Otázky spojené s kvalitou vzdělávání mi krouží hlavou neustále. Někdy však mají konkrétní podněty, například v souvislosti s webinářem pro jisté gymnázium. Vedení školy jasně dávalo najevo, že právě tohle gymnázium je špička a podobné poselství vysílají i webové stránky školy. Slova jako „mezinárodní“ a „moderní“ si tu podávají ruce se jmény různých mezinárodních institucí. Neznějí skvěle věty: „Motivační vzdělávací program klade na žáky vysoké nároky a vyžaduje od nich zapojení veškerého intelektuálního úsilí, kreativity, pevné vůle a morálních sil. Škola vnímá své žáky jako osoby, jež budou zanedlouho přispívat ke zlepšování kvality života na Zemi“? Nechtěli byste být žáky tak skvělé školy, nechtěli byste v ní pracovat jako učitelé? Jenomže problém je často v tom, že marketing je jedna věc a reálná edukační praxe je věc druhá.
Na webináři jsem před učiteli dané školy rozvíjel pestrýa ilustrativní obrázek výuky, která je didakticky bohatá, rozvíjí dovednosti a soft skills žáků a jejíž součásti je podporující hodnocení. Mnozí učitelé dávali najevo souhlas, což je fajn, ale jak dobře vím, neznamená to vždy, že daný učitel dané principy reálně realizuje ve své výuce. Další učitelé byli kritičtí, přesně jak to má být, a některé kritické názory projevilii ve zpětné vazbě. Což je velmi vítané. Ale v ní se také ukázalo to, co je pointa tohoto příběhu. Můžete nazvat gymnázium jakýmikoliv přívlastky, může mít kolik chce spolupracujících institucí, může se zaklínat jakýmikoliv krásnými slovy – tohle kvalitu vzdělávání nezaručí. Aby byla kvalitní škola, musí na ní být kvalitní výuka. A tím myslím cele nebo alespoň většinově kvalitní! Ne že vystrčím na pomyslné pódium nějaké jednotlivé učitele jako tvůrce projektů a dalších činnostía zbytek si pojede tu starou známou a nechvalně proslulou gymnaziální tradici.
Stane se totiž, že masky spadnou. Třeba tím, že učitelé neskrývají, jak se tu vlastně reálně učí: „nevidím probléms powerpointy, přidává vizuální prvek a diskusní výzvy“, „tlak na výkon či výsledek tu vždy byl a bude“, „nechtěl bych být na místě studenta, který bude každou hodinu tvořit, hledat, vymýšlet“. Tak vida, už je to tady: výklady s prezentací, výkonové požadavky a pasivita žáků, kteří nechtějí hledata vymýšlet. Ani nemusejí, učitel jim to řekne a jim pak stačí se to naučit. A tohle učitelé omlouvají! Pak si hrají na to, jak je tohle šprtání v pořádku. Čím se pak ve výuce ale liší „mezinárodní“ a „moderní“ gymnázium, které údajně má „know-how a úspěšné absolventy a propojení vzdělávání pro 21. století s mezinárodním vzděláváním“ se zatuchlým gymnáziem někde v Horní Dolní? Jen školným.
