté je nutno zjistit, zda jde o výdaj na straně zadavatele a zda je vůbec smlouva úplatná. Ne každé užití veřejných prostředků zadavateli bude totiž veřejnou zakázkou zadávanou podle ZVZ.
Zadavatelé
Vymezení působnosti ZVZ je do značné míry odvislé od vymezení zadavatelů. Podle ZVZ postupují tito zadavatelé:
- veřejní zadavatelé - jedná se o "klasické zadavatele", mezi něž řadíme Českou republiku, státní příspěvková organizace, obce, kraje, příspěvkové organizace obcí a krajů, Českou národní banku, soudy, státní zastupitelství, Fond národního majetku ČR, Českou televizi a Český rozhlas, zdravotní pojišťovny, apod. Veřejným zadavatelem je i jiná právnická osoba, pokud byla zřízena zákonem nebo na základě zákona za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu a je financována převážně veřejnými zadavateli, nebo je veřejnými zadavateli řízena, nebo veřejní zadavatelé jmenují více než polovinu členů v jejím správním, řídícím nebo kontrolním orgánu,
- jiná právnická nebo fyzická osoba, zadává-li zakázku na dodávky, služby nebo stavební práce, která je z více než 50 % financována veřejným zadavatelem (tedy vydává-li převážně veřejné prostředky, získané např. na základě grantu či dotace),
- sektoroví zadavatelé - patří mezi ně zadavatelé v odvětvích vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací (jde např. o Český Telecom, a. s.). Tito zadavatelé podléhají režimu ZVZ jen za splnění určitých podmínek. Sektoroví zadavatelé zadávají pouze nadlimitní veřejné zakázky.
Zadavatelem může být společně i několik zadavatelů, mají-li svoje vzájemná práva a povinnosti a vztahy k třetím osobám smluvně upraveny.
Definice a rozdělení veřejných zakázek, a to i ve vztahu zřizovatele a příspěvkové organizace
Veřejnou zakázkou je zakázka na dodávky, služby nebo stavební práce, zadávaná zadavatelem a u níž předpokládaná cena předmětu veřejné zakázky přesáhne 2 000 000 Kč (bez DPH). Veřejná zakázka se uskutečňuje za úplatu na základě písemné smlouvy s jedním nebo více vybranými uchazeči nebo zájemci. Smlouva je uzavírána jako smluvní typ či jako nepojmenovaná smlouva dle obchodního zákoníku či občanského zákoníku.
Příklad
Veřejnými zakázkami jsou např. zakázky zadávané ministerstvy na nákup počítačového vybavení, vozového parku, kancelářské techniky, opravy budovy či nákup nemovitosti (nového sídla) úřadu 2), zakázky na opravy komunikací, apod.
Dělení veřejných zakázek, působnost zákona a finanční limity
ZVZ má širší působnost, než je působnost zadávacích směrnic EU, neboť se vztahuje i na podlimitní veřejné zakázky, jak o nich bude dále zmínka. Finanční limity (prahové hodnoty) byly stanoveny na úrovni EU (veřejné zakázky v působnosti zadávacích směrnic EU = nadlimitní veřejné zakázky) v takové výši, od které se očekává, že přilákají nabídky ze zahraničí. Předpokládá se, že smlouvy, které jsou pod daným limitem, budou atraktivní spíše pro domácí konkurenci, takže by nebylo vhodné, aby se na ně zadávací směrnice vztahovaly. Tyto hodnoty jsou předběžné a zadavatelé je nesmí zneužívat tím, že by zakázky účelově podhodnocovaly, aby se vyhnuly režimu ZVZ.
Dle ceny tedy rozděluje ZVZ do třech kategorií, z nichž dvě posledně zmíněné podléhají jeho režimu:
- zakázky malého rozsahu - do 2 000 000 Kč (bez DPH), nepodléhají režimu ZVZ, který pouze stanovuje, že se mají zadat transparentním a nediskriminačním postupem za cenu obvyklou v místě plnění. Zadavatel však může stanovit přísnější kritéria pro zadávání těchto zakázek prostřednictvím interních předpisů, např. zřizovatel (kraj) vůči příspěvkové organizaci (základní škole), která zakázky zadává,
- nadlimitní veřejné zakázky - zakázky, u nichž předpokládaná cena předmětu veřejné zakázky dosáhne anebo přesáhne finanční limity uvedené v tabulce 2. Jinak řečeno, nadlimitní veřejné zakázky jsou zakázky, u nichž hodnota zakázky přesáhne prahové hodnoty zadávacích směrnic EU, které byly přeneseny v rámci harmonizace i do ZVZ,
- podlimitní veřejné zakázky - zakázky, u nichž předpokládaná cena předmětu veřejné zakázky nedosáhne finančních limitů uvedených v tabulce 2 3). Tyto zakázky na úrovni EU jsou vyňaty z působnosti zadávacích směrnic s tím, že pro ně platí obecná ustanovení (např. o nediskriminaci) Smlouvy ES.
Tabulka 2
Finanční limity (prahové hodnoty) zakázek, na které se vztahují zadávací směrnice, a které jsou určující pro rozdělení veřejných zakázek podle návrhu na podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky (vše bez DPH).
+---------------------------+-----------+-----------+-------------+ |Předmět veřejné zakázky |dodávky |služby |práce | +---------------------------+-----------+-----------+-------------+ |Zadavatelé uvedení v § 2 |130 000 EUR|130 000 EUR|5 000 000 EUR| |odst. 1 a 2 a ČR - | | | | |Ministerstvo obrany | | | | |pro zboží uvedené v příloze| | | | |č. 3 | | | | +---------------------------+-----------+-----------+-------------+ |Zadavatelé uvedení v § 2 |200 000 EUR|200 000 EUR|5 000 000 EUR| |odst. 1 písm. a), bodech 3 | | | | |a 4 a pro ČR - Ministerstvo| | | | |obrany pro zboží neuvedené | | | | |v příloze č. 3 | | | | +---------------------------+-----------+-----------+-------------+ |Zadavatelé v odvětví |400 000 EUR|400 000 EUR|5 000 000 EUR| |vodního hospodářství, | | | | |energetiky a dopravy | | | | +---------------------------+-----------+-----------+-------------+ |Zadavatelé v oblasti |600 000 EUR|600 000 EUR|5 000 000 EUR| |telekomunikací | | | | +---------------------------+-----------+-----------+-------------+
Rozdíl v zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky
V ZVZ není tento rozdíl výslovně vyjádřen. Jak již však bylo řečeno, rozdíl mezi nadlimitní a podlimitní veřejnou zakázkou je ve výši ceny předmětu plnění. Rovněž bylo zmíněno, že užití zadávacích řízení není závislé na výši ceny předmětu plnění veřejné zakázky. Z toho tedy plyne, že podlimitní i nadlimitní veřejné zakázky se budou zadávat stejným způsobem (stejnými zadávacími řízeními). Odlišnosti budou zejména v tom, že u nadlimitní veřejné zakázky je stanovena povinnost oznámit její konání ve Věstníku Společenství (Official Journal) a jsou u nich kladeny složitější požadavky na prokázání kvalifikace.
Dělení veřejných zakázek dle jejich předmětu
ZVZ se vztahuje na tři hlavní kategorie (typy) smluv:
- veřejná zakázka na dodávky - je veřejná zakázka, jejímž předmětem je koupě věcí movitých i nemovitých čili zboží, a to včetně koupě zboží na splátky, nájmu zboží nebo nájmu zboží s právem následné koupě,
- veřejná zakázka na služby - je veřejná zakázka, jejímž předmětem není předmět veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na stavební práce. Veřejnou zakázkou na služby je též veřejná zakázka, jejímž předmětem je kromě poskytnutí služeb rovněž dodání zboží, pokud je cena poskytovaných služeb vyšší než předpokládaná cena dodání zboží, nebo zakázka na stavební práce, pokud je cena poskytovaných služeb vyšší než předpokládaná cena stavebních prací. Výčet služeb je uveden v přílohách č. 1 a 2 k ZVZ,
- veřejná zakázka na stavební práce - je veřejná zakázka na provedení nové stavby, stavební změny dokončené stavby, udržovací práce na stavbě, odstranění stávající stavby, nebo jakýchkoli stavebních prací, které odpovídají požadavkům určeným zadavatelem, včetně stavebních prací pořizovaných s využitím zprostředkovatelských nebo podobných služeb poskytovaných zadavateli jinou osobou.
Rozdělení veřejných zakázek dle jejich předmětu není samoúčelné. Existují určitá specifika, která ZVZ stanoví pro zadávání veřejných zakázek na služby, práce a dodávky. Vychází se ze zadávacích směrnic EU, kde existuje samostatná směrnice pro dodávky, služby a stavební práce.
Dělení zakázek týkající se příspěvkových organizací
Jak již bylo naznačeno, zakázky, které se týkají příspěvkových organizací (např. jejich provozu, vybavení, apod.), můžeme rozdělit do dvou kategorií:
- zakázky zadávané přímo tou kterou příspěvkovou organizací,
- zakázky zadávané zřizovatelem, i když se týkají příspěvkové organizace.
Jde o vnitřní vymezení (rozdělení "kompetencí") mezi zřizovatelem a příspěvkovou organizací, stanovená interním předpisem. Např. již vpředu zmiňovanou směrnici č. 31/2003, která se sice týká předchozího (a dnes již neúčinného) zák. č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. Podle ní vystupovali příspěvkové organizace jako zadavatelé veřejných zakázek pouze při zadání veřejných zakázek malého rozsahu, dle § 49b zák. č. 199/1994 Sb. - šlo o veřejné zakázky s cenou do 2 000 000 Kč bez DPH, na které kraj vyčlenil v rozpočtu příspěvkové organizace prostředky. Jiná zadání (obchodní veřejnou soutěž - § 4 a násl., výzva jednomu zájemci k podání nabídky - § 50, výzva více zájemcům k podání nabídky - § 49, zjednodušené zadání - § 49a) prováděl kraj jako zadavatel. Jinými slovy řečeno, kraj zadával všechny významnější zakázky z centra a příspěvková organizace si nakupovala "drobnosti" např. kancelářské potřeby, toaletní papír, aj., které bylo nutné pravidelně a pružně doplňovat.
Přeneseno na právní úpravu de lege lata budou příspěvkové organizace nejvíce zadávat (záleží na zřizovateli, co jim povolí) zakázky do 2 000 000 Kč, které ani podle nového ZVZ nemají povahu veřejných zakázek. Podle § 6 odst. 3 ZVZ musí zadavatel dodávky, služby nebo stavební práce (jejichž předpokládaná cena nepřesáhne limit 2 000 000 Kč) zadat transparentním a nediskriminačním postupem za cenu obvyklou v místě plnění. MMR k uvedené definici v jednom svém dotazu uvedlo, že: "Výzva zadavatele učiněná pěti zájemcům toto ustanovení naplňuje. Přesto upozorňujeme, že s ohledem na skutečnost, že současné znění § 6 odst. 3 je výsledkem pozměňovacích návrhů v Poslanecké sněmovně v průběhu schvalování návrhu zákona, berte prosím tento názor jako stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj, které může být odmítnuto rozhodnutím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen ÚOHS). Transparentnost a nediskriminace musí být zadavatelem přezkoumány vždy při každém zadání a není řešení obecně přijatelné ve všech případech."
Poznámka
K uvedenému bych rád podotknul, že podle mého názoru nebude dána pravomoc ÚOHS přezkoumávat postup zadavatele při zadání zakázky s cenou pod 2 000 000 Kč, neboť uvedená zakázka není veřejnou zakázkou. Nedomnívám se proto, že ÚOHS zaujme stanovisko k tomu, jak zadávat takové zakázky, jak se uvádí ve stanoviskách MMR. ÚOHS totiž kontroluje toliko postup zadavatele při zadávání veřejných zakázek - viz pravomoci (kompetence) ÚOHS uvedené v § 94 odst. 2 písm. b) a d) ZVZ. ÚOHS může svému přezkumu podrobit postup zadavatele, zda záměrně nedělí veřejnou zakázku na více zakázek pod 2 000 000 Kč s cílem vyhnout se režimu ZVZ. V takovém případě je samozřejmě pravomoc ÚOHS dána.
Pojmy transparentnost a nediskriminace jsou převzaty ze Smlouvy o založení Evropských společenství a zřejmě zůstanou pouze jako obecná výkladová pravidla (možná dokonce i v rovině proklamace), které podpoří výklad mnohem více konkrétnější kritérium za cenu obvyklou v místě a čase. Lze jen doporučit vést i o zadání těchto zakázek písemnou dokumentaci formou např. telefonického průzkumu trhu stran ceny předmětu veřejné zakázky pro kontrolní instituce, např. kontroly ze strany zřizovatele či Nejvyššího kontrolního úřadu.
Zadávací řízení
Veřejnou zakázku je nutné zadat v zadávacím řízení, které je uvedeno v ZVZ. Rozeznáváme následující druhy zadávacích řízení:
A) Otevřené řízení
B) Užší řízení
C) Jednací řízení
Jednací řízení se dále člení na:
- Jednací řízení s uveřejněním
- Jednací řízení bez uveřejnění
Zadávací řízení zahajuje zadavatel uveřejněním oznámení otevřeného řízení, užšího řízení nebo jednacího řízení s uveřejněním, nebo výzvou k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění.
A) Otevřené řízení
Otevřené řízení je svou povahou otevřené neomezenému počtu zájemců (dodavatelů), kteří mohou podat nabídku na základě zadavatelem stanovených podmínek, které jsou předem zveřejněny. Jde o nejvíce transparentní řízení, které je však technicky a organizačně nejnáročnější. Je nutné vyhodnotit a analyzovat větší množství nabídek uchazečů. Na škodu je to, že ZVZ blíže nevymezuje podmínky pro užití otevřeného a užšího řízení. Tak je tomu i v zadávacích směrnicích ES. Je si však nutno uvědomit, že směrnice stanovují toliko cíl, jehož má být harmonizací dosaženo a její úprava nemusí být komplexní 4). Z tohoto pohledu se jeví stanovení bližších kritérií pro zadavatele pro užití těchto dvou typů řízení de lege ferenda jako žádoucí. V oznámení otevřeného řízení oznamuje zadavatel neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení; oznámení otevřeného řízení je výzvou k podání nabídek a zadavatel je povinen je uveřejnit. Jde o obdobu veřejné obchodní soutěže dle Obchodního zákoníku.
B) Užší řízení
V oznámení užšího řízení oznamuje zadavatel neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení; oznámení užšího řízení je výzvou k podání žádosti o účast a zadavatel je povinen uveřejnit informace o předmětu veřejné zakázky, nabídce, zadávacím řízení, omezení počtu zájemců a jiných skutečnostech, které jsou důležité pro rozhodnutí dodavatele o jeho účasti v zadávacím řízení, včetně příslušných kritérií a lhůt. Počet zájemců, kteří budou vyzváni k podání nabídky, nesmí být nižší než 5 a vyšší než 20. Na základě výše zmíněného oznámení mají potencionální dodavatelé právo oslovit zadavatele, že mají o účast v užším řízení zájem. Je však věcí zadavatele, které dodavatele osloví. ZVZ nestanoví rozdíl mezi užitím otevřeného a užšího řízení, což lze považovat za nedostatek ZVZ. Zadavatel by měl mít jasno, kdy se užije otevřené řízení či užší řízení. Při větších zakázkách by užití otevřeného řízení mělo mít přednost. Obecným vodítkem při volbě zadávacího řízení by měla být úspora (veřejných) prostředků.
C) Jednací řízení
Toto řízení je nejméně formální a zřejmě se nejvíce blíží běžnému obchodněprávnímu vyjednávání. Předpokládá se však, že jeho užití bude spíše výjimečné a v ZVZ je jeho užití vázáno na splnění jistých zvláštních podmínek, jak o nich bude dále zmínka. Podstatou jednacího řízení je to, že v něm zadavatel sjednává smluvní podmínky s více či jedním dodavatelem. Jednací řízení se užívá často v případech, kdy je obtížné stanovit rozsah plnění veřejné zakázky. Rozeznáváme dva typy jednacího řízení:
Jednací řízení s uveřejněním
V oznámení jednacího řízení s uveřejněním oznamuje zadavatel neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení; oznámení jednacího řízení s uveřejněním je výzvou k podání žádosti o účast a zadavatel je povinen je uveřejnit. Počet zájemců, kteří budou vyzváni k jednání nesmí být nižší než 3.
Zadavatel může použít jednací řízení s uveřejněním, jestliže v předchozím otevřeném řízení nebo užším řízení nebyly podány vhodné nabídky a zadavatel podstatně nezmění zadávací podmínky. Uveřejnění jednacího řízení není nezbytné, pokud zadavatel vyzve k jednání všechny uchazeče, kteří podali v předchozím otevřeném řízení nebo užším řízení nabídku a splnili kvalifikaci požadovanou zadavatelem.
Zadavatel může použít jednací řízení s uveřejněním též ve výjimečných případech, jestliže povaha stavebních prací nebo služeb nebo povaha rizik s nimi spojených neumožňuje stanovit celkovou cenu předmětu předem, nebo jestliže stavební práce jsou prováděny pouze pro účely výzkumu a vývoje a nelze je využít za účelem dosažení zisku nebo k pokrytí nákladů výzkumu a vývoje.
Jednací řízení bez uveřejnění
Ve výzvě k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění oznamuje zadavatel písemně dodavateli nebo omezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení. Další specifika existují u sektorových zadavatelů, příp. u podlimitních veřejných zakázek. Jednací řízení bez uveřejnění může zadavatel použít:
- jestliže v předchozím otevřeném řízení nebo užším řízení nebyly podány žádné nebo vhodné nabídky a zadavatel podstatně nezmění zadávací podmínky, veřejná zakázka může být plněna z technických či uměleckých důvodů nebo z důvodu ochrany práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví pouze určitým dodavatelem,
- veřejnou zakázku je nezbytné zadat z důvodu krajní naléhavosti a v důsledku události, kterou zadavatel nemohl předvídat a ani ji nezpůsobil, a není možno zakázku zadat v jiném zadávacím řízení,
- je-li zboží vyráběno pouze pro účely výzkumu a vývoje (nesmí být vyráběno za účelem zisku),
- z důvodu slučitelnosti - jde-li o dodatečnou dodávku poskytovanou dodavatelem, s nímž byla již uzavřena smlouva, spočívá-li plnění v částečné obnově zboží, rozšíření sjednaného objemu nebo úpravě za předpokladu, že změna dodavatele by vedla k dodání zboží odlišných technických parametrů, které by měly za následek neslučitelnost s původním zbožím nebo nepřiměřené technické obtíže při provozu a údržbě; doba trvání těchto smluv nesmí přesáhnout dobu 3 let,
- z důvodu dodatečných prací či služeb, v zásadě, jde-li o dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby, které nejsou obsaženy v původní veřejné zakázce a jejichž potřeba vznikla v důsledku nepředvídatelné události, za předpokladu, že zakázka bude zadána témuž dodavateli, dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby nemohou být technicky nebo ekonomicky odděleny od původní zakázky, aniž by toto oddělení způsobilo újmu zadavateli, anebo toto oddělení je možné, ale dodatečné práce nebo dodatečné služby jsou nezbytné pro dokončení původní zakázky a celkový rozsah dodatečných stavebních prací nebo dodatečných služeb nepřekročí 50% ceny původní zakázky,
- navazuje-li zadání veřejné zakázky na služby na výběrové řízení na projekt, podle jehož pravidel má být veřejná zakázka zadána vítěznému účastníku nebo jednomu z vítězných účastníků, použije zadavatel k jednání o smluvních podmínkách jednací řízení bez uveřejnění. Je-li více vítězných účastníků, musí být přizváni k jednání všichni.
Zjednodušený průběh (fáze) běžného zadávacího řízení:
- publikace (uveřejnění) informace o konání veřejné zakázky,
- podávání nabídek,
- kvalifikace nabídek,
- hodnocení nabídek,
- uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem.
Způsob uveřejnění informací o veřejných zakázkách
Nově není nutná publikace v Obchodním věstníku. ZVZ stanovuje povinnost uveřejňovat údaje a informace o veřejných zakázkách uveřejnit:
- na centrální adrese prostřednictvím informačního systému - na národní úrovni tedy zůstává povinná pouze elektronická publikace na internetové adrese: www.centralni-adresa.cz,
- v Úředním věstníku EU prostřednictvím Úřadu pro úřední tisky Evropských společenství - jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku, s výjimkou veřejných zakázek na služby uvedené v příloze č. 1 k ZVZ (internetová adresa Věstníku je http://ted.publications.eu.int),
- jiným způsobem - zadavatel může údaje a informace o podlimitních veřejných zakázkách uveřejnit rovněž i jiným způsobem za předpokladu, že k uveřejnění nedojde dříve než k uveřejnění způsoby předepsanými ZVZ (např. v tisku, na internetových stránkách zadavatele, na úřední desce zadavatele - obce, kraje, apod.).
Podávání nabídek
Nabídkou se rozumí návrh smlouvy podaný uchazečem v otevřeném řízení, v užším řízení nebo v jednacím řízení s uveřejněním (jde tedy o ofertu). V zadávacím řízení pak zadavatel vybírá, který návrh smlouvy (nabídka) mu "nejvíce vyhovuje". Návrh musí být samozřejmě podepsán. Každý dodavatel v otevřeném řízení nebo každý zájemce, který byl zadavatelem vyzván k podání nabídky v užším řízení nebo v jednacím řízení s uveřejněním, může podat pouze jednu nabídku. Lhůtu pro podání nabídky stanoví zadavatel podle druhu a charakteru veřejné zakázky. ZVZ stanoví pouze minimální lhůty (např. minimální obecná lhůta pro podání nabídek v otevřeném řízení na nadlimitní veřejnou zakázku je 52 dnů).
Kvalifikace dodavatelů 5)
Kvalifikací se rozumí způsobilost dodavatele pro provedení zadávané veřejné zakázky. Jde vlastně o kritéria vhodnosti dodavatelů, které ZVZ stanoví poměrně podrobně a jež lze rozdělit dle § 31 odst. 1 ZVZ do těchto oblastí:
- splnění základních kvalifikačních kritérií - tato kritéria berou v potaz všeobecnou vhodnost, do které patří např. údaje stran konkurs, likvidace, daňových nedoplatků, apod., připomínají požadavky na kvalifikaci dle § 2b zák. č. 199/1994 Sb., v platném znění,
- splnění dalších kvalifikačních kritérií stanovených zadavatelem - jimi zadavatel vymezuje odpovídající úroveň finanční, ekonomické a technické způsobilosti dodavatele a zabezpečení jakosti podle druhu, rozsahu a složitosti zadávané veřejné zakázky. Tato kritéria se vztahují na vzdělanostní a jinou způsobilost, na pracovní síly a zařízení, které má dodavatel k dispozici, reference z minulých zakázek a záruky kvality. Nad rámec těchto kritérií (kvalifikace) může zadavatel stanovit další podmínky spíše výjimečně,
- prokázání oprávnění k podnikání včetně předložení výpisu z obchodního rejstříku či jiné evidence ne starší než 90 dnů, má-li v ní být uchazeč nebo zájemce zapsán podle zvláštních právních předpisů; oprávnění k podnikání může uchazeč nebo zájemce doložit ve stejnopise nebo v úředně ověřené kopii,
- prokázání odborné způsobilosti nebo členství v určité profesní organizaci, je-li pro plnění veřejné zakázky vyžadována podle zvláštních právních předpisů. 6)
Pro úplnost se sluší dodat, že ZVZ ukládá MMR vést seznam kvalifikovaných dodavatelů, kteří splnili "obecné kvalifikační předpoklady", a které tito dodavatelé prokazují výpisem ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů. Tento seznam musí být otevřen pro subjekty (dodavatele) ze všech členských států. O informacích, uvedených v tomto seznamu, nelze pochybovat.
Základní kvalifikační kritéria splňuje uchazeč nebo zájemce:
- který není v likvidaci,
- proti kterému v uplynulých 3 letech nebyl prohlášen konkurs nebo konkurs nebyl zrušen pro nedostatek majetku,
- který nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky,
- který nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin nebo došlo k zahlazení odsouzení trestného činu, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání jde-li o fyzickou osobu; jde-li o právnickou osobu musí tuto podmínku splňovat statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu, vedoucí organizační složky zahraniční právnické osoby nebo statutárním orgánem pověřený zástupce,
- který nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek.
Průkaz kvalifikace základních kvalifikačních kritérií
Uchazeč nebo zájemce prokazuje splnění základních kvalifikačních kritérií:
- prohlášením - prokazuje kvalifikační kritéria uvedená podle a) až c) a e). U podlimitních veřejných zakázek mohou uchazeči nebo zájemci prokazovat splnění všech kvalifikačních kritérií prohlášením,
- výpisem z evidence Rejstříku trestů nebo jiným odpovídajícím dokladem ne starším než 6 měsíců - prokazuje splnění kvalifikačních kriterií písm. d)
- Zadavatel může vyloučit uchazeče, který byl v posledních 3 letech disciplinárně potrestán podle zvláštních právních předpisů (například zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, apod.) upravujících výkon odborné činnosti, pokud tato činnost souvisí s předmětem veřejné zakázky, jde-li o fyzickou osobu, nebo o odpovědného zástupce.
Hodnocení nabídek
Základními kritérii pro zadání veřejné zakázky je ekonomická výhodnost nabídky, nebo nejnižší nabídková cena. Nabídky uchazečů, kteří prošli fází kvalifikace, se tedy hodnotí:
- za použití kritéria ekonomické výhodnosti,
- podle nejnižší nabídkové ceny - v případě podrobně specifikovaných požadavků zadavatele může být nejvhodnější kritérium pouze nabídkové ceny, tedy kdo za splnění daných podmínek nabídne nejnižší cenu, získá veřejnou zakázku. Mnohem častěji je v praxi užíváno hodnocení dle kritéria ekonomické výhodnosti, kde je kladen důraz na váhu a volbu dílčích kritérií.
Zadavatel zvolí základní kritérium pro zadání veřejné zakázky (její hodnocení) podle jejího druhu a složitosti v návaznosti na rozsah požadavků vymezujících předmět veřejné zakázky. Rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle ekonomické výhodnosti nabídky, posuzuje nabídku podle dílčích kritérií. Jednotlivým dílčím kritériím musí zadavatel stanovit váhu, kterou vyjádří v procentech. Jedním z dílčích kritérií je vždy nabídková cena a dále zejména provozní náklady, požadavky na údržbu, technické, jakostní, ekologické nebo funkční vlastnosti předmětu veřejné zakázky. Zadavatel by měl dbát především na vymezení základních, rozhodujících požadavků tak, aby celkový počet těchto dílčích kritérií byl přiměřený rozsahu veřejné zakázky a umožňoval přehledné a jednoznačné hodnocení nabídek. Takto stanovená dílčí kritéria hodnocení nabídek jsou pro zadavatele závazná a rovněž i pro hodnotící komisi.
Příklad:
Vhodná hodnotící dílčí kritéria:
- nabídková cena a způsob financování,
- záruční a servisní podmínky,
- termín dodání či splnění, záruční doba,
- výše smluvní pokuty za nedodržení tohoto termínu,
- zabezpečení servisu,
- kvalifikace pracovníků.
Zadavatel je povinen uveřejnit v oznámení otevřeného nebo užšího řízení základní kritérium pro zadání veřejné zakázky a v případě zadání veřejné zakázky na podkladě ekonomické výhodnosti nabídky i dílčí kritéria včetně jejich váhy.
Hodnotící komise
Pro posouzení a hodnocení nabídek v otevřeném nebo užším řízení jmenuje zadavatel hodnotící komisi. Hodnotící komise musí být minimálně pětičlenná a musí mít nejméně jednu třetinu členů s odbornou způsobilostí podle zvláštních právních předpisů. Další požadavky na členy komise stanoví ZVZ. Hodnotící komise posoudí nabídky uchazečů z hlediska splnění zadávacích podmínek. Nabídky, které nesplňují zadávací podmínky, musí být vyřazeny jestliže nedošlo k vyřazení všech variant nabídky, nepovažuje se nabídka za vyřazenou. Současně hodnotící komise posoudí výši nabídkových cen ve vztahu k předpokládané ceně předmětu veřejné zakázky. Jestliže nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, musí si hodnotící komise vyžádat od uchazeče písemné zdůvodnění. Hodnocení nabídek provede hodnotící komise podle kritérií stanovených v oznámení otevřeného nebo užšího řízení. V případě zadávání veřejné zakázky podle ekonomické výhodnosti nabídky je hodnotící komise povinna zohlednit jednotlivá dílčí kriteria a jejich váhu. Metody hodnocení nabídek podle kritéria ekonomické výhodnosti nabídky stanoví prováděcí právní předpis. O posouzení a hodnocení nabídek pořídí hodnotící komise zprávu, která obsahuje:
- seznam posuzovaných nabídek,
- seznam nabídek, které byly hodnotící komisí ze zadávacího řízení vyřazeny spolu s uvedením důvodu,
- popis hodnocení zbývajících nabídek s odůvodněním,
- výsledek hodnocení,
- údaje o složení hodnotící komise.
Zprávu podepisují všichni členové hodnotící komise. Bezodkladně po ukončení své činnosti ji hodnotící komise předá zadavateli včetně nabídek a ostatní dokumentace o veřejné zakázce. Zadavatel je povinen umožnit do uzavření smlouvy všem uchazečům, pokud nebyli ze zadávacího řízení vyloučeni, na jejich žádost do zprávy nahlédnout a pořídit si z ní výpis nebo opis. Zadavatel může požadovat od uchazečů pouze úhradu nákladů s tím spojených ve výši v místě obvyklé. Hodnotící komise použije pro vypracování zprávy o posouzení a hodnocení nabídek příslušný formulář. Vzor formuláře, postup při jeho vyplnění a formy odeslání, stanoví prováděcí právní předpis.
Uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem
Zadavatel je povinen v otevřeném řízení nebo v užším řízení přidělit veřejnou zakázku uchazeči, jehož nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější nabídka v případě zadání veřejné zakázky na základě ekonomické výhodnosti nabídky, nebo nabídka s nejnižší nabídkovou cenou. Jestliže rozhodnutí zadavatele o přidělení veřejné zakázky neodpovídá pořadí nabídek podle hodnocení hodnotící komise, musí být součástí rozhodnutí zdůvodnění tohoto postupu. Poté uzavře smlouvu s vybraných uchazečem. Zadavatel je povinen pro uveřejnění výsledku zadávacího řízení použít příslušný formulář, jehož vzor a postup při jeho vyplnění a formy odeslání, stanoví prováděcí právní předpis.
Předběžné oznámení o zadání veřejných zakázek v dalším roce
Na počátku kalendářního roku, nejpozději však do 30 dnů po schválení příslušného rozpočtu, z něhož bude veřejná zakázka hrazena, je zadavatel povinen předběžně oznámit veřejné zakázky, které hodlá zadat v tomto kalendářním roce, pokud celková předpokládaná cena všech těchto zakázek činí v souhrnu nejméně:
- 750 000 EUR, jde-li o veřejné zakázky na dodávky nebo na služby, s výjimkou služeb uvedených v příloze č. 1, nebo
- 5 000 000 EUR, jde-li o veřejné zakázky na stavební práce.
Předběžné oznámení je zadavatel povinen uveřejnit zejména na centrální adrese pro uveřejnění je povinen použít formulář předběžného oznámení, jehož vzor a podrobnosti o postupu při jeho vyplnění a odeslání stanoví prováděcí právní předpis.
Místo závěru
Přezkumné řízení provádí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže jako dosud s tím, že zůstal institut námitek k zadavateli. Vzhledem k tomu, že postup při zadání zakázek příspěvkovými organizacemi, které budou nejčastěji zadávat (zakázky do 2 mil. Kč) režimu ZVZ a tedy nepodléhá pravomoci ÚOHS, autor se právní úpravou přezkumu nezabýval. Pokud však příspěvková organizace, resp. její pracovníci, poruší pravidla interních předpisů nehrozí jim sankce ze strany ÚOHS (ty hrozí jen v případě, kdyby zakázka byla veřejnou zakázkou), ale spíše možnost postihu ze strany vedení příspěvkové organizace a tomu pak postih ze strany zřizovatele, a to pro porušení pracovněprávní disciplíny.
1) Viz internetové stránky kraje: http://www.krstredocesky. cz/
2) V případě prodeje nemovitosti zadavatelem by o veřejnou zakázku nešlo.
3) Tato tabulka byla publikována in Jurčík, R.: Poslanecká sněmovna začíná projednávat nový návrh zákona o zadávání veřejných zakázek, Právní zpravodaj č. 9/2003, str. 1, 3 až 7, 19.
4) Nařízení na rozdíl od směrnic jsou přímo použitelné v právním řádu členského státu a není nutná jeho harmonizace. Směrnicemi bylo upraveno zadávání veřejných zakázek v EU z důvodu diametrálně odlišných právních úprav v jednotlivých státech EU.
5) Uchazečem se rozumí dodavatel, který ve stanovené době podal nabídku v otevřeném řízení, nebo zájemce, který ve stanovené době podal nabídku v užším řízení nebo v jednacím řízením s uveřejněním.
6) Např. u auditorů, advokátů autorizovaných inženýrů a techniků.