Vládní návrh novely zákona o pedagogických pracovnících byl v rámci legislativního procesu – z iniciativy našich zákonodárců – doplněn o další pravidla upravující odměňování pedagogických pracovníků. V Senátu byl přijat „technický“ pozměňovací návrh, na němž se spolupodílelo MŠMT. Nová pravidla mají nabýt účinnosti od nového roku.
Nejvýraznějším prvkem nového platového řádu je zákonné ukotvení pravidel konstrukce platových tarifů pedagogických pracovníků. K tomu mají posloužit nové instituty platová základna a platový koeficient. S těmi školy pracovat nebudou – jsou důležité pro ekonomickou rozvahu a vlastní přípravu platových tarifů na úrovni vlády.
Dnes je
úprava platových tarifů
, v praxi jejich zvyšování, svěřena zcela do rozhodování vlády. Nový platový řád má naopak obsahovat „dynamickou“ úpravu minimální výše platových tarifů pedagogických pracovníků1), neboť ta bude každoročně přehodnocována s ohledem na vývoj průměrné mzdy v národním hospodářství. Školy budou i nadále pracovat – tak jak jsou zvyklé – se stupnicí platových tarifů, kterou schválí vláda a která vyjde ve Sbírce zákonů.Co se má změnit a co školám určitou administrativní zátěž přinese, je

změna struktury stupnice platových tarifů
. Nová stupnice platových tarifů má sice tentýž počet platových stupňů jako ta současná, ale zákonodárci je nově definovali. Platový postup bude zrychlen služebně mladším pedagogům, ovšem za cenu zpomalení u služebně starších pedagogů. Nejvyšší platový stupeň má začít s 25. rokem započitatelné praxe. Neznamená to však, že pedagogům s touto a rozsáhlejší praxí se již platové tarify nebudou zvyšovat – výše platových tarifů bude upravována vždy s ohledem na vývoj průměrné mzdy v národním hospodářství.
Do zákona o pedagogických pracovnících mají být přesunuta ustanovení o výhradně „pedagogických“ příplatcích: o příplatku za tzv. přespočetné hodiny a o specializačním příplatku. To je v podstatě jen technická změna. Větší ambice vkládali zákonodárci do navržené úpravy školského zákona v části financování. Zamýšleli zajistit, aby objem finančních prostředků vynakládaných ze státního rozpočtu na platy zahrnoval též určený podíl (šestinu) na nadtarifní složky platu. To se v textu návrhu, který přijala Poslanecká sněmovna, promítnout nepovedlo, ale bylo to napraveno v Senátu. Nové znění doplňované věty § 161 odst. 4 školského zákona tedy hovoří o souhrnném objemu finančních prostředků a mělo by se tak jednat o další pravidlo, které bude muset brát vláda v potaz při kalkulaci celkového objemu peněz na platy pedagogických pracovníků.
Nový platový řád zasáhne jen ty školy, které odměňují platem. To vyplývalo již ze znění schváleného Poslaneckou sněmovnou (novelizovaný zákon má podle § 1 odst. 1 obsahovat „zvláštní způsob stanovení platových tarifů pedagogických pracovníků“). Neměl tedy ambici obsáhnout celou problematiku odměňování pedagogických pracovníků, tj. včetně stanovení toho, komu ve školách přísluší plat a komu naopak přísluší mzda; tzv. soukromé a církevní školy proto těmito změnami dotčeny nejsou. Pozměňovací návrh Senátu tento závěr potvrdil.
Pozitivní bez pochyby je, že naši zákonodárci touto svou iniciativou ukázali, že považují pedagogické pracovníky za skupinu, která si zaslouží určité privilegované postavení. Postoj exekutivy ke zvolenému řešení však byl a zůstává pochopitelně rezervovaný a i přes úpravy přijaté Senátem přetrvávají některé podstatné námitky. Jednou z nich je, že se dál štěpí jednotný systém odměňování ve veřejných službách a správě, který je důležitý pro to, aby bylo zaručeno právo na spravedlivou odměnu za vykonanou práci. Na druhou stranu již dnes zákoník práce se „zaťatými zuby“ výslovně posvěcuje, že vláda se při rozhodování o výši platových tarifů jednotlivých skupin zaměstnanců řídí nejen důmyslným systémem kategorizace prací do platových tříd, věkovým automatema dalšími instituty, ale přihlíží také k povinnostem a omezením při výkonu veřejné správy a služeb a k jejich společenskému významu. Praxe si tak žádá.
1) Minimální výše platových tarifů obsažená v zákoníku práce je již značně překonaná (například minimální výše platového tarifu ve 12. platové třídě je stanovena na 16 tisíc korun).
