Osobní příplatek - změna nebo odebrání

Vydáno:

Víte, zda existuje nějaký právní nebo metodický předpis jak postupovat při změně nebo odebrání osobního příplatku? Zda stačí pouze nový platový výměr a zaměstnance ústně seznámit s důvodem změny, nebo je třeba, aby zaměstnavatel ještě písemně změnu nebo odebrání zdůvodnil? To vše se dozvíte v následujícím příspěvku.

Osobní příplatek je nenárokovou složkou platu zaměstnance a záleží výhradně na zaměstnavateli, jakým způsobem jej zaměstnanci přizná nebo odebere nebo jaká si stanoví vnitřní pravidla tohoto postupu (např. v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpise). Pro nenárokovou složkou platu je charakteristické, že do rozhodnutí zaměstnavatele o jejím přiznání má povahu pouze fakultativního plnění a obligatorním plněním se stává až na základě rozhodnutí zaměstnavatele nebo na základě kolektivní smlouvy či vnitřního předpisu zaměstnavatele. Žádný metodický pokyn, který by stanovil jak postupovat při jeho přiznání nebo změně neexistuje.
Pro podrobnosti k otázkám uvedeným v úvodu článku zajděme ale trochu do historie.
Za platnosti starého zákoníku práce (zákon č. 65/1965 Sb.) byl osobní příplatek upraven v § 12 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech a podrobnosti v § 7 nařízení vlády č. 253/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí a v § 7 nařízení vlády č. 330/2003 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Obě ustanovení § 7 výše citovaných nařízeních vlády obsahovaly ještě odstavec 3 tohoto znění „Zaměstnavatel může rozhodnout o zvýšení, snížení, popřípadě odejmutí osobního příplatku v závislosti na plnění podmínek stanovených v odstavcích 1 a 2.“
Současná právní úprava sice neobsahuje analogické ustanovení § 7 odst. 3 zrušených nařízení vlády, ale i bez ohledu na tuto skutečnost, koncepční pojetí osobního příplatku se právní úpravou provedenou zákoníkem práce proti dříve aplikovanému zákonu o platu nezměnilo a změny nedoznaly ani funkce, účel a postavení této složky platu v platovém systému pro zaměstnance ve veřejných službách a správě.
Osobní příplatek je tedy složka platu, která má za účel zpružnit celý rigidní systém platů a platových tarifů. Jde o nenárokovou (fakultativní) složku platu, která umožňuje zaměstnavateli ocenit individuální výsledky práce jednotlivých zaměstnanců. Motivační funkce osobního příplatku je dána možností poskytovat osobní příplatek, měnit jeho výši, popřípadě jej odejmout v závislosti na posouzení kvality práce a výkonnosti zaměstnance zaměstnavatelem. Přiznání osobního příplatku je podmíněno tím, že zaměstnanec dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo v porovnání s ostatními zaměstnanci plní větší rozsah pracovních úkolů. Podle ustanovení § 131 odst. 1 zákoníku práce se osobní příplatek poskytuje až do výše 50 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen. Účelem, který se tímto ustanovením sleduje není bezprostřední reakce na okamžité změny ve výkonnosti zaměstnance, ale ocenění kvality jeho práce z dlouhodobějšího hlediska. K ocenění mimořádného splnění většího rozsahu pracovních úkolů nebo kvalitního splnění zvlášť významného pracovního úkolu slouží odměna poskytovaná v souladu s ustanovením § 134 zákoníku práce. V praxi se sice zastává názor, že dodržení stanovených podmínek pro poskytování osobního příplatku vyžaduje v určitých časových intervalech (např. jednou či dvakrát ročně) přezkoumat odůvodněnost a výši poskytovaných osobních příplatků, ale zákon tak výslovně nestanoví a záleží skutečně jen a jen na zaměstnavateli samotném, jaký postup si zvolí.
Podle ustanovení § 131 odst. 2 zákoníku práce se k ocenění práce vynikajícího, všeobecně uznávaného odborníka, popř. k jeho získání, může zaměstnavatel poskytovat osobní příplatek až do výše platového tarifu stanoveného pro nejvyšší platový stupeň platové třídy, do které je zařazen. Takový osobní příplatek však může zaměstnavatel určit pouze zaměstnanci, který vykonává práce zařazené do 10. a vyšší platové třídy.
O zvýšení, snížení nebo odejmutí osobního příplatku rozhoduje podle ustanovení § 122 odst. 1 zákoníku práce zaměstnavatel v závislosti na plnění podmínek, za kterých byl osobní příplatek přiznán. Každá změna výše osobního příplatku však předpokládá ze strany zaměstnavatele porovnání výsledků dosahovaných při plnění pracovních úkolů jednotlivými zaměstnanci.
Závěrem upozorňuji na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3488/2006, který ukazuje na problémy spojené s tím, když zaměstnavatelé přistupují ke změnám v nenárokových složkách platu zaměstnanců z důvodů tzv. ekonomické nezbytnosti (nedostatku prostředků na platy).

Související dokumenty

Pracovní situace

Vnitřní platový předpis v pracovněprávních souvislostech, 1. část
Vnitřní platový předpis v pracovněprávních souvislostech, 2. část
Žádosti o informace o výši platu zaměstnanců
Hodnocení pracovního výkonu
Odměňování pedagogických pracovníků ve veřejném školství
Srážky z příjmů v pracovněprávním vztahu
Odměňování mzdou
Mzda nebo náhradní volno za práci přesčas
Mzda, náhradní volno nebo náhrada mzdy za svátek
Mzda za noční práci a za práci v sobotu a v neděli
Příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah - školy neveřejné
Srážky ze mzdy
Splatnost a výplata mzdy
Komentář k jednotlivým částem vnitřního mzdového předpisu + vzor
Okamžik vzniku práva na mzdu/plat
Splatnost při bezhotovostní výplatě, nesoučinnost zaměstnance
Platové tarify - odpovědi na základní otázky k novele
Novela nařízení o platových poměrech zaměstnanců - Důležité změny pro oblast školství
Minimální mzda státu EU a výjezdy škol do zahraničí
Odvolaný vedoucí zaměstnanec (ředitel školy, zástupce ředitele) a výpověď z důvodu fiktivní nadbytečnosti

Poradna

Evidence mezd a odměn v základní škole, příspěvkové organizaci
Odeslání mezd v dřívějším termínu
Doplatek mzdy - odpověď na dotaz
Příplatek za třídnictví a kratší pracovní doba - odpověď na dotaz
Platová třída
Provádění exekučních srážek ze mzdy od 1. 10. 2024

Zákony

262/2006 Sb. zákoník práce