Kinopříběhy nově i online

Nové kinopříběhy dětem vysvětlí, jak se proměnilo národnostní složení pohraničí po druhé světové válce – dozvědí se, že po vysídlení Němců žije v pohraničí několik etnik a jak došlo k nejdramatičtější změně skladby obyvatelstva v české historii. Jedná se o citlivé a málo diskutované téma, které přiblížíme prostřednictvím osobních vzpomínek pamětníků.

Němci tvořili více než třetinu obyvatel Čech, více než čtvrtinu obyvatel Moravy a téměř polovinu obyvatelstva Slezska. Byli potomky německých osadníků, kteří do země začali přicházet již ve 13. století. V českém pohraničí žili přes 700 let a v některých regionech tvořili více než 90% většinu (zejména v západních Čechách a v oblasti Jeseníků).

Po válce muselo z Československa odejít 2 200 000 osob německé národnosti, což přineslo poválečné republice nemalé hospodářské problémy spojené s osídlováním uvolněného prostoru a udržením jeho ekonomiky, zejména významného sklářského průmyslu a hornictví. Mnoho obcí zaniklo (odhadem až 3 000) a také počet obyvatel řady měst v pohraničí dramaticky poklesl. Němce nahradili Češi z vnitrozemí, krajané (zejména volyňští Češi a obyvatelé Podkarpatské Rusi), Slováci, Řekové a Romové.

Žáci si vyslechnou vzpomínky české Němky vyjmuté z odsunu ze Šumperska, volyňského Čecha, který se usadil na Litoměřicku, Řekyně, která přišla do pohraničí jako dítě, a Romky, jejíž rodina se do Čech přestěhovala na základě náboru z východního Slovenska.

Na pozadí osobních vzpomínek 10 německých pamětníků poválečného odsunu z Československa se děti dozvědí podrobnosti o průběhu, souvislostech a následcích této historické události, která významným způsobem na desetiletí dopředu ovlivnila vývoj v naší zemi. Kinopříběh ale nabízí i dětem nebývalou možnost nahlížet poválečné události z perspektivy „těch druhých“, a přesto zároveň očima svých vrstevníků, tedy pamětníků, kteří byli v poválečných letech sami dětmi.

Jaký to byl pocit, být po konci druhé světové války v Československu dítětem německé národnosti? Měli kam chodit do škol, co jíst, s čím si hrát? Měli se čeho bát? Co si balili, když byli zařazeni do odsunu, a s čím se naopak museli rozloučit? Co je čekalo ve sběrných a pracovních táborech, v dobytčích vagonech a nakonec v rozbombardovaném Německu? Kdy a za jakých podmínek se poprvé mohli podívat na místa svého dětství a kde se dnes cítí doma? Na tyto otázky odpovídají pamětníci narození v nejrůznějších místech dnešní České republiky ve čtyřicetiminutovém kinosestřihu opatřeném českými titulky.

Součástí programu je debata pod vedením lektora, který výpovědi pamětníků uvádí do historických souvislostí, případně doplní o vzpomínky dalších desítek pamětníků, kteří o tématu již hovořili se spolupracovníky Paměti národa. V programu hovoří pamětníci z Ostravska, Ústecka, Plzeňska a Liberecka. Pro školy z jihu a západu Čech může být vhodnou alternativou obdobný kinopříběh Odsunuté děti Šumavy, který o stejném tématu pojednává na romantickém pozadí šumavských hvozdů.