Pozor na porušování autorských práv při distanční výuce

Za autorské dílo je považováno vše, co představuje jedinečný výsledek tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě¹⁾. Při přípravě a realizaci distanční výuky se jedná především o videa, která učitel pouští žákům, fotky v prezentaci, ale rovněž učebnice či pracovní listy. Za autorské dílo jsou považovány též počítačové programy, např. vzdělávací aplikace pro mobilní telefony.

Skutečnost, že je dané dílo chráněno autorským zákonem však ještě neznamená, že jej nemohu použít. Zákon z pohledu škol pamatuje hned na několik případů, kdy je dílo možné volně využít.

V první řadě se jedná o pro vnitřní potřebu dané organizace, v našem případě školy, nebo osobní potřebu pedagoga²⁾. V pořádku tak je zhotovení kopie učebnice zakoupené školou pro potřeby pedagogického sboru (tj. zaměstnanců školy), stejně jako zhotovení kopie pro osobní potřeby učitele. V souladu s autorským zákonem však již není, pokud učitel vytvoří kopii a umístí ji na internet. Roli přitom nehraje skutečnost, zda se jedná o internetové úložiště (např. Google Disk, Ulož.to…), webové stránky školy ani to, zda je soubor chráněn heslem či nikoliv. V rozporus autorským právem je též praxe některých škol, které zasílají části učebnic či pracovní listy e-mailem. Takovéto šíření by bylo možné pouze v případě, že by to umožňovala daná licence (např. kniha byla vydána pod tzv. otevřenou licencí, viz dále) nebo k takovému šíření dal autor svolení.

Druhou výjimku představuje ³⁾ pro potřeby vyučování. Díky této výjimce je možné studentům pustit k probírané látce např. film, použít do prezentace schéma nebo fotografii. Takovéto dílo bychom však neměli dále upravovat (např. ořezávat fotku, přebarvovat, mazat či naopak dokreslovat části obrázku…). Zároveň máme povinnost uvést autora a pramen, ze kterého jsme čerpali. Další omezení spočívá v podobě tzv. přiměřeného použití. V praxi se nejčastěji jedná o nemožnost záznamu hodiny a jeho další sdílení, čímž by mohlo snadno dojít k využití i mimo vyučování. V tomto případě je nejen z pohledu zákona, ale i nároků na datový přenos, lepší žákům poskytnout odkaz na video, nebo v případě e-learningu využít tzv. embedování (vložení videa prostředním kódu). Za obdobných podmínek jakou ilustračního využití lze pracovat též s drobnou částí díla za účelem kritiky či recenze (např. s ukázko textu, ve kterém žáci budou hledat gramatické chyby).

V souvislosti se zatím neschválenou novelou⁴⁾ autorského zákona v této oblasti dojde s největší pravděpodobností brzy ke změně a rozšíření výjimky, kdy pro potřeby vyučování bude možné využít tzv. digitální díla v rámci jakéhokoliv elektronického prostředí přístupného pouze žákům a vyučujícím. To by mělo umožnit sdílení materiálů v uzavřených systémech chráněných heslem či jiný způsob ověření uživatele, např. Google Classroom nebo Bakaláři. Nadále však bude v rozporu se zákonem praxe uveřejňování materiálů na webových stránkách školy.

Třetí výjimku představují díla, u kterých již . V případě majetkových práv se jedná většinou o 70 let od smrti autora. Plně v souladu se zákonem je tak např. využití kopií knih Karla Čapka nebo Rembrandtových obrazů. Za dva roky bude možné volně využít i populárního Micky Mouse. Výhodou je, že u těchto děl nejsme omezeni nemožností záznamu ani nutností sdílení pod heslem.

V případech, kdy si nevystačíme s některou z výše uvedených výjimek, máme stále možnost dílo pro výuku využít. V tomto případě však potřebujeme získat . Nemusíme se však hned obávat složitých smluv. V mnoha případech stačí e-mail, ve kterém autor potvrdí, že souhlasís tím, abychom jeho dílo dále bezplatně šířili (případně upravili, resp. zapracovali např. do svých učebních materiálů) a že toto svolení nám uděluje na dobu neurčitou.

Další možností je využití materiálů uveřejněných pod tzv. (CC)⁵⁾ představujících standardizovanou licenční smlouvu. CC licencí však existuje celá řada. Všechny umožňují volné šíření a publikování díla, liší se však podmínkami využití (viz tabulka). U výstupů – např. prezentací, učebních textů – vytvořených v rámci Operačního programu Věda, výzkum a vzdělávání (OP VVV) MŠMT je požadována licence CC BY nebo CC BY-SA⁶⁾, což umožňuje další práci i začlenění těchto zdrojů.

(např. pracovního listu, metodiky) Žádnou roli zde nehraje ani to, že dílo je umístěno zdarma na internetu či sociální síti a mohu jej tedy použít. Především u pracovních listů se můžeme setkat s tím, že je někteří autoři sice nabízejí ke stažení na svých profilech na sociálních sítích (zejm. Facebooku), neumožňují však jejich volné šíření. Ve většině případů je důvodem zvýšení návštěvnosti a podvědomí o daném tvůrcia jeho snaha prodat placené verze materiálů.

Pokud potřebujete své prezentace oživit , vyzkoušejte některou z následujících , jejichž licenční podmínky umožňují využití obrázků bez nutnosti uvádět zdroj.

Pro vytváření prezentací do vzdělávacích předmětů, jako jsou biologie, dějepis či zeměpis, můžete využít bohaté zdroje evropské Europeana (www.europeana.eu), která nabízí mnoho fotografií pod licencí CC BY-NC-SA.

Se specifickými problémy autorskoprávní ochrany se můžeme setkat u softwaru, kterým jsou rovněž nejrůznější výukové aplikace, ať již v podobě aplikací pro mobilní telefony nebo fungující přes webové rozhraní. Vzhledem k tomu, že tento způsob využívání neumožňuje zhotovení kopie, je velmi problematické uplatit výjimku pro vzdělávací účely zmíněnou na začátku článku.

Použití mobilních i webových aplikací se řídí uživatelskými podmínkami doplněnými případně o licenční smlouvu a obchodní podmínky. Mnoho uživatelů bohužel tyto dokumenty nečte a pouze je při registraci rychle odklikne. Právě v nich však najdeme informace o tom, zda může přístup využívat pouze jeden učitel/žák, či se jedná o oprávnění pro celou třídu či školu. Pozor bychom si měli dát rovněž na akční nabídky umožňující sice bezplatné využívání aplikace, ale pouze po omezenou dobu (např. měsíc, rok). Pokud si na danou aplikaci vy i vaši žáci zvyknete, bude těžké odolat prodloužení za peníze.

Na závěr je dobré se podívat na následky, které může porušení autorských práv způsobit. V případě, že autor na porušení práv přijde (např. po zveřejnění pracovních listů na stránkách školy), má právo požadovat⁷⁾, abyste v takovém jednání dále nepokračovali, stáhli neoprávněně zhotovené kopie (např. z webu školy), ale má právo i na finanční zadostiučinění ve výši dvojnásobku odměny, která by byla za získání takové licence obvyklá.

Většina autorů se bohužel s porušením svých práv již setkala. K velmi častým případům patří především zveřejňování materiálů na stránkách školy, případně na Facebooku. Jak potvrdila např. Lenka Rybáčková, autorka materiálůE-predskolaci.cz, ve většině případů škola tyto materiály po upozornění smaže. Lenka Rybáčková se však setkala i s případem, kdy od ní jedna z učitelek materiály nakoupila a na Facebooku je pak chtěla prodávat za „zvýhodněnou“ cenu dále. V takovémto případě by byl nárok na dvojnásobek odměny zcela opodstatněný s tím, že autor má právo znát i rozsah neoprávněného využití svého díla (tj. např. počet stažení z webu; počet žáků, kterým bylo zasláno stejné uživatelské jméno a heslo, apod.). V minulosti se v České republice zároveň objevily případy, kdy inkasní agentury vymáhaly za neoprávněné použití fotografií v prezentacích či na webu i několikatisícové částky⁸⁾. Většina uživatelů si byla porušení práva vědoma a raději požadovaný poplatek zaplatila.V současné době, kdy existuje hned několik fotobank nabízejících obrázky k volnému využití (viz rámeček výše), je lepší se těchto situací vyvarovat a zároveň svým žákům posloužit jako dobrý příklad a morální autorita.

Pořizování kopií učebnic či pracovních listů a jejich umisťování na web školy, profily na sociálních sítích či úložiště typu Ulož.to představuje porušení autorských práv. Vyvarovat byste se měli též zasílání kopií materiálů e-mailem, zejména v případě, kdy si nejste jisti, že všichni žáci mají učebnice zakoupeny. Stejné pravidlo platí pro případy, kdy se žáci nemohou účastnit on-line výuky a „fotokopie“ materiálů si vyzvedávají ve škole.

Skutečnost, že jsou materiály zdarma k dispozici na internetu, ještě neznamená, že je automaticky můžete použít a šířit. Pokud potřebujete ilustrační obrázky pro prezentaci, zkuste využít některou z fotobank v rámečku. Především mezi učiteli na 1. stupni získal za poslední rok velkou popularitu Pinterest. Pokud chcete tyto materiály dále šířit, ujistěte se, že jsou opatřeny některou z tzv. Creative Commons licencí. Pokud tomu tak není, přistupujte k těmto materiálům stejně jako k zakoupeným pracovním listům či učebnicím.

Zaujmout dnešní generaci vyrostlou na YouTube a TikToku bez využití videa je úkol, se kterým by měl co dělat i Jan Ámos Komenský. Problematické může být sdílení obrazovky s filmy z uzavřených videoték, jako jsou např. HBO GO či Netflix. Tato populární síť sice uvádí, že jejich dokumenty je možné využít i pro vzdělávací účely, když však začnete na webu podrobněji pátrat, zjistíte, že toto povolení je jen u některých dokumentů vlastní výroby (poznáte je podle loga N), a to v anglické verzi (tj. bez českých titulků).

Pokud chcete svým žákům zpřístupnit materiály, jako jsou videa z YouTube nebo pracovní listy z Pinterestu, je mnohem lepší na ně poslat pouze odkaz. Stejně můžete postupovat i u materiálů, které ke svým knížkám zveřejňují některá nakladatelství (např. Albatros⁹⁾) či menší tvůrci na Facebooku.

Pořizování záznamu z výuky je problematické nejenz pohledu autorských práv, kdy se lze snadno dostat do rozporu s výjimkou danou pro vzdělávací účely, alei z pohledu ochrany osobnosti, soukromí a ochrany osobních údajů. Zatímco na on-line výuku souhlas žáků s použitím webkamery nepotřebujete, s pořízením záznamu musí všichni souhlasit.

S ohledem na principy fungování vzdělávacích aplikací (včetně on-line učebnic) na ně není možné uplatnit výjimku na vzdělávání. Vyvarujte se proto situacím, kdy získáte např. jeden či dva přístupy k nějakému webu a ty následně rozešlete dalším uživatelům, ať již učitelům či žákům. Tento postup může být problematický i z pohledu kybernetické bezpečnosti. Při registraci a zakládání účtů ke vzdělávacím aplikacím si pozorně přečtěte uživatelské podmínky. Možná v nich najdete i to, že bezplatný přístup je jen na určitou dobu, poplatek za používání je třeba hradit každý měsíc a vztahuje se pouze na jednoho uživatele.