Informační systém o zadávání veřejných zakázek. Úvod. Povinnost zveřejňovat údaje.

Vydáno:

 

 

 

 

Informační systém o zadávání veřejných zakázek a metody hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti podle vyhl. č. 240/2004 Sb.
Úvod
Vyhláška č. 240/2004 Sb., o informačním systému o zadávání veřejných zakázek a metodách hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti, je významným prováděcím předpisem k zák. č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen "ZVZ"). Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) touto vyhláškou provádí ust. § 29 odst. 4, § 42 odst. 3, § 43 odst. 4, § 44 odst. 4, § 48 odst. 2, § 62 odst. 3, § 63 odst. 3, § 67 odst. 3, § 68 odst. 5, § 72 odst. 4, § 83 odst. 5 a § 84 odst. 4 ZVZ, a to tím že obsahuje:
- vzory formulářů, které je zadavatel povinen použít při uveřejňování údajů a informací o veřejných zakázkách,
- vzor formuláře informačního listu veřejné zakázky, který je zadavatel povinen použít,
- vzor formuláře, který je hodnotící komise povinna použít pro vypracování zprávy o posouzení a hodnocení nabídek,
- klasifikaci a třídění, které je zadavatel povinen použít při vymezení předmětu veřejné zakázky,
- informace o přístupu k informačnímu systému o zadávání veřejných zakázek, jeho funkcích a jeho vazbách na jiné informační systémy,
- místa, postupy, lhůty a způsoby uveřejňování údajů a předávání informací o veřejných zakázkách v souladu s odpovídajícími ustanoveními zákona,
- doporučené metody hodnocení nabídek podle ekonomické výhodnosti nabídky,
- včetně vzorů formulářů, které je zadavatel povinen při hodnocení použít, hodnocení nabídek metodou výpočtu nákladů životního cyklu a metodou čisté současné hodnoty.
Informační systémy týkající se zadávání veřejných zakázek
Můžeme je definovat jako soubory údajů o veřejných zakázkách. Tyto údaje a jejich rozsah je zákonem stanoven. Poskytují je zásadně zadavatelé na formulářích, které jsou přílohou vyhlášky. Mnohé z těchto údajů jsou veřejně přístupné na příslušných internetových stránkách. Tím se má zabezpečit:
- dostupnost údajů pro potencionální dodavatele, že bude zadávána veřejná zakázka a podmínky jejího zadání,
- transparentnost v oblasti veřejných zakázek a tím i možná větší kontrola ze strany veřejnosti,
- možnost kontrolních orgánů vykonávat svou činnost.
Informační systémy jsou v podstatě dva, a to:
- informační systém o zadávání veřejných zakázek - ten spravuje MMR (www.mmr.cz), s ním velmi úzce souvisí i seznam kvalifikovaných dodavatelů, který je možné nalézt rovněž na serveru MMR.
- informační centrální adresa - ten spravuje správce centrální adresy Česká pošta (www.centralniadresa.cz).
Veřejný přístup do informačního systému o zadávání veřejných zakázek je umožněn prostřednictvím veřejné datové sítě na internetové adrese MMR. Veřejný přístup do informačního systému centrální adresy je umožněn prostřednictvím veřejné datové sítě na internetové adrese správce centrální adresy. Provoz informačního systému centrální adresy se řídí provozním řádem centrální adresy, který je přístupný na uvedené adrese.
Povinnost zveřejňovat údaje
ZVZ stanovuje povinnost uveřejňovat údaje a informace o veřejných zakázkách uveřejnit:
- na centrální adrese prostřednictvím informačního systému - na národní úrovni tedy zůstává povinná pouze elektronická publikace na internetové adrese: www.centralni-adresa.cz, k centrální adrese srov. výklad k § 17 písm. j) ZVZ,
- v Úředním věstníku EU prostřednictvím Úřadu pro úřední tisky Evropských společenství a v databance TED - jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku, s výjimkou veřejných zakázek na služby uvedené v příloze č. 1 k ZVZ (internetová adresa Věstníku - databanky TED - je http://ted.publications.eu.int),
- jiným způsobem - zadavatel může údaje a informace o podlimitních veřejných zakázkách uveřejnit rovněž i jiným způsobem za předpokladu, že k uveřejnění nedojde dříve než k uveřejnění způsoby předepsanými ZVZ (např. v tisku, na internetových stránkách zadavatele, na úřední desce zadavatele - obce, kraje, apod.).
- předběžné oznámení o zadání veřejných zakázek v dalším roce - na počátku kalendářního roku, nejpozději však do 30 dnů po schválení příslušného rozpočtu, z něhož bude veřejná zakázka hrazena, je zadavatel povinen předběžně oznámit veřejné zakázky, které hodlá zadat v tomto kalendářním roce, pokud celková předpokládaná cena všech těchto zakázek činí v souhrnu nejméně:
- 750 000 EUR, jde-li o veřejné zakázky na dodávky nebo na služby, s výjimkou služeb uvedených v příloze č. 1,
- 5 000 000 EUR, jde-li o veřejné zakázky na stavební práce.
Předběžné oznámení je zadavatel povinen uveřejnit zejména na centrální adrese; pro uveřejnění je povinen použít formulář předběžného oznámení, jehož vzor a podrobnosti o postupu při jeho vyplnění a odeslání stanoví prováděcí právní předpis.
Funkce informačních systémů
Funkcemi informačního systému o zadávání veřejných zakázek a informačního systému centrální adresy se rozumí:
- uveřejňování zákonem stanovených údajů a informací, a to předběžného oznámení, oznámení zadávacího řízení, vyhlášení veřejné soutěže o návrh, výsledků zadávacího řízení (včetně informačního listu) a veřejné soutěže o návrh, prostřednictvím informačního systému centrální adresy,
- shromažďování a uchovávání zákonem stanovených údajů a jejich zpracování pro statistické účely,
- předávání zákonem stanovených údajů a informací o veřejných zakázkách Úřadu pro úřední tisky Evropských společenství za účelem jejich uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, prostřednictvím informačního systému o zadávání veřejných zakázek,
- předávání zákonem stanovených údajů a informací o veřejných zakázkách Evropské komisi, prostřednictvím informačního systému o zadávání veřejných zakázek,
- další funkce stanovené správcem informačního systému o zadávání veřejných zakázek.
Informační systém o zadávání veřejných zakázek
Informační systém o zadávání veřejných zakázek je ve smyslu ustanovení § 83 a násl. ZVZ informačním systémem veřejné správy, prostřednictvím něhož MMR následující funkce v oblastech veřejných zakázek a seznamu kvalifikovaných dodavatelů.
V oblasti veřejných zakázek MMR:
- zajišťuje uveřejnění informací o veřejných zakázkách na centrální adrese,
- poskytuje uchazečům o veřejné zakázky informace o vypsaných zadávacích řízení s možností vyhledávání podle kritérií,
- zabezpečuje statistické informace o veřejných zakázkách odborné i široké veřejnosti - statistiky veřejných zakázek,
- zabezpečuje statistické výstupy o veřejných zakázkách pro Evropskou komisi.
V oblasti seznamu kvalifikovaných dodavatelů MMR:
- vede seznam kvalifikovaných dodavatelů prostřednictvím informačního systému o zadávání veřejných zakázek,
- poskytuje uživatelům informace o zapsaných dodavatelích formou výpisů ze seznamu,
- umožňuje uživatelům získávat informace o zapsaných dodavatelích s možností vyhledávání podle kritérií,
- poskytuje zájemcům o zápis do seznamu metodickou podporu při zápisu, změnách zápisu a vyškrtnutí ze seznamu formou šablon a metodických postupů.
Pro usnadnění práce s informačním systémem je systém doplněn o část metodické podpory, která obsahuje používané klasifikace a číselníky, právní normy upravující oblast veřejných zakázek, a další informace. Pro přístup k vybraným funkcím systému je uživatel povinen se přihlásit prostřednictvím uživatelského certifikátu IS ZVZ.
Kde je možné nalézt informace a rozsah zveřejňovaných údajů?
Mimo § 83 až 86 ZVZ a § 1 až 7 vyhlášky, se této oblasti týkají metodické pokyny. Jak na centrální adrese (http://www.centralni-adresa.cz/cadr/obj_form_zak.htm) tak i na internetových stránkách MMR (www.mmr.cz) - zde je uveden jen odkaz na zdroj těchto formulářů - je možné nalézt vzory formulářů a metodických pokynů týkající se veřejných zakázek:
- formulář pro Předběžné oznámení,
- formulář pro Oznámení zadávacího řízení/vyhlášení veřejné soutěže o návrh,
- formulář pro Výsledky zadávacího řízení/výsledky veřejné soutěže,
- formulář pro Informační list veřejné zakázky,
- metodické pokyny k vyplnění těchto formulářů.
Informační centrální adresy
Centrální adresa je definována jako místo, kde jsou ve veřejné síti internetu uveřejněny informace určené ustanoveními právních předpisů, nebo informace poskytnuté dobrovolně ostatními zadavateli. Správcem centrální adresy byla usnesením vlády ČR ze dne 31.5.2000 č. 526 určena Česká pošta, s. p. (dále "správce"). Povinnosti správce a základní parametry poskytované služby jsou definovány Provozním řádem správce centrální adresy, který byl Úřadem pro veřejné informační systémy schválen dne 1.3.2002. Informace jsou na centrální adrese uveřejňovány za úplatu. Informace zobrazené na centrální adrese jsou pro uživatele centrální adresy (dále "uživatelé") přístupné volně a zdarma na adresách: www.centralni-adresa.cz, www.centralniadresa.cz Správce uveřejní informace na centrální adrese zpravidla do tří pracovních dnů po obdržení, veškeré údaje, jak již bylo řečeno, je nutno zaslat na centrální adresu na příslušném formuláři. Formulář tedy může být vyplněn a odeslán za účelem jeho uveřejnění na centrální adrese:
- v listinné podobě - tento formulář je distribuován vybranými pobočkami správce centrální adresy nebo je dostupný v elektronické formě ve správcem stanoveném formátu na internetové adrese správce centrální adresy. Seznam poboček a formát formuláře jsou uvedeny v provozním řádu centrální adresy. Formulář vyplňuje zadavatel podle pokynů uvedených v provozním řádu centrální adresy a odesílá jej na adresu správce centrální adresy,
- v elektronické podobě - tento formulář je dostupný v elektronické formě ve správcem stanoveném formátu na internetové adrese správce centrální adresy. Formulář vyplňuje zadavatel podle pokynů uvedených v provozním řádu centrální adresy, podepisuje jej zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu, vydaným akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb a odesílá jej elektronickou poštou na adresu stanovenou v provozním řádu centrální adresy, nebo dálkovým přístupem s přímým vyplněním formuláře v informačnímu systému centrální adresy. Výstupem po vyplnění formuláře jsou data podepsaná zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu, vydaným akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb.
Správce centrální adresy zadavateli vystaví potvrzení o přijetí příslušného formuláře v souladu s provozním řádem centrální adresy.
Publikace na úrovni Společenství:
- provádí se zásadně u nadlimitních veřejných zakázek,
- je zabezpečována prostřednictvím informačního systému, zadavatel po zaškrtnutí příslušné kolonky ve formuláři, že jde o nadlimitní veřejnou zakázku, nemusí sám zasílat Úřednímu věstníku Evropských společenství informace o veřejné zakázce. V případech, kdy zákon stanoví povinnost uveřejnit informace a údaje o veřejné zakázce také v Úředním věstníku Evropské unie, vyrozumí správce centrální adresy zadavatele o dni odeslání příslušných údajů a informací Úřadu pro úřední tisk Evropských společenství,
- informace, u nichž je stanovena povinnost publikace v Úředním věstníku Evropských společenství a v databance "TED" se zveřejňují v domácím jazyce s tím, že Úřad pro úřední tisky zajistí i zveřejnění v úředních jazycích Společenství, přičemž závazný je pouze původní text,
- publikace oznámení zadávacích řízení a jiné informace se zveřejňují v plném znění v Úředním věstníku Evropských společenství a v databance "TED" v původním jazyce. Shrnutí důležitých prvků každého vyhlášení se tedy zveřejňuje v ostatních úředních jazycích Společenství, přičemž závazný je pouze původní text,
- náklady spojené se zveřejněním v Úředním věstníku hradí ES, nikoliv zadavatel. Zadavatel je povinen uhradit náklady na publikaci na centrální adrese a jiným způsobem.
Metody hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti
Vyhláška obsahuje určitou metodiku při hodnocení podle ekonomické výhodnosti nabídky. Při této metodě je nutno zohlednit dílčí kritéria hodnocení. Podle § 8 vyhlášky se hodnocení nabídek podle kritéria ekonomické výhodnosti provádí bodovací metodou. Při hodnocení nabídek lze použít kromě dílčích kritérií uvedených v zákoně i další dílčí kritéria, která zadavatel stanoví s přihlédnutím k charakteru konkrétní veřejné zakázky.
Ve vyhlášce jsou příkladmo zmíněna tato dílčí kritéria hodnocení:
- doba provedení díla (u veřejných zakázek na stavební práce), doba dodání (u veřejných zakázek na dodávky), doba provedení požadované služby (u veřejné zakázky na služby),
- smluvní úprava záruky za jakost díla, dodávky, poskytnuté služby (zejména obsah a rozsah záruky a způsob poskytnutí záručního servisu),
- smluvní úprava zajišťovacích a sankčních instrumentů (zejména smluvní pokuty, bankovní záruky na zajištění nepeněžité pohledávky),
- zohlednění ekologických postupů při provádění díla,
- druh a rozsah pojištění předmětu veřejné zakázky.
Mohou být zvolena i jiná dílčí kritéria hodnocení za podmínky, že mají vztah k předmětu veřejné zakázky, jsou nediskriminační a dostatečně určitá (aby uchazeč věděl, co se vůbec bude hodnotit a na co se má v nabídce zaměřit).
Počet dílčích kritérií i jejich váha závisí na zadavateli a měl by být úměrný předmětu veřejné zakázky a potřebám zadavatele.
Vlastní metoda hodnocení
Provádí jej zásadně hodnotící komise na formuláři, který je přílohou k vyhlášce a provádí se bodovou metodou, definovanou blíže ve vyhlášce, která se stává z těchto kroků:
- zadavatel stanoví v oznámení či výzvě dílčí kritéria hodnocení a jejich váhu. Jednotlivým dílčím kritériím jsou zadavatelem stanoveny váhy v procentech podle jejich důležitosti pro konkrétní zadávací řízení tak, že jejich součet je celkem 100,
- pro každé dílčí kritérium použije hodnotící komise (mluví se o hodnotící komisi jako celku, to však nevylučuje, že bude každý její člen v daném dílčím kritériu hodnotit samostatně a pak se třeba udělá průměr, apod.) bodovací stupnici 0 až 100,
- z této stupnice přidělí každé nabídce bodovou hodnotu, která odráží úspěšnost předmětné nabídky v rámci dílčího kritéria a s touto bodovou hodnotou "naloží" podle toho, zda jde o číselně vyjádřitelná kritéria, či nikoliv,
- pro číselně vyjádřitelná kritéria, pro která má nejvhodnější nabídka maximální hodnotu kritéria (například doba záruky, výše smluvní pokuty), získá hodnocená nabídka bodovou hodnotu, která vznikne násobkem 100 a poměru hodnoty nabídky k hodnotě nejvhodnější nabídky,
- pro číselně vyjádřitelná kritéria, pro která má nejvhodnější nabídka minimální hodnotu kritéria (například cena nabídky, doba provádění), získá hodnocená nabídka bodovou hodnotu, která vznikne násobkem 100 a poměru hodnoty nejvhodnější nabídky k hodnocené nabídce,
- pro kritéria, která nelze vyjádřit číselně, sestaví hodnotící komise pořadí nabídek od nejvhodnější k nejméně vhodné a přiřadí nejvhodnější nabídce 100 bodů a každé následující nabídce přiřadí nižší bodové hodnocení, a to o podíl 100 a počtu účastníků,
- hodnocení podle bodovací metody provede hodnotící komise tak, že jednotlivá bodová ohodnocení nabídek dle dílčích kritérií vynásobí příslušnou vahou daného kritéria. Na základě součtu výsledných hodnot u jednotlivých nabídek hodnotící komise stanoví pořadí úspěšnosti jednotlivých nabídek tak, že jako nejúspěšnější je stanovena nabídka, která dosáhla nejvyšší hodnoty.