Jak se řídí ředitelé? (3. část)

Vydáno: 9 minut čtení

Po komunálních volbách 2018 jsem se stal v Ostravě-Porubě zastupitelem a jako uvolněnému místostarostovi mi byla svěřena oblast vzdělávání. Volby 2022 i následná široká podpora potvrdily, že bych v této práci měl pokračovat, vnitrostranické hlasování nicméně rozhodlo jinak. Politickou epizodu tak mohu považovat za uzavřenou a dovolit si její reflexi.

Jak se řídí ředitelé? (3. část)
Martin
Tomášek
vysokoškolský pedagog na Ostravské univerzitě, místostarosta pro vzdělávání v Ostravě-Porubě (2018–2022)
S ředitelkami a řediteli škol zřizovaných obvodem jsme si na sebe postupně zvykli a vzájemně se respektovali. Tím více mě zajímalo, do jaké míry odpovídala zvolená strategie rozvoje porubského školství potřebám jednotlivých škol a očekáváním jejich lídryň a lídrů.
Cíle dotazníku
Při tvorbě dotazníku jsem vycházel z
Kritérií hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání na školní rok 2020/2021
1) vydaných ČŠI, které jsem formulačně upravil tak, aby vypovídaly o aktivitě zřizovatele – příklady činností, které jsou uvedeny v závorkách jednotlivých otázek odpovídají sdílené porubské zkušenosti. Každá ze šesti otázek (z celkových sedmi) směřovala nejprve k tomu, jak respondent daný aspekt vnímá v obecné rovině, a následně k tomu, jak se podle něj zmíněný aspekt uplatňuje v Porubě. Šetření se uskutečnilo v týdnu od 27. března do 1. dubna 2022 v prostředí Google Forms. Z 22 možných (osloveni byli všichni) se jej zúčastnilo 19 respondentů. Dotazník nepochybně vykazuje řadu nedostatků, které budou odborníky provokovat, mou snahou ale bylo, aby byl co nejkratší a nejjednodušší.
V úvodu dotazníku je jeho cíl popsán takto: „Anonymní dotazník zjišťuje, jaké jsou Vaše představy o správném nastavení komunikace a spolupráce zástupce zřizovatele s ředitelkou/ředitelem školy a jak se je dařilo či nedařilo v průběhu mého funkčního období 2018 (listopad) – 2022 (březen) naplňovat. Níže, prosím, vyberte ke každé ze 7 otázek (respektive 14 podotázek) možnost, která vyjadřuje Váš názor nebo odpovídá Vaší zkušenosti. Vážím si Vaší ochoty poskytnout mi otevřenou a kritickou zpětnou vazbu a děkuji Vám za ni.“
Uzavřené otázky
Prvních šest otázek bylo uzavřených a byly zaměřeny jednak obecně, tj. jak legitimní je zájem zřizovatele o danouoblast – zde bylo možné volit pouze mezi „ano“, či „ne“, jednak byly otázky vztaženy k vlastní zkušenosti respondentů – v tomto případě se nabízela škála odpovědí: „rozhodně ano – spíše ano – nemohu posoudit – spíše ne – rozhodně ne“.
Otázka 1
: Zřizovatel (obecně) se má
zajímat o koncepci školy
(např. sledováním jejího naplňování ve výroční zprávě; spoluvytvářením kvalitní školské rady). / Zřizovatel naší školy se zajímá o její koncepci.
Otázka 2
: Zřizovatel (obecně) má
vnímat ředitele jako pedagogického lídra
(např. formulací konkurzních požadavků; způsobem, jakým vede rozhovor nad výroční zprávou). / Zřizovatel naší školy ke mně přistupuje jako k pedagogickému lídrovi.
Otázka 3
: Zřizovatel (obecně) se má
zajímat o kvalitu pedagogického sboru
(např. podporou obsazenosti učitelských míst; důrazem na promyšlené řízení DVPP a sdílení dobré praxe; pravidelným oceňováním učitelů). / Zřizovatel naší školy se zajímá o kvalitu našeho pedagogického sboru.
Otázka 4
: Zřizovatel (obecně) se má
zajímat o kvalitu výuky
(např. zjišťováním klimatu školy; prací se zprávami ČŠI; zajišťováním odpovídajícího PR škol). / Zřizovatel naší školy se zajímá o kvalitu její výuky.
Otázka 5
: Zřizovatel (obecně) se má
zajímat o vzdělávací výsledky
(např. podporou testování úrovně jednotlivých gramotností; oceňováním úspěšných žáků a studentů). / Zřizovatel naší školy se zajímá o její vzdělávací výsledky.
Otázka 6
: Zřizovatel (obecně) se má
zajímat o zajištění rovného přístupu ke vzdělávání
(např. podporou práce ŠPP, rozvoje talentu, žákovských parlamentů). / Zřizovatel naší školy se zajímá o to, jak zajišťujeme rovný přístup ke vzdělávání.
Shrnu-li jednotlivá zjištění u obecně zaměřených otázek, respondenti dotazníku se shodli, že se zřizovatel má zajímat o
koncepci školy
(100 %) a
zajištění rovného přístupu ke vzdělání
(100 %); velká míra shody panovala také v otázce zřizovatelova vnímání
ředitele jako pedagogického lídra
(94,7 %), zájmu zřizovatele o
vzdělávací výsledky školy
(89,5 %) a
kvalitu výuky
(84,2 %); nejmenší, i když stále nadpoloviční shody bylo dosaženo v případě zřizovatelova zájmu o
kvalitu pedagogického sboru
(63,2 %). Určitá část ředitelů v tomto případě nejspíše usuzuje, že jde o jejich pravomoc, případně že není v silách zřizovatele tuto oblast sledovat.
Přeneseme-li se ke zkušenosti s Porubou jako zřizovatelem, největší míra shody platí u zřizovatelova zájmu o
koncepci školy
(rozhodně ano 100 %), přístupu k
řediteli jako pedagogickému lídrovi
(rozhodně ano 68,4 % – spíše ano31,6 %), zájmu zřizovatele o
rovný přístup ke vzdělávání
(rozhodně ano 57,9 % – spíše ano 36,8 % – nemohu posoudit 5,3 %),
vzdělávací výsledky
(rozhodně ano 47,4 % – spíše ano 52,6 %) a
kvalitu pedagogického sboru
(rozhodně ano 31,6 % – spíše ano 57,9 % – nemohu posoudit 10,5 %); relativně nejmenší shoda panuje u
kvality výuky
(rozhodně ano 63,2 % – spíše ano 26,3 % – nemohu posoudit 5,3 % – spíše ne 5,3 %).
Korespondenci mezi obecně formulovanou vizí a jejím konkrétním naplněním lze vyjádřit srovnáním obou výsledkových řad:
vize = 1 (100 %) – 6 (100 %) – 2 (94,7 %) – 5 (89,5 %) – 4(84,2 %) – 3 (63,2 %)
naplnění vize = 1 (100 %) – 2 (100 %) – 5 (100 %) – 6(94,7 %) – 3 (89,5 %) – 4 (89,4 %).2)
Ideálně se budou obě hodnoty shodovat (1 zájem o
koncepci školy
). Dosahuje-li vize vyššího procenta než její naplnění (6 zájem o
rovný přístup ke vzdělávání
), signalizuje to, že má zřizovatel v této oblasti rezervy. Pokud dosahuje míra naplnění vyššího procenta než vize (4 zájem o
kvalitu výuky
– rozdíl +5,2 %; 2 vnímání
ředitele jako pedagogického lídra
– rozdíl +5,3 %; 5 zájem o
vzdělávací výsledky
– rozdíl +10,5 %; 3 vnímání
kvality pedagogického sboru
– rozdíl +26,3 %), znamená to podle mě naopak, že zřizovatel nejspíše překračuje
kompetence
, jež jsou u něj očekávány.
Pro dosažení harmonie ideálu s realitou se mohu jako zřizovatel buď přizpůsobit očekáváním ředitelů, což povede k zakonzervování současného stavu, nebo ředitele přesvědčovat o proměně zřizovatelské role, která je v souladu s kritérii kvalitní školy a dalšími koncepčními dokumenty. Zřizovatel tím naplňuje roli tzv. středního článku řízení, neboť
de facto
zajišťuje transfer státní vzdělávací politiky do jím zřizovaných škol.
Otevřené otázky
Poslední dvě otázky nabídly respondentům možnost popsat, co zřizovatel aktuálně dělá, případně navrhnout, co by dělat měl. Různě formulované odpovědi jsem převedl na společné jmenovatele, tematicky je sdružil a uspořádal podle frekvence.
Otázka 7a
: Jmenujte aktivity zřizovatele Vaší školy, které nejvíce podporují kvalitu Vaší ředitelské práce.
Nejvíce doceňovány byly: porady ředitelů spojené se sdílením zkušeností či dalším vzděláváním, podpora koncepčního řízení, leadershipu a vzájemné spolupráce ředitelů mateřských a základních škol (10x); práce zřizovatele s výroční zprávou (9x); dobrá komunikace a spolupráce, včetně schopnosti ocenit práci ředitele, učitelů i žáků, ochota osobně navštívit školu a projevovat o ni zájem, schopnost předávat podstatné informace (9x); finanční, právní, auditní, odborná, materiální a technická podpora (7x); podpora zřizovatele při řešení problémů a krizových situací (6x); podpora školních poradenských pracovišť a screeningu školní zralosti (4x); podpora výuky jazyků, talentu, jednotlivých gramotností a mimoškolní činnosti (4x); dotazník ke klimatu školy (3x); pomoc s grantovými projekty (2x); podpora PR školy (2x).
Otázka 7b
: Jmenujte potenciální aktivity zřizovatele Vaší školy, které v současnosti postrádáte a které by významně podpořily kvalitu Vaší ředitelské práce.
Nejčastěji se objevila odpověď, že podpora je v této podobě dostačující (7x); někteří by ocenili právní podporu (4x); jiní pomoc s projekty – objevil se např. návrh na vytvoření pracovní pozice na úrovni městského obvodu s úkolem vyhledávat dotační příležitosti a pomáhat se zpracováním žádostí (4x); další postrádají zajištění dostatečného množství financí, podporu lepšího technologického vybavení učitelů i jejich dalšího vzdělávání, případně celkovou modernizaci škol (4x); jiní pomoc v oblasti účetnictví – návrh na organizaci semináře k nejčastějším chybám zjištěným finančními audity, vytvoření metodické poradny s pravidelnými setkáními nebo sjednocení postupů na úrovni obvodu (3x); někteří by přivítali častější návštěvy škol a účast zřizovatele na školním životě (3x); po jednom hlasu pak získalo snížení administrativy (např. zbytečně nízký limit pro výběrová řízení, souhlasy zřizovatele s nájmy či dary), nepřeceňování testování jako nástroje pro získávání obrazu školy a jejích kvalit, potřeba reflexe nástrojů využívaných pro autoevaluaci, aktivity směřující ke zlepšení klimatu školy, návrh na vytvoření sítě schopných a cenově dostupných řemeslníků a také požadavek spádovosti i pro mateřské školy. Přestože se ve výčtu objevily též návrhy ojedinělé, naprostá většina vyjadřovala obecnější potřebu a představuje dobrý odrazový můstek pro další diskusi o podpoře radnice školám, které zřizuje.
1) Přístupné na: https://www.csicr.cz/cz/Aktuality/Kriteria-hodnoceni-2020-2021.
2) „Rozhodně ano“ a „spíše ano“ počítám dohromady, ale nuanci nepromítám do následné
interpretace
.

Související dokumenty

Pracovní situace

Role zřizovatele v pedagogické oblasti
Kooperace učitelů ve světle profesního učení
Příplatek za vedení – nároková složka platu
Základní momenty novely zákona o pedagogických pracovnících a novely školského zákona
Začínající učitelé
Spolupráce pedagogických pracovníků
Řízení změny
Škola v době mimořádných opatření - pohled vedení školy
2022/2023: Plán činnosti výchovného poradce a školního metodika prevence v 1. pololetí školního roku
Pyramida vitality - užitečný nástroj pro analýzu i stanovení cílů
Řízení distanční výuky
Školní družina a kritéria ČŠI
Kalendář
Měsíční plán zahájení školního roku
Komunita praxe a její role v profesním učení učitelů
Nastavení komunikačních toků při komunikaci s rodiči
Statutární orgán, zástupce statutárního orgánu
Vztahy školy a zřizovatele - neveřejné školy
Vztahy školy a zřizovatele - školy veřejné
Základní metodický rámec pro hodnocení škol ze strany zřizovatele

Poradna

Jmenování ředitele
Zřizovatel
Granty
Ukončení pracovního poměru – ředitel školy
Změna ředitele v soukromé škole
Přespočetné hodiny u statutárního zástupce ředitele ZUŠ
Zřizovatel
Vzdání se funkce
Výkon veřejné funkce
Zřizovatel
Doplňková činnost
Míra vzdělávací povinnosti
Vozíčkář
Platový tarif vedení školy
Platová třída 13
Vzdání se pracovního místa ředitele školy
Bývalá ředitelka
Zápis do MŠ
Jmenování a odstoupení ředitele školy
Přímá pedagogická činnost

Články

Jak se řídí ředitelé? (4. část)
Jak se řídí ředitelé? (2. část)
Jak se řídí ředitelé? (1. část)
Jak se řídí ředitelé? (4. část - dokončení)