Akční výzkum na školách jako příležitost k učení nejen studentů učitelství přírodopisu a biologie

Pod pojmem akční výzkum si můžeme představit kritické a sebekritické bádání, které se vztahuje ke konkrétnímu problému ve třídě a jehož cílem je navrhnout opatření, které tento problém vyřeší. Samotná realizace akčního výzkumu se skládá z několika postupných kroků. Učitel nejprve zformuluje problém a navrhne jeho řešení, které následně zavede do praxe a vyhodnotí. Pokud problém není dostatečně vyřešen, celý postup se opakuje. Odborníci doporučují, aby na akčním výzkumu spolupracovalo více učitelů či pracovníků školy, výhodou je i zapojení vysokoškolských učitelů. Zároveň je tento přístup doporučován i k rozvoji reflektivních dovedností budoucích učitelů. Všichni zmínění aktéři se mohou zapojit již v procesu identifikování problému a pomáhat učiteli s návrhem řešení. Níže popíšeme zkušenosti právě se zapojením více aktérů do akčního výzkumu v přírodopisu (biologii) na 2. stupni základních škol.

Celkově bylo v rámci projektu realizováno šest akčních výzkumů, tři na katedře biologie a environmentálních studií Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a tři na katedře biologie Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Podařilo se nám rozvinout úzkou spolupráci s následujícími školami: ZŠ Bronzová, Praha 5; ZŠ Komenského, Nymburk; ZŠ a MŠ Červený vrch, Praha 6; ZŠ Pohůrecká, České Budějovice; ZŠ a MŠ Dolní Bukovsko; ZŠ Velešín. Všechny aktivity probíhaly podle jednotného schématu v následujících fázích: volba tématu, výběr tříd pro realizaci akčního výzkumu, náslechy studenta ve vybraných třídách, vytvoření příprav na výuku a příprava výukových materiálů, realizace navržených opatření ve výuce a vyhodnocení efektivity výuky na základě výstupů žáků a celkového zhodnocení realizovaného výzkumu.

Návrh tématu akčního výzkumu vycházel primárně od učitele. Vybraná témata odrážela obecně aktuální nebo problematická místa výuky přírodopisu, respektive biologie. Jednalo se o práci s textem ve výuce biologie, o badatelské přístupy k výuce vybraných témat (podrobněji viz Rokos a kol., 2019), přípravu materiálů zvyšujících motivaci žáků, zařazení přístupu CLIL (Content and Language Integrated Learning) a zjištění učebních stylů žáků ve vztahu k výuce přírodopisu.

Na vytvoření příprav na výuku a přípravě výukových materiálů pracoval převážně student učitelství. Učitel, oborový didaktik a pracovník pedagogicko-psychologického základu potom působili v roli konzultantů (mentorů). Realizace inovované výuky probíhala ve školách různým způsobem, v některých případech učil student sám, někde pouze učitel či učitel a student v tandemu. Vyhodnocení efektivity nových přístupů a výukových materiálů probíhalo na podkladě didaktických testů, dotazníků, pracovních listů, slovních odpovědí žáků na otázky učitele a pozorování výuky.

Při závěrečném hodnocení akčního výzkumu jako celku studenti oceňovali spojení s praxí a sdílení zkušeností, ale zároveň si často díky úzké spolupráci s učitelem z praxe uvědomovali, že práce učitele je náročná v různých aspektech. Zkušenost se zapojením se do akčního výzkumu ale doporučují i ostatním studentům. Učitelé oceňovali možnost spolupracovat se studenty i ostatními kolegy, získání nových pohledů na svoji výuku i profesi a také možnost prakticky využít úloh připravených studenty. Spolupráce byla přínosná i pro didaktiky biologie a pracovníky pedagogicko-psychologického základu, kteří mohou nabyté poznatky aplikovat do přípravy budoucích učitelů.

Kromě této pozitivní zkušenosti zmíníme ještě jednu příležitost, kdy naši studenti využívají akční výzkum na konkrétních školách. Jedná o vypracování diplomových prací. Pokud si student zvolí jako téma didaktickou aplikaci (tvorbu příprav na výuku, výukových materiálů, výukových pomůcek), kterou následně ověřuje, probíhá zde spolupráce ve stejném formátu. Ani toto by nebylo možné bez ochoty ředitelů škol a učitelů přírodopisu a biologie, za což bychom jim touto formou rádi poděkovali. Zároveň budeme velmi rádi, pokud spolupráci se školami budeme nadále udržovat a rozvíjet, protože právě kontakt s praxí a zaměření se na aktuální potřeby daných škol může pomoci kvalitněji připravit studenty učitelství na jejich budoucí profesi.