Vzdělané a konkurenceschopné Česko, které obstojí v dynamickém a neustále se měnícím světě 21. století, to je cílem nové české Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+.
Vláda dnes schválila klíčový dokument pro české školství, kterým je Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+ (dále Strategie 2030+). Dokument předložil ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga, jehož rezort se věnoval přípravě bezmála dva roky.
Úkolem Strategie 2030+ je jasně stanovit směr rozvoje školství a priority investic na dalších deset let. Cílem je modernizovat vzdělávací systém Česka v oblasti regionálního školství, zájmového a neformálního vzdělávání a celoživotního učení, připravit ho na nové výzvy a zároveň řešit problémy, které v českém školství přetrvávají. Strategie 2030+ má dva hlavní strategické cíle. První se zaměřuje na proměnu obsahu a způsobu vzdělávání, druhý na snižování nerovností v přístupu ke vzdělávání a rozvoj potenciálu všech dětí. Cesty k realizaci těchto cílů představují jednotlivé strategické linie, kterých je celkem pět – proměna samotného vzdělávání, problematika nerovností, podpora pedagogů, zvýšení odborných kapacit, důvěry a vzájemné spolupráce a zajištění stabilního financování.
A k jakým konkrétním krokům by mělo v průběhu dekády dojít? Ministerstvo chce zmodernizovat, vybavit a metodicky vést školy, zavést digitální technologie a podpořit inovace, provzdušnit objem učiva a realizovat nové metody přípravy a hodnocení žáků tak, aby získali znalosti, dovednosti a postoje využitelné v osobním, profesním i občansky zodpovědném životě. V rámci intervencí se ministerstvo chce také zásadním způsobem věnovat přípravě nových a podpoře stávajících pedagogů, profesionalizaci ředitelů škol nebo snížení administrativní zátěže škol.
Na všech těchto tématech se shodla odborná i široká veřejnost, která se do přípravy strategie zapojila. Práce na Strategii 2030+ byly zahájeny v roce 2018. V lednu roku 2019 byla ministrem školství ustavena osmičlenná externí expertní skupina pod vedením prof. Arnošta Veselého, která v rámci participativního procesu tvorby připravila výchozí dokument Hlavní směry vzdělávací politiky ČR 2030+. V listopadu roku 2019 představilo MŠMT tento materiál na veřejné konferenci a do konce roku 2019 probíhala jeho veřejná konzultace. V lednu 2020 zahájil tým MŠMT práce na samotném textu Strategie 2030+ a na formulacích klíčových opatření vedoucích k naplnění cílů. Proces tvorby strategie na jaře 2020 ovlivnila pandemie, která omezila plánované veřejné akce. Přesto se v červnu podařilo uskutečnit třídenní on-line konferenci, kterou v přímém přenosu či ze záznamu sledovalo více než 8 700 lidí. V následující veřejné on-line konzultaci obdrželo MŠMT téměř 450 podnětů od všech aktérů vzdělávání – žáků, rodičů, pedagogů, ředitelů škol, vedení obcí a měst, podnikatelského i neziskového sektoru, odborníků i široké veřejnosti.
„Jsem rád, že se podařilo tento klíčový dokument připravit takto transparentně a otevřeně. Ministerstvo využívalo pestrou paletu komunikačních nástrojů, včetně sociálních sítí. Cílem bylo, aby jak odborná, tak i široká veřejnost byla co možná nejvíce informována o budoucích plánech v oblasti vzdělávacího systému ČR a mohla tyto plány sama aktivně ovlivnit. Jsem velmi potěšen, že je tolik lidí, kteří chtějí přispět a změnit školství k lepšímu. Nejen expertní skupině a kolegům z ministerstva, ale také všem lidem, kteří se zapojili, a věřím, že budou zapojovat i nadále, patří můj velký dík,“ komentoval přípravu strategie ministr Robert Plaga.
„Chceme, aby se podařilo vytyčené cíle Strategie 2030+ naplnit, a proto postupujeme projektově. Jsou stanovena tři implementační období, která budou mít jasně určeny své konkrétní cíle s harmonogramem, výstupy a indikátory, díky kterým bude možno zhodnotit jejich plnění.“
Strategii 2030+ včetně karet opatření je možné stáhnout na webu MŠMT a www.edu.cz. Aktuality a další informace naleznete také na facebookovém profilu Strategie 2030+.
Pro karty opatření v 1. implementačním období vybrána následující prioritní témata:
- Podpora předškolního vzdělávání (např. zvyšování účasti na vzdělávání, snižování počtu dětí na učitele, podpora pedagogické diagnostiky).
- Revize RVP ZV a metodická podpora školám (např. revize RVP v oblasti ICT, pokusné ověřování kombinovaného vzdělávání, komplexní revize RVP ZV).
- Podpora a řízení škol (např. pilotáž středního článku, snižování administrativní zátěže).
- Inovace oborové soustavy (např. moderní perspektivní obory, profesní maturita).
- Zvyšování kvality vzdělávání ve strukturálně postižených regionech (např. cílená metodická a personální pomoc školám s větším podílem žáků z nepodnětného prostředí, náborové příspěvky pro nové učitele v Karlovarském a Ústeckém kraji).