První kolo výzev evropských programů Erasmus+ a Evropského sboru solidarity, které spravuje Dům zahraniční spolupráce (DZS), přilákalo nejen dosud nejvyšší počet žádostí o financování projektů zahraničních výjezdů, ale i rozmanité skupiny nových žadatelů. Zájem roste u kulturních organizací a regionálních muzeí, ale také u sociálních či uprchlických center. Rozdělíme mezi ně větší rozpočet než kdy dříve.
V letošním prvním kole výzvy, ve kterém bylo možné do 20. února podávat žádosti o grant na projekty mobilit, jich Dům zahraniční spolupráce celkově eviduje téměř 1400. To představuje o 13 % více než v loňské výzvě a dosud nejvyšší počet v historii. Očekáváme, že z celkového rozpočtu programu Erasmus+, který se letos odhaduje na 89,8 milionů eur, rozdělíme na tyto projekty 77,5 milionů eur. Zbylý rozpočet je alokován na projekty partnerství pro spolupráci, u kterých výzva trvá do 5. března 2024. V programu Evropského sboru solidarity je výše letošního rozpočtu 2,9 milionů eur.
Nejvýraznější nárůst v počtu žádostí zaznamenal sektor vzdělávání dospělých, a to v celkovém počtu o 44 %. „Spektrum nově žádajících organizací je velmi široké – muzea včetně regionálních; inkluzivní projekty zaměřené na znevýhodněné a ohrožené skupiny obyvatel, jako jsou senioři, uprchlíci, sociální menšiny či projekty soustředící se na udržitelnost a ekologii,“ říká Roman Klepetko, náměstek ředitele a vedoucí sekce vysokoškolského a celoživotního vzdělávání. Celkově tyto instituce žádají o 22 % větší grant než loni. Roman Klepetko zároveň doplňuje, že v oblasti vysokoškolského vzdělávání zůstává počet podaných žádostí na stabilní výši a zůstávají do něj zapojené všechny veřejné VŠ i řada soukromých.
„Historicky nejvyšší zájem pozorujeme v sektoru neformálního vzdělávání mládeže o inkluzivní program DiscoverEU – jízda k začlenění či o Aktivity participace mládeže (YPA). Velký zájem je též o Erasmus+ sport. Ve všech těchto aktivitách se řadíme mezi evropskou špičku v počtu žádostí,“ uvádí Šimon Presser, vedoucí sekce mládeže a sportu. Už tak tradičně vysoký počet žádostí zde meziročně stoupl o 9 %. Zapojit se může v sektoru neformálního vzdělávání každá organizace, která pracuje s mládeží, a dokonce i mládež samotná. „Žádostí jsme sice obdrželi spoustu, pro kvalitní projekty budou však finanční prostředky dostupné i v podzimním kole,“ shrnuje Šimon Presser.
Až 21% navýšení počtu žádostí zaznamenal sektor školního vzdělávání. Žádat zde mohou školy, zřizovatelé škol nebo např. místní akční skupiny. Z grantu mohou pro získat podporu kromě studijních výjezdů žáků také na krátkodobá školení pedagogů nebo pracovní stáže. V odborném vzdělávání (střední školy mimo gymnázia) vzrostl zájem o výjezdy na zahraniční stáže studentů a na výukové/školící pobyty či stínování do škol a firem pedagogických pracovníků o 15,5 %. „Tato zahraniční zkušenost napomáhá celkovému rozvoji instituce a zkvalitňování výuky,“ říká Pavlína Kroužková, vedoucí sekce školního a odborného vzdělávání. Z rozpočtu žádají tyto instituce téměř o 30 % více než v roce 2023.
Žádosti je však možné podávat nejen v programu Erasmus+, ale i v Evropském sboru solidarity, který zastřešuje dobrovolnictví a solidární aktivity. Díky těmto projektům mohou mladí dobrovolníci vyjíždět z ČR do Evropy a dál, anebo naopak mohou české organizace přijímat zahraniční dobrovolníky.
Historicky nejvyšší počet žádostí v této výzvě naznačuje vysoký zájem české společnosti o mezinárodní vzdělávání. Díky dosud nejvyššímu rozpočtu tak předpokládáme, že letos podpoříme rekordní počet projektů. Zájemcům o podání žádostí na své projekty nabízíme v průběhu roku semináře, webináře a další podpůrné služby, o kterých se dozví více na stránkách DZS.
Zdroj: TZ Dům zahraniční spolupráce