Narušování online výuky cizími lidmi

Školy a učitelé své žáky vzdělávají na dálku přes různé komunikační platformy. Způsob, jakým platformu zabezpečují, je různý. Nikdy se však nedá kompletně zabránit situaci, která se v poslední době vyskytuje stále častěji. Někteří žáci (ať už dobrovolně, či nikoliv) zašlou přístupové údaje do online výuky cizí osobě. Tato osoba následně výuku vyrušuje, vulgárně uráží vyučující či přítomné žáky, jiným způsobem zesměšňuje a degraduje výuku a pořizuje si z toho záznam, který následně umísťuje na sociální sítě a jiné platformy, aby se „pochlubila“ s narušováním průběhu výuky.

Je nanejvýš jasné, že takové jednání je protiprávní a osoba, která se označuje jako „internetový troll“, jedná v rozporu se zákonem. V následujícím článku jsou shrnuty různé náhledy na protiprávnost takového jednání. Postupně bude rozebrána trestněprávní odpovědnost, odpovědnost za přestupky a civilněprávní odpovědnost.

Výše popsaným jednáním se pachatel může dopustit specifických trestných činů, které chrání soukromí osob. Jako možný trestný čin, který pachatel takovým jednáním spáchá, je porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí dle § 183 trestního zákoníku. Toto ustanovení upravuje situace, kdy někdo neoprávněně poruší tajemství fotografie, filmu či jiného záznamu, počítačových dat anebo jiného dokumentu uchovávaného v soukromí tím, že je zveřejní, zpřístupní třetí osobě nebo je jiným způsobem použije. Za významnější porušení trestního zákoníku poté bude považována situace, kdy tak pachatel jedná v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou vážnou újmu, anebo ohrozit jeho společenskou vážnost.

Učitelé zajišťují výuku pro konkrétní žáky a je tedy jasné, že určitá forma soukromí se při výuce nachází. Učitel také důvodně předpokládá, že se výuky bude účastnit pouze předem vymezený okruh účastníků. Následně však do výuky vstoupí útočník, který si výuku nahrává (tím si nahrává i osobní údaje učitele) a takovou nahrávku následně zveřejňuje na internetu. Je nepochybné, že pachatel tak činí úmyslně a může naplňovat znaky skutkové podstaty tohoto trestného činu. Ustanovení § 183 odst. 2 trestního zákoníku poté zpřísňuje sankci za takové jednání, pokud pachatel má úmysl ohrozit společenskou vážnost jiného (v tomto případě učitele).

Útočník by se také mohl dopustit trestného činu neoprávněného přístupu do počítačového systému a nosiče informací dle § 230 odst. 1 trestního zákoníku, a to v případech, kdy neoprávněně překoná bezpečnostní opatření (získá například kód, pod kterým se žák může do výuky přihlásit atd.).

Vzhledem k tomu, že odkazy na výuku jsou určeny konkrétním žákům, mohl by se trestné činnosti dopouštět také žák, který odkaz na připojení k výuce poskytl útočníkovi.

Dle § 182 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku totiž platí, že bude potrestán ten, kdo úmyslně poruší tajemství datové, textové, hlasové, zvukové či obrazové zprávy posílané prostřednictvím sítě elektronických komunikací či tajemství přenosu počítačových dat do počítačového systému. Za takový trestný čin hrozí odnětí svobody až na dva roky.

Je vhodné poukázat rovněž na to, že samotný student, který zaslal útočníkovi přístupové údaje, mohl jednat úmyslně. Pokud student údaje poskytl dobrovolně s vědomím toho, že bude následně útočník výuku rušit, nadávat vyučujícímu a dalším studentům, mohl by spáchat výše zmíněné trestné činy jako tzv. pomocník (ve smyslu § 24 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku). Vždy však bude záležet na věku studenta, neboť pokud nedovršil patnáctý rok věku, není trestně odpovědný. Osoby mladší 15 let však mohou spáchat tzv. čin jinak trestný, za který lze uložit opatření ve smyslu § 93 zákona o soudnictví ve věcech mládeže.

Samotnou trestnost činu bude prověřovat Policie ČR (a další orgány činné v trestním řízení), která daný skutek může kvalifikovat odlišným způsobem. Je tedy nejvhodnější podat trestní oznámení, přičemž orgány činné v trestním řízení mají ze zákona povinnost toto oznámení prošetřit a případně určit, o jaký trestný čin se může jednat. Případně mohou tyto orgány postoupit danou věc do přestupkového řízení.

Útočník, který se dostane neoprávněně do výuky, často jedná vulgárně a uráží zejména vyučující, čímž se je snaží zesměšnit před ostatními studenty a veřejností (pokud nahrávku nahraje například na sociální sítě). Takové jednání může být vyhodnoceno jako přestupek proti občanskému soužití, přesněji ublížení na cti tím, že učitele zesměšní nebo jiným způsobem hrubě urazí (dle § 7 odst. 1 písm. a) zákona o některých přestupcích).

U tohoto přestupku dokonce nehraje roli, před kolika lidmi byl takový výrok vynesen. Počet lidí má pouze vliv na intenzitu ublížení na cti, což může určit závažnost daného přestupku. Z takových jednání útočníka je přitom patrné, že jsou zveřejňovány velkému množství osob, tudíž je ublížení na cti opravdu významné.

V řízení o tomto přestupku je možno pokračovat pouze se souhlasem osoby, vůči které byl výrok mířen. Smyslem tohoto ustanovení je to, že pouze osoba, které bylo ublíženo na cti, může přesně popsat, co se stalo a nakolik se cítí uražena a zesměšněna. Za tento přestupek hrozí pokuta až do výše 10 000 Kč. Pokud by byl přestupek prováděn opakovaně (tedy po udělení pokuty by se útočník daného činu dopustil znovu), hrozí pokuta ve výši až 15 000 Kč.

Zveřejnění neoprávněné nahrávky učitele a žáků může být také v rozporu s předpisy na ochranu osobních údajů, zejména s GDPR. Pořízením a zveřejnění nahrávky přednášky učitele, včetně videa (obrazovky se jmény žáků, učitelů atd.), lze považovat za zpracování osobních údajů. V takovém případě se z útočníka stává správce těchto údajů a musí dodržovat všechny stanovené povinnosti v GDPR. Zveřejněním nahrávky dochází k porušení základních zásad stanovených v čl. 5 GDPR a takové zpracování bude s největší pravděpodobností nezákonné. Lze se tedy obrátit také na Úřad pro ochranu osobních údajů, který by měl danou věc prověřit a případně zahájit s útočníkem správní řízení. Výše pokuty je velice individuální, ovšem může se pohybovat v řádech tisíců (maximální výši pokuty, kterou GDPR připouští, je 20 miliónů eur, taková výše pokuty je však v České republice zcela nereálná).

Výše byly zmíněny různé veřejnoprávní způsoby, jakými se bránit lze proti popsanému narušování výuky. Ve všech výše zmíněných případech postačí podat podnět k příslušnému orgánu, který již v dané věci musí postupovat z úřední povinnosti. Trestní právo či přestupky totiž chrání společnost jako celek, ovšem existují i nástroje, které chrání konkrétní jedince.

Každý člověk má na základě občanského zákoníku chráněnou svou osobnost. Dle občanského zákoníku je chráněn život a důstojnost člověka, jeho vážnost, čest či soukromí. Zachytit a rozšiřovat jakýmkoliv způsobem podobu člověka je možné pouze s jeho svolením. V těchto případech však učitelé určitě svolení k zachycování a rozšiřování podoby člověka souhlas nedali.

Proto je možné domáhat se upuštění od neoprávněného zásahu a odstranění všech následků, a to pomocí žaloby. Jinými slovy, učitel může podat na útočníka žalobu na ochranu osobnosti, aby upustil od neoprávněného zásahu a daný obsah například vymazal. Kromě toho by mohl učitel žádat i přiměřené zadostiučinění, a to například určitou formu omluvy.

Vzhledem k tomu, že byl záznam, který útočník vytvořil, zveřejněn na různých sociálních sítích a jiných platformách, může se škola či vyučující domáhat stažení takového obsahu, a to podle § 5 odst. 1 písm. b) zákona o některých službách informační společnosti. V případě, že se totiž platforma (TikTok, YouTube, Facebook) dozví o protiprávnosti obsahu, musí učinit veškeré kroky k jeho odstranění, jinak by mohla být za daný obsah sama odpovědná. Je tedy v zájmu platforem, aby byl nezákonný obsah odstraněn, a měly by tak na základě podnětu učinit.

Způsobů, jak se proti jednání těchto internetových trollů bránit, je opravdu mnoho. Nejvhodnější je ovšem prevence. Je vhodné studentům vysvětlit, že takové jednání může být v rozporu s právními předpisy, a pokud bude intenzita rušení a nadávek v takové míře, že dojde ke spáchání trestného činu, může být student považován za pomocníka. Byl by tedy trestně odpovědný společně s účastníkem (je však potřeba přihlédnout také k věku studenta). Pokud už však k narušení výuky dojde, lze využít některý z nástrojů uvedený výše.

Nezbývá než doufat, že útočníci dostanou v aktuální době rozum, a nebudou dále bránit ve vzdělávání generace, která jako první získává vzdělání kompletně ve virtuálním světě. Přístup útočníků se možná změní ve chvíli, kdy dojde k potrestání některého z nich. Trestní/správní řízení však mohou trvat poměrně dlouhou dobu a výsledek v současné chvíli nelze odhadnout.